Budoucnost zajištěna? Mladí vědci dokazují, že Česko má dobře našlápnuto

Autor: Štěpán Kropáček
10 přednášek od 12 inspirativních studentů z celého Česka. 300 minut jedinečných příběhů plných informací o vědě, technice a zajímavých příležitostech. Více než 100 nadšených středoškoláků v publiku. Nespočet zajímavých setkání. To jsou jen některá z čísel charakterizujících akci Zvaž vědu!, která se chystá už v pondělí 9. června v prostorách Senátu. Vesmír na ní rozhodně chybět nebude. A zúčastnit se může úplně každý student.
“I z vědy jde udělat opravdu velkou show a v podání mladých inspirativních studentů to platí dvojnásob. Na Zvaž vědu! v Praze se o to pokusíme. Přijďte se přesvědčit na vlastní oči, “ slibuje jeden z řečníků a hlavní organizátor akce Jan Herzig.
Vzpomenete si, co jste dělali během střední? Středoškoláci dnes posílají družice na oběžnou dráhu, zkoumají detaily lidských buněk, objevují stovky světelných let vzdálené planety nebo vyvíjí vlastní modely umělé inteligence. Stojí za projekty, které mohou mít reálný vliv na každodenní chod společnosti. A snaží se inspirovat další.
Věda a technika jsou bezpochyby základním stavebním kamenem úspěšné společnosti. Přes mnoho předsudků, které se s generací současných středoškoláků a vysokoškoláků pojí, máme aktuálně v Česku velký počet ambiciózních mladých studentů, kteří mají potenciál doslova změnit svět. Jejich příběhy představuje iniciativa Zvaž vědu!, kterou tvoří sami středoškoláci.
Jedním z takových středoškolských superhrdinů je třeba Petr Ivan. Čerstvý absolvent Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži se již několik let věnuje informatice a specificky umělé inteligenci. Vyvinul aplikaci s názvem ChordSeqAI užívající vlastní modely, která umožňuje generování akordových sekvencí při hudební kompozici. Otázkou je, kde nyní leží hranice schopností umělé inteligence. Dokáže být sama kreativní? I to je jedna z otázek, na níž budou příští generace IT expertů hledat odpovědi.
Lidské životy by jednou mohl zachraňovat začínající výzkum Evelíny Voleské. Rakovina je jednou z nejhorších nemocí, se kterou lidstvo bojuje. Existují jisté formy její léčby, zejména chemoterapie, často však s sebou přináší neblahé vedlejší účinky. Ve svém výzkumu se Evelína zaměřuje na přesný popis toho, jak tyto vedlejší účinky vznikají a jak jim můžeme v budoucnu čelit.
Mezi největší otázky, na které se věda snaží odpovědět už po staletí patří ta, zdali jsme ve vesmíru sami. V posledních letech se velmi rychle rozvíjí obor výzkumu exoplanet - planet obíhající jiné hvězdy, než je naše Slunce. Věnuje se mu i Jan Herzig, který zkoumá možné způsoby vzniku velkých planet a v souvislosti s tím se zabývá i analýzou atmosfér takových těles. Právě tam nyní vědci pátrají po stopách cizího života. Ke svému výzkumu využívá data z Evropské jižní observatoře v Chile nebo dalekohledu TNG na Kanárských ostrovech a plánuje se zaměřit i na ta z Dalekohledu Jamese Webba.
Rozvoj moderní civilizace přináší celou řadu úskalí pro přírodu. Jedním z nejhorších důsledků rozvoje měst je nárůst světelného znečištění. To může ovlivňovat biologický rytmus živočichů, například ptactva. Nakolik se rytmus nastavovaný nyní lidmi liší od toho přírodního zkoumá Filip Vyskočil. I jeho práce tak může přispět do mozaiky výzkumu vztahů přírodních a umělých ekosystémů.
Tito a desítky dalších mladých vědců dostávají prostor prezentovat své unikátní projekty díky iniciativě Zvaž vědu! Ta funguje již od roku 2023 a na svém kontě má organizaci velkých akcí v Plzni i Brně, kterých se zúčastnilo již několik stovek studentů. A stojí za ní opět sami středoškoláci, z Plzně, Brna i Domažlic.
Kontakt
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] zvazvedu.cz
[2] Zvaž vědu! Praha 2025
[3] Seznam přednášek
[4] Upoutávka na akci