Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Senát plný jako nikdy předtím. Středoškoláci ukázali, že věda má smysl.
Jan Herzig Vytisknout článek

Senát plný jako nikdy předtím. Středoškoláci ukázali, že věda má smysl.

Zcela zaplněný jednací sál Senátu při slavnostním zahájení prvního Zvaž vědu! v Praze.
Autor: Karel Horák

Projekt, který nemá obdoby. Nemají za sebou ještě ani maturitu, ale uskutečnili akci, kterou český Senát nepamatuje. V Praze se v pondělí 9. června poprvé odehrála akce Zvaž vědu! a horní komoru parlamentu zaplnily davy nadšených studentů. 150 středoškoláků z 58 škol ve 12 krajích si přišlo poslechnout 10 jedinečných přednášek od svých vrstevníků, kteří neváhali a už na střední se s úspěchem pustili do posouvání hranic lidského poznání.

“To, co se v Senátu odehrálo, je něco neskutečného. Ohromný počet mladých motivovaných lidí na jednom místě zaručil nezapomenutelnou atmosféru, při které byl prostor na sdílení těch nejzajímavějších témat současné vědy. Uskutečnění této akce je důkazem, že mladí lidé hrají v Česku důležitou roli a máme dobře našlápnuto na cestě mezi nejvzdělanější země světa,” neskrývá nadšení hlavní organizátor a spoluzakladatel projektu Jan Herzig.

Slavnostní zahájení si nenechala ujít celá řada vzácných hostů. Akce se uskutečnila pod  záštitou předsedy Senátu Miloše Vystrčila, úvodní slovo vedle něj pronesl i ministr dopravy Martin Kupka, senátor Jiří Dušek nebo budoucí český astronaut Aleš Svoboda.

“Myslím si, že mladí lidé, kteří sem dnes přijeli, jsou nadějí pro tuto zemi. Jsou tím, co nejvíce potřebujeme. Zajímají se o věci a jsou ochotni podniknout konkrétní kroky aby se mohli sejít a diskutovat, jsou připraveni to celé zorganizovat,” zmínil v úvodu předseda Senátu.

“Dnešní setkání znamená, že máme v České republice spoustu mladých lidí, kteří se zajímají o vědu a kteří do budoucna budou vytvářet podmínky pro další ekonomický růst země. Abychom díky novým objevům hráli co nejsilnější roli jak na globálním poli, tak v Evropě,” upozornil na širší kontext události ministr dopravy.    

Mezi přednášejícími se představil například Pavel Jan Linka, který se zabývá problémem antibiotické rezistence. S vývojem nových léčiv se totiž neustále posouvají i schopnosti bakterií jim čelit. Medicínu se snaží posunout kupředu i Evelína Voleská, která zkoumá negativní účinky chemoterapie. O detaily fungování lidských buněk se zajímá Tereza Przeczková, která už má za sebou první rok studia na prestižní University College London. Větším organismům, konkrétně ptactvu, se věnuje Filip Vyskočil, který zkoumá vliv světelného znečištění v různých ekosystémech na jejich hlasovou aktivitu.    

Důležitou roli hraje v současné české vědě výzkum vesmíru. V rámci programu Česká cesta do vesmíru by se měl český astronaut vydat na Mezinárodní vesmírnou stanici už do dvou let. Nejen o těchto plánech promluvil Metoděj Svoboda, kadet studentské mise ZeroG v rámci které si v březnu šestadvacítka mladých lidí zažila stav beztíže. A hranice možného  posouvají i středoškoláci z týmu LASAR, který loni v prosinci vypustil vlastní družici na oběžnou dráhu. Misi LASARsatu a další pokračování odvážného nápadu představil Simon Klinga, Boris Brovkin a Richard Nikel.    

O mnoho vzdálenější oblasti vesmíru se poté zajímá Jan Herzig. Ve svém výzkumu se snaží přispět k lepšímu chápání vzniku exoplanet ze skupiny horkých Jupiterů u stovky světelných let dalekých hvězd. Naopak fyzice na těch nejmenších škálách se věnuje Lukáš Hrdý, který zkoumá kvantové vlastnosti těžkého vodíku. I ty nejobtížnější oblasti matematiky se pak studentům poutavou formou snaží přibližovat Kristýna Mičková. Možná vůbec největším tématem dnešní doby je však umělá inteligence, která prostupuje stále více oblastmi lidské činnosti. Kam až sahají její možnosti zjišťuje Petr Ivan.    

Akce se stala velmi úspěšným navázáním na ty předchozí pořádané pod hlavičkou Zvaž vědu! v Plzni a Brně. Dohromady je navštívila už takřka tisícovka studentů z celého Česka a projekt není u konce. Právě naopak, narůstající zájem dokazuje, že mladí lidé se nebojí ani těch nejobtížnějších témat. Jejich řešení je přitom důležitým předpokladem pro náš budoucí úspěch.  

Veškeré přednášky z proběhlé akce budou brzy uveřejněny na YouTube. Další akce Zvaž vědu! pak bude následovat na podzim v Plzni, kde původně vznikla v roce 2023 a stále zde probíhá ve vůbec největším rozsahu. Na ni naváže i další konání v Brně spolu s menšími akcemi v dalších regionech. Středoškoláci zkrátka mají co říct nejen svým vrstevníkům a i díky podobným aktivitám se věda mezi studenty dostává z pozice nudného outsidera mezi ty vůbec nejzajímavější oblasti, kterým se dá už na střední věnovat.

Akce se uskutečnila za podpory Senátu Parlamentu ČR, Hvězdárny a planetária Brno a vzdělávací kanceláře ESERO Česká republika. Kompletní fotogalerii naleznete ZDE. Autorem všech fotografií je Karel Horák.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] zvazvedu.cz
[2] Zvaž vědu! Praha
[3] YouTube
[4] Instagram
[5] Kompletní fotogalerie



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Studenti, Senát, Popularizace vědy, Zvaž vědu!


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »