Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  O svícení ve městech a kde hledat kompromisy se jednalo v Brně

O svícení ve městech a kde hledat kompromisy se jednalo v Brně

Ukázka naprosto nevhodného osvětlení v obytné zóně svědčící o naprosté nekompetentnosti projektanta. Takové osvětlení nemá s bezpečností na ulicích nic společného. Světlo svítí extrémně intenzivní bílou barvou do oken bytů i v prvním poschodí. Bohužel takový případ není ojediněný.
Autor: Odborná skupina pro tmavé nebe

V Brně se 12. září 2023 za přítomnosti zástupců mnoha měst (včetně Brna a Prahy), výrobců světelné techniky a také odborníků z akademické sféry konala konference MĚSTO A SVĚTLO. Její průběh nás naplňoval střídavě optimismem i zklamáním. Jistě, ještě před pár lety by bylo nepředstavitelné, že by se v rámci diskuze o osvětlování měst výrazněji řešilo světelné znečištění. Dnes tomu je jinak, od úvodu až po závěr se jako nit neslo to, že světlo má také nežádoucí účinky a že je třeba ho v noci omezovat.

Lužný most v Bratislavě, ukázka nevhodného architektonického osvětlení. Modré světlo je velmi nevhodné co se týče vlivu na noční životní prostředí. Autor: Odborná skupina pro tmavé nebe
Lužný most v Bratislavě, ukázka nevhodného architektonického osvětlení. Modré světlo je velmi nevhodné co se týče vlivu na noční životní prostředí.
Autor: Odborná skupina pro tmavé nebe
Děsivé byly mnohdy neznalosti některých řečníků a příliš malá vize do budoucnosti. Zásadní neznalost souvislostí osvětlování s ochranou nočního životního prostředí projevili zástupci architektů a památkářů. Zástupce výrobní firmy Lamberga Jiří Švestka mluvil o tom, že možná v budoucnosti budeme měnit i “barvu světla”, ale biodynamické osvětlení se už dávno montuje a svítí v mnoha českých obcích (navrhuje a instaluje ho firma Ekosvětlo už léta). Z úst světelných techniků bohužel zazněly věty, které jako by se ani neslušely do dnešní doby, kdy potřebujeme ochránit noční ekosystém, problematika světelného znečištění se už dávno netýká jen astronomů. Není pravdou, že “veřejné osvětlení nemůže narušit tvorbu melatoninu, protože to začíná až na 1000 luxech”, jak uvedl jeden z pozvaných expertů. Uznávané vědecké práce dokládají, že u člověka dochází ke změnám tvorby melatoninu zcela běžně už při osvětlenosti řádově v jednotkách luxů. To je významně podloženo prací “Light Pollution, Circadian Photoreception, and Melatonin in Vertebrates, M.Grubisic_9.2019”, kde bylo zrevidováno 1145 studií na člověku a z nich bylo jako relevantních vybráno 34 zásadních prací. V roce 2022 se odborný svět shodl na konsenzu, že člověk potřebuje na noční spánek prostředí s osvětleností nižší než 1 EDI lx. To také v pracovních materiálech sdílejí světové autority v osvětlování – CIE (Division 6) i Evropský výbor pro normalizaci CEN (TC 169).

Ukázka nově zrekonstruovaného veřejného osvětlení v obci Oldřichov v Hájích (obec leží uvnitř CHKO Jizerské hory). Opět velice nepovedený příklad rekonstrukce, osvětlení svítí intenzivním bílým světlem do oken domů i daleko od vozovky. Autor: Odborná skupina pro tmavé nebe
Ukázka nově zrekonstruovaného veřejného osvětlení v obci Oldřichov v Hájích (obec leží uvnitř CHKO Jizerské hory). Opět velice nepovedený příklad rekonstrukce, osvětlení svítí intenzivním bílým světlem do oken domů i daleko od vozovky.
Autor: Odborná skupina pro tmavé nebe
Příspěvek doc. Nováka se z nějakého nepochopitelného důvodu zakládal na čisté demagogii. Snaha o marginalizaci vlivu veřejného osvětlení z jeho přednášky udělala frašku, přitom nikdo nepochybuje, že zrovna veřejné osvětlení není jediným světelným polutantem. Porovnávat ale například světelné toky z veřejného osvětlení svítící celou noc se světelnými toky z oken a světlíků v době maximální expozice někdy večer, kdy domácnosti svítí nejvíce a zcela ignorovat fakt, že po půlnoci z nich zůstane jen zanedbatelný zlomek, je nepochopitelné a nehodno odborníka z akademické sféry. Další srovnávání veřejného osvětlení (svítí každý den bez ohledu na podmínky) s Měsícem v úplňku, který je vidět jednou za 29 dní pouze při jasné obloze, je už tristní projev svědčící o naprosté nekompetentnosti.

Abychom skončili optimisticky, potěšila nás dvě vystoupení. A to senátora Jiřího Duška a stejně tak ředitelky Anny Paskové z Ministerstva životního prostředí, která velmi přesně formulovala požadavky směrující ke snížení ekologické zátěže světelným znečištěním. Nezávislý pohled novináře si můžete přečíst zde (deník e15).




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Veřejné osvětlení, Světelné znečištění


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »