Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Světově unikátní dílo Jiřího Grygara Žeň objevů na webu a zdarma

Světově unikátní dílo Jiřího Grygara Žeň objevů na webu a zdarma

RNDr. Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe

RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo). Dnes tedy slaví narozeniny. A my plníme jedno z jeho přání, s úctou k číslu 16 000. To je totiž počet hodin, které strávil sestavením tohoto obřího díla. Přednášky Žeň objevů každoročně po celé republice navštívilo mnoho set, možná tisíců posluchačů. Nyní jsme zprovoznili web, který Žně objevů zpřístupňuje každému a zdarma.

V posledních několika desítkách let roste rozsah i hloubka našeho poznání velmi rychlým, někdy až neuvěřitelným tempem. Avšak vývoj málokterého oboru je nějakým relevantním způsobem zachycen v delším časovém měřítku. Jednou z výjimek je světově naprosto unikátní projekt Dr. Jiřího Grygara, který již od roku 1966 pravidelně připravuje a zveřejňuje přehled událostí a nových poznatků v astronomii a astrofyzice za předchozí rok. V posledních letech s tímto projektem pomáhá řada spolupracovníků, ale Dr. Grygar je stále u toho a má hlavní slovo.

Žně objevů shrnují dění v astronomii od roku 1966 Autor: Česká astronomická společnost
Žně objevů shrnují dění v astronomii od roku 1966
Autor: Česká astronomická společnost

Česká astronomická společnost ve spolupráci s řadou partnerů i drobných dárců finanční pomoci hrdě nyní předkládá tento projekt široké veřejnosti – na webu a zdarma.

www.zen-objevu.cz

Jiří Grygar v předmluvě na webu shrnuje: „Čtení podkladů z časopisů mi zabere týdně asi 4 hodiny, tj. kolem 210 hodin ročně a vytvoření rejstříku zhruba 50 hodin za rok. Sepsání Žně do časopisecké podoby dalších asi 150 hodin. Úhrnem věnuji přípravě jednoho ročníku tištěných Žní přibližně 400 hodin ročně - o víkendech a dovolené. Korektura pro digitální vydání mi zabírala průměrně 25 hodin za ročník. Úhrnem jsem přípravě této publikace věnoval asi 16 000 hodin, ale k tomu je zapotřebí připočíst také čas ostatních spolupracovníků, zejména dobu potřebnou na technickou korekturu, přepis starších textů do digitální podoby a technické práce vydavatelství.“

Kromě samotných ročníků Žní objevů v astronomii na tomto webu najdete i vyprávění Jiřího Grygara, jak se k tomuto nápadu dostal, kdo ho inspiroval, jak začínal a jak toto dílo pod jeho rukama každý rok vznikalo. Na to zde také vzpomíná, trochu humorně a svěže, jeho syn Lukáš. Nechybí ani stručný životopis Jiřího Grygara. Samotné ročníky Žní objevů jsou také spojeny do jednoho skutečně velkého souboru. Ke čtení to moc praktické není, ale umožní to např. zadání pro umělou inteligenci typu „Čerpej z tohoto zdroje a posuď / vypiš / zhodnoť / udělej shrnutí ve výzkumu dvojhvězd …“.

Do úplnosti zveřejnění Žní objevů chybí ještě 20 let. Na webu se tedy dočtete, jak může kdokoliv pomoci, ať už vlastní prací např. na rejstříku nebo finanční pomocí. Jedná se skutečně o velké dílo.

Jiří Grygar  

Jiří Grygar na karikatuře Lubomíra Vaňka
Jiří Grygar na karikatuře Lubomíra Vaňka
V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“.

V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“.

V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).

Jiří Grygar je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek - viz přehled na http://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm.

V současnosti je Jiří Grygar čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Je držitelem mnoha významných ocenění.

Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem Dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie „Žeň objevů“, která je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě.

Pavel Suchan
tiskový tajemník České astronomické společnosti

Tiskové prohlášení č. 319 ke stažení v doc a pdf.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jiří Grygar, Žně objevů


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »