Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Světelné znečištění tématem veřejného slyšení v Senátu

Světelné znečištění tématem veřejného slyšení v Senátu

Srovnání noční oblohy nad Grand Tetonem (USA) a Jizerkou (Jizerská oblast tmavé oblohy).
Autor: Petr Horálek

14. září 2020 proběhlo v Senátu Parlamentu České republiky 21. veřejné slyšení na téma "Světlo - dobrý sluha, zlý pán". Považujeme to za další zásadní krok v ochraně nočního prostředí.  Světelné znečištění je novodobým, stále narůstajícím problémem, který ovlivňuje nejen kvalitu lidských životů, ale má devastující účinky na faunu a floru. V současnosti je velmi obtížné nalézt dobrý příklad venkovního osvětlení, naopak drtivá většina je těch špatných nebo nedostatečných, které nevyhovují buďto směrovostí nebo používají bílé světlo s příliš velkým podílem modré složky světla, případně svítí příliš silně, oslňují nebo svítí do obytných domů. Vyšší bezpečnost přitom neznamená vyšší osvětlenost. Řešením je používání osvětlení se správným směrováním, vhodnou intenzitou a správnou tzv. náhradní teplotou chromatičnosti, event. jeho regulace v průběhu noci. Na mnoha místech je umělé osvětlení dokonce zcela nesmyslné.

Problém světelného znečištění začal být vnímán v 60. letech minulého století. V 90. letech se pak problematika světelného znečištění dostala do prvních zákonů jiných států. V roce 2002 se toto téma dostalo do Zákona o ovzduší 86/2002 Sb., po letech ale bylo vypuštěno. Mezitím spontánně vznikly na území České republiky tři oblasti tmavé oblohy, z toho dvě přeshraniční (s Polskem a Slovenskem). Od roku 2017 vede Ministerstvo životního prostředí Mezirezortní pracovní skupinu k řešení světelného znečištění – její závěry jsou zahrnuty již ve dvou usneseních vlády, vydalo také Příručku pro šetrné osvětlování určenou obcím, začal platit metodický pokyn k předcházení a snižování světelného znečištění při posuzování staveb v rámci procesu EIA, ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu s Ministerstvem životního prostředí jsou vyhlášeny dotační programy na rekonstrukci veřejného osvětlení v obcích, které je šetrné k přírodě.

Přesto občan doposud nemá účinný nástroj, který by ho ochránil proti bezohlednému svícení v noci. Neexistuje zákonné opatření k regulaci světelného znečištění. Aktuálně je ale již vládou schválený nový Stavební zákon, kde je problematika světelného znečištění zahrnuta. Tyto dílčí úspěšné mezníky je třeba dále propojit a zajistit jejich účinnost a vymahatelnost, protože současný stav je naprosto nedostatečný. Světla v noci neustále přibývá - cílem je ubrat světlo z nočního prostředí, za pomoci moderních technologií, úspor elektřiny, směrování světla, inteligentního řízení v závislosti na provozu a náhrady viditelného světla pro kamery za infrakamery. Životnost osvětlovací soustavy činí minimálně dvě desetiletí, což znamená, že není na co čekat. Každá nová instalace nedodržující pravidla podle současného vědeckého poznání bude svítit špatně desítky následujících roků.

Na veřejném slyšení potvrdili astronomové, že světlo v noci narušuje pohled na přírodně tmavou oblohu. Botanici, fyziologové a zástupci ochrany přírody demonstrovali na stovkách vědeckých publikací negativní důsledky přemíry světla v noci na přírodu (faunu i floru) a na zdraví člověka. Světelní technici potvrdili, že technicky lze svítit tak, aby to bylo v souladu s ochranou zdraví občanů a ochranou volně žijících druhů.

Závěr je jednoznačný: světelné znečištění má během noci negativní vliv na lidské zdraví a noční ekosystémy a zároveň existují technická řešení pro snížení světelného znečištění a jeho negativních vlivů.

 

Souhrn odkazů na informace ze Senátu: 

Program:
https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/95910/80436  

Tisková zpráva Senátu:
https://www.senat.cz/zpravodajstvi/zprava.php?ke_dni=15.9.2020&O=12&id=3034&from=M

Tisková konference, videozáznam:
https://senat.cz/informace/galerie/videogalerie/video.php?id=722

Prezentace a rozprava, videozáznam:
https://www.senat.cz/informace/galerie/videogalerie/video.php?id=723   

Úplný stenografický záznam veřejného slyšení a všechny prezentace:
https://senat.cz/cinnost/slyseni_petice/stenozaznamy/index.php?ke_dni=10.9.2020&O=12

Fotogalerie:
https://www.senat.cz/cinnost/galerie.php?aid=26902

 




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Senát, Světelné znečištění


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »