Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  O svícení ve městech a kde hledat kompromisy se jednalo v Brně

O svícení ve městech a kde hledat kompromisy se jednalo v Brně

Ukázka naprosto nevhodného osvětlení v obytné zóně svědčící o naprosté nekompetentnosti projektanta. Takové osvětlení nemá s bezpečností na ulicích nic společného. Světlo svítí extrémně intenzivní bílou barvou do oken bytů i v prvním poschodí. Bohužel takový případ není ojediněný.
Autor: Odborná skupina pro tmavé nebe

V Brně se 12. září 2023 za přítomnosti zástupců mnoha měst (včetně Brna a Prahy), výrobců světelné techniky a také odborníků z akademické sféry konala konference MĚSTO A SVĚTLO. Její průběh nás naplňoval střídavě optimismem i zklamáním. Jistě, ještě před pár lety by bylo nepředstavitelné, že by se v rámci diskuze o osvětlování měst výrazněji řešilo světelné znečištění. Dnes tomu je jinak, od úvodu až po závěr se jako nit neslo to, že světlo má také nežádoucí účinky a že je třeba ho v noci omezovat.

Lužný most v Bratislavě, ukázka nevhodného architektonického osvětlení. Modré světlo je velmi nevhodné co se týče vlivu na noční životní prostředí. Autor: Odborná skupina pro tmavé nebe
Lužný most v Bratislavě, ukázka nevhodného architektonického osvětlení. Modré světlo je velmi nevhodné co se týče vlivu na noční životní prostředí.
Autor: Odborná skupina pro tmavé nebe
Děsivé byly mnohdy neznalosti některých řečníků a příliš malá vize do budoucnosti. Zásadní neznalost souvislostí osvětlování s ochranou nočního životního prostředí projevili zástupci architektů a památkářů. Zástupce výrobní firmy Lamberga Jiří Švestka mluvil o tom, že možná v budoucnosti budeme měnit i “barvu světla”, ale biodynamické osvětlení se už dávno montuje a svítí v mnoha českých obcích (navrhuje a instaluje ho firma Ekosvětlo už léta). Z úst světelných techniků bohužel zazněly věty, které jako by se ani neslušely do dnešní doby, kdy potřebujeme ochránit noční ekosystém, problematika světelného znečištění se už dávno netýká jen astronomů. Není pravdou, že “veřejné osvětlení nemůže narušit tvorbu melatoninu, protože to začíná až na 1000 luxech”, jak uvedl jeden z pozvaných expertů. Uznávané vědecké práce dokládají, že u člověka dochází ke změnám tvorby melatoninu zcela běžně už při osvětlenosti řádově v jednotkách luxů. To je významně podloženo prací “Light Pollution, Circadian Photoreception, and Melatonin in Vertebrates, M.Grubisic_9.2019”, kde bylo zrevidováno 1145 studií na člověku a z nich bylo jako relevantních vybráno 34 zásadních prací. V roce 2022 se odborný svět shodl na konsenzu, že člověk potřebuje na noční spánek prostředí s osvětleností nižší než 1 EDI lx. To také v pracovních materiálech sdílejí světové autority v osvětlování – CIE (Division 6) i Evropský výbor pro normalizaci CEN (TC 169).

Ukázka nově zrekonstruovaného veřejného osvětlení v obci Oldřichov v Hájích (obec leží uvnitř CHKO Jizerské hory). Opět velice nepovedený příklad rekonstrukce, osvětlení svítí intenzivním bílým světlem do oken domů i daleko od vozovky. Autor: Odborná skupina pro tmavé nebe
Ukázka nově zrekonstruovaného veřejného osvětlení v obci Oldřichov v Hájích (obec leží uvnitř CHKO Jizerské hory). Opět velice nepovedený příklad rekonstrukce, osvětlení svítí intenzivním bílým světlem do oken domů i daleko od vozovky.
Autor: Odborná skupina pro tmavé nebe
Příspěvek doc. Nováka se z nějakého nepochopitelného důvodu zakládal na čisté demagogii. Snaha o marginalizaci vlivu veřejného osvětlení z jeho přednášky udělala frašku, přitom nikdo nepochybuje, že zrovna veřejné osvětlení není jediným světelným polutantem. Porovnávat ale například světelné toky z veřejného osvětlení svítící celou noc se světelnými toky z oken a světlíků v době maximální expozice někdy večer, kdy domácnosti svítí nejvíce a zcela ignorovat fakt, že po půlnoci z nich zůstane jen zanedbatelný zlomek, je nepochopitelné a nehodno odborníka z akademické sféry. Další srovnávání veřejného osvětlení (svítí každý den bez ohledu na podmínky) s Měsícem v úplňku, který je vidět jednou za 29 dní pouze při jasné obloze, je už tristní projev svědčící o naprosté nekompetentnosti.

Abychom skončili optimisticky, potěšila nás dvě vystoupení. A to senátora Jiřího Duška a stejně tak ředitelky Anny Paskové z Ministerstva životního prostředí, která velmi přesně formulovala požadavky směrující ke snížení ekologické zátěže světelným znečištěním. Nezávislý pohled novináře si můžete přečíst zde (deník e15).




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Veřejné osvětlení, Světelné znečištění


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »