Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Světově unikátní dílo Jiřího Grygara Žeň objevů na webu a zdarma

Světově unikátní dílo Jiřího Grygara Žeň objevů na webu a zdarma

RNDr. Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru
Autor: TV Noe

RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo). Dnes tedy slaví narozeniny. A my plníme jedno z jeho přání, s úctou k číslu 16 000. To je totiž počet hodin, které strávil sestavením tohoto obřího díla. Přednášky Žeň objevů každoročně po celé republice navštívilo mnoho set, možná tisíců posluchačů. Nyní jsme zprovoznili web, který Žně objevů zpřístupňuje každému a zdarma.

V posledních několika desítkách let roste rozsah i hloubka našeho poznání velmi rychlým, někdy až neuvěřitelným tempem. Avšak vývoj málokterého oboru je nějakým relevantním způsobem zachycen v delším časovém měřítku. Jednou z výjimek je světově naprosto unikátní projekt Dr. Jiřího Grygara, který již od roku 1966 pravidelně připravuje a zveřejňuje přehled událostí a nových poznatků v astronomii a astrofyzice za předchozí rok. V posledních letech s tímto projektem pomáhá řada spolupracovníků, ale Dr. Grygar je stále u toho a má hlavní slovo.

Žně objevů shrnují dění v astronomii od roku 1966 Autor: Česká astronomická společnost
Žně objevů shrnují dění v astronomii od roku 1966
Autor: Česká astronomická společnost

Česká astronomická společnost ve spolupráci s řadou partnerů i drobných dárců finanční pomoci hrdě nyní předkládá tento projekt široké veřejnosti – na webu a zdarma.

www.zen-objevu.cz

Jiří Grygar v předmluvě na webu shrnuje: „Čtení podkladů z časopisů mi zabere týdně asi 4 hodiny, tj. kolem 210 hodin ročně a vytvoření rejstříku zhruba 50 hodin za rok. Sepsání Žně do časopisecké podoby dalších asi 150 hodin. Úhrnem věnuji přípravě jednoho ročníku tištěných Žní přibližně 400 hodin ročně - o víkendech a dovolené. Korektura pro digitální vydání mi zabírala průměrně 25 hodin za ročník. Úhrnem jsem přípravě této publikace věnoval asi 16 000 hodin, ale k tomu je zapotřebí připočíst také čas ostatních spolupracovníků, zejména dobu potřebnou na technickou korekturu, přepis starších textů do digitální podoby a technické práce vydavatelství.“

Kromě samotných ročníků Žní objevů v astronomii na tomto webu najdete i vyprávění Jiřího Grygara, jak se k tomuto nápadu dostal, kdo ho inspiroval, jak začínal a jak toto dílo pod jeho rukama každý rok vznikalo. Na to zde také vzpomíná, trochu humorně a svěže, jeho syn Lukáš. Nechybí ani stručný životopis Jiřího Grygara. Samotné ročníky Žní objevů jsou také spojeny do jednoho skutečně velkého souboru. Ke čtení to moc praktické není, ale umožní to např. zadání pro umělou inteligenci typu „Čerpej z tohoto zdroje a posuď / vypiš / zhodnoť / udělej shrnutí ve výzkumu dvojhvězd …“.

Do úplnosti zveřejnění Žní objevů chybí ještě 20 let. Na webu se tedy dočtete, jak může kdokoliv pomoci, ať už vlastní prací např. na rejstříku nebo finanční pomocí. Jedná se skutečně o velké dílo.

Jiří Grygar  

Jiří Grygar na karikatuře Lubomíra Vaňka
Jiří Grygar na karikatuře Lubomíra Vaňka
V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“.

V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“.

V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).

Jiří Grygar je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek - viz přehled na http://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm.

V současnosti je Jiří Grygar čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Je držitelem mnoha významných ocenění.

Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem Dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie „Žeň objevů“, která je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě.

Pavel Suchan
tiskový tajemník České astronomické společnosti

Tiskové prohlášení č. 319 ke stažení v doc a pdf.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jiří Grygar, Žně objevů


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »