50. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 11. prosince v 21:52 SEČ. Zákryt hvězdy Regulus ve Lvu nastává bohužel v denních hodinách. Začíná 10. 12. v 8:44 SEČ (přibližně, podle polohy pozorovatele) a končí v 9:30.

Planety
Merkur (kolem −0,5 mag) je nízko na ranní obloze. Při průzračném počasí by měl být vidět i pouhým okem Raději jej ale hledejme nejdřív triedrem.
Venuše (–3,9 mag) již není pozorovatelná. Dostává se do horní konjunkce se Sluncem a brzy bude vidět v koronografu SOHO LASCO C3.
Mars (1,4 mag) je nepozorovatelný, blíží se do konjunkce se Sluncem a bude vidět spolu s Venuší v koronografu SOHO LASCO C3.
Jupiter (–2,5 mag) je vidět od pozdějších večerních hodin na východě pod hvězdami z Blíženců, Castorem a Polluxem, ale vrcholí vysoko nad jihem až v druhé polovině noci.
Saturn (1,1 mag) je večer po setmění nad jižním obzorem. V pondělí večer jej přejde Titan. Úkaz začíná vstupem měsíce na kotouč planety kolem 18:44 SEČ.
Uran (5,6 mag) je večer poměrně vysoko nad východem asi 4 stupně pod Plejádami.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu, asi čtyři stupně doleva.

Aktivita Slunce je poměrně vysoká, především podle výskytu sluneční skvrn. Erupce nastávaly jen v méně nápadných oblastech s malými skvrnami. Ta nejsilnější pak v sobotu 6. 12. vyvrhla oblak plazmatu přímo k Zemi a předpovídají se středně silné polární záře 9. prosince. K erupci došlo v oblasti, která způsobila polární záři v předchozí otočce minulý měsíc. Zato obří oblast se skvrnami se ukázala nakonec jako podezřele klidná. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Komety jsou vidět jak na obloze večerní, tak ráno, ale ty nyní trochu víc ruší svit Měsíce, včetně zajímavé 3I/ATLAS a rozpadající se C/2025 K1 (ATLAS). Večer můžeme poblíž hvězdy Altair v Orlu hledat kometu C/2025 T1 (ATLAS) s jasností 9−10 mag. V Rybách je C/2025 R2 (SWAN), ale s jasností 12 mag už to není tak snadný cíl. Ještě o trochu slabší je možná kometa 240P/NEAT nacházející se v zadní části souhvzědí Býka. Mapky k vyhledání komet nabízí pozorovatelský server CzSkY.cz: C/2025 R2, C/2025 T1, 240P, C/2025 K1 a 3I/ATLAS.

V neděli 14. prosince nastává pravidelné maximum nejaktivnějšího roje roku. Meteorický roj Geminidy mívá frekvence přesahující 100 meteorů za hodinu a letos nebude jejich pozorování vůbec rušit svit Měsíce. Daleko za městem to tedy bude nádherná podívaná, pokud počasí dovolí. Radiant, místo odkud zdánlivě vyletují, je večer nízko nad obzorem, ale už před půlnocí jsou podmínky k pozorování téměř ideální. Stačí se vybavit teplým oblečením, ideálně i lehátkem izolujícím od studené země a lehnout si někam do tmy. Pokud chceme meteory zachytit, potřebujeme světelný objektiv a citlivý fotoaparát s nízkým šumem. Ideální je například širokoúhlý objektiv pod 28 mm s clonou 2 a menší. A citlivost ISO klidně nechat 3200 nebo trochu vyšší. Fotit můžeme sérii fotografií ze stativu i z jednoduchého star trackeru. Každopádně je vhodné se fotografovaným směrem i dívat. Řada družic může vypadat na snímku jako meteor.

Kosmonautika a sondy

V Číně se společnost Landspace nenápadně posouvá k znovupoužitelným raketám. Jejich nový nosič Zhuque-3 má přistávací nohy trochu okopírované z Falconu 9, ale spaluje kapalný metan a kyslík. 3. 12. raketa předvedla úspěšný orbitální start, ale první stupeň nezvládl závěrečnou fázi přistávacího manévru a tvrdě dopadl vedle přistávací plochy.

Současné období je jinak bohaté na starty raket z Číny a také Falconů se Starlinky. Celkově bychom měli napočítat 7 startů Falconu 9. Stihl čtyři starty 1. – 4. 12., další dva jsou v plánu 7. 12. (jeden už úspěšně proběhl) a poslední 9. 12. jediný nemá být se Starlinky, ale s vojenskou družicí NROL-77.

Start se Starlinky 7. 12. ve 23:30 SEČ je přeci jen trochu výjimečný, protože jej obslouží první stupeň B1067, který již letěl 31krát a půjde tedy o jeho rekordní 32. let, což ještě jiný stupeň nedokázal. Zároveň jde o 575. start Falconu 9 a vypuštěn bude 3000. satelit Starlink za rok 2025 (celkově více než 10 000).

Z Číny kromě zmíněné Zhuque-3 startovaly malá raketa KZ-1A (5. 12.) a CZ-8A (6. 12.). Další tři starty by měly následovat 8. a 9. 12., raket CZ-6A, CZ-2D a CZ-3B, ale jejich náklad není známý.  

Velení nad Mezinárodní vesmírnou stanicí převzal 7. 12. Mike Fincke od ruského kosmonauta Sergeje Ryžikova. Ten spolu s kolegy Alexejem Zubrickým a astronautem NASA Jonny Kimem odletí v pondělí od stanice v Sojuzu MS-27. Snímky a videa Kima si na jeho sítích rozhodně prohlédněte, jsou skvělé a budou nám chybět.

Výročí

8. prosince 1845 (180 let) objevil německý amatérský astronom Karl Ludwig Hencke v pořadí pátou planetku v pásu mezi Marsem a Jupiterem, kterou nazval Astraea. Objev přišel 38 roků od objevu čtvrté, a jak dnes víme nejjasnější, planetky Vesta. Astraea je naopak poměrně slabý asteroid a jestliže do jejího objevu se věřilo, že mezi Marsem a Jupiterem obíhá několik dalších planet, po objevu této planetky a dalších se to změnilo. Hencke objevil ještě šestou Hebe a nedlouho na to přišly desítky a tisíce dalších. Tím byla vytvořena nová skupina těles Sluneční soustavy. Podobná situace nastala ve 20. století, kdy za Neptunem byl objeven pouze Pluto a byl tak zařazen mezi planety, ačkoli jemu podobných a menších těles se tam nachází obrovské množství. Po objevu dalších počínaje rokem 1992 došlo na nové diskuze nad povahou Pluta, jako planety, které zatím vyústily v jeho přeřazení mezi trpasličí planety v roce 2006.

8. prosince 1925 (100 let) se narodil československý astronom, nositel Nušlovy ceny ČAS, Ladislav Křivský. Věnoval se sluneční fyzice, a to především vzniku a vývoji sluneční aktivity. Mezi nejvýznamnější výsledky jeho celoživotní práce patří např. nalezení souvislosti mezi množstvím srážek ve střední Evropě a osmdesátiletým cyklem sluneční aktivity. Jeho působení nebylo zdaleka omezeno jen na fyzikální vědy. V oboru egyptologie je autorem uznávané hypotézy o vlivu Slunce, vycházejícího a zapadajícího coby Bůh nad pouští, na tvar stupňovitých pyramid. Spolu s Františkem Jandou v lednu 1978 založil dodnes trvající pravidelné vydávání týdenních předpovědí sluneční a geomagnetické aktivity. Ve spolupráci s hvězdárnou v Úpici o byl o rok později duchovním otcem založení, opět dosud trvající, série mezioborových seminářů "Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí". Byl znalcem života, svébytným humorem optimisticky překonávajícím úskalí života.

8. prosince 2010 (15 let) proběhl první start lodi Dragon společnosti SpaceX. Let proběhl jako první ze dvou testovacích letů pro NASA (COTS Demo Flight 1). Jednalo se tehdy o druhý start rakety Falcon 9. Vše proběhlo úspěšně a Dragon jako první komerční prostředek úspěšně přistál z vesmíru zpět do oceánu.

9. prosince 1910 (115 let) se narodil americký astronom Henry L. Giclas. Objevil 17 planetek a kometu 84P. Mezi jeho planetkami je (2201) Oljato, která je zdrojem meteorického roje Chí Orionid.

10. prosince 1950 (75 let) byl zaznamenán pád meteoritu v St. Louis přímo na jedoucí auto. Řidič zastavil a našel dva asi 5 cm úlomky částečně železného meteoritu.

12. prosince 1970 (55 let) odstartovala družice Uhuru, známá též jako Explorer 42 nebo SAS-1 / SAS-A (Small Astronomy Satellite A). Šlo o první družici určenou k pozorování v rentgenovém oboru spektra. Jejím úkolem bylo prohledat celou oblohu a určit polohu rentgenových zdrojů s citlivostí na jednu tisícinu intenzity záření Krabí mlhoviny.

Výhled na příští týden 

Zimní slunovrat

Výročí: Gemini 6

Výročí: Veněra 7 přistání

Výročí: Pioneer 6

Výročí: Mercury-Redstone 1A

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).