Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 22. května 2026 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 23. 5. ve 13:11 SELČ.
Planety
Merkur (–2 mag) není pozorovatelný (prošel horní konjunkcí se Sluncem a je vidět v koronografu SOHO LASCO C3 jako jasný objekt s vodorovnými čárkami).
Venuše (–3,9 mag) je výrazným objektem nízko na večerní obloze. Přesune se z Býka do Blíženců a její úhlový odstup od Jupiteru se s níží z 22 na 15 stupňů.
Mars (1,3 mag) od nás zatím není pozorovatelný. Ráno je za svítání při severovýchodním obzoru.
Jupiter (–1,9 mag) je na večerní obloze výše než jasnější Venuše. Zajímavý úkaz si pro nás připravily měsíce Io a Europa na podvečerní čas 24. května. Slunce bude sice ještě nad obzorem, ale pokud se vám podaří Jupiter najít a měsíčky zachytit, budete překvapeni, jak si dávají jakoby pusinku. Prostě se krátce dotknou.
Saturn (0,9 mag) není u nás pozorovatelný. Již za dva týdny by ale mohl začít být vidět nízko na ranní obloze.
Uran (5,8 mag) je úhlově blízko Slunci a není viditelný.
Neptun (8 mag) je ráno poblíž Saturnu a Marsu a také není pozorovatelný.

Aktivita Slunce je nízká, ale stále je na povrchu aktivní oblast se skvrnami, která má potenciál i ke středně silným erupcím. Při těch víkendových došlo i k výronu plazmatu, který může způsobit zvýšenou geomagnetickou aktivitu, pokud nějaké elektrony dorazí i k Zemi. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Blízkozemní planetka 2026 JH2 se dostala i do médií. Jednak díky tomu, že 18. 5. proletí poměrně blízko k Zemi, asi 100 000 km, což už je asi třetina vzdálenosti k Měsíci, a potom jde o trochu větší těleso o rozměru asi 20 metrů. Podobné průlety jsou poměrně běžné, ale jedná se většinou o tělesa v řádu metrů. Planetka byla objevena jen několik dnů před průletem kolem Země, a dokonce by mohla být vidět velmi nízko nad obzorem na konci soumraku, ale pak rychle zmizí na jižní obloze. Efemerida naznačuje, že planetka se bude nacházet na konci nautického soumraku po 22. hodině poblíž galaxie M83 v souhvězdí Hydry a jasnost bude asi 12 mag. Přesnou polohu hledejte na webu NASA Horizons

Kosmonautika a sondy

15. května proběhl start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2 mise CRS-34. Kabina letí k ISS už pošesté a nese téměř 3 tuny nákladu včetně vědeckého vybavení. První stupeň přistál na přistávací ploše LZ-40 nedaleko startovní rampy SLC-40. Šlo o jeho šestou misi a přistání.

Na 19. květen je zatím plánován 12. testovací let Super Heavy Starship. Mise IFT-12 by měla otestovat start, rozdělení obou částí, přistání stupně Super Heavy do vln Mexického zálivu poblíž místa startu, vypuštění maket Starlinků, test motoru na přeletové dráze a přistání Starship do vln Indického oceánu. Půjde tedy o kopii předchozích testů ovšem s lodí a raketou s mnoha vylepšeními a z nové startovní věže OLM-2.

19. května má evropský nosič Vega-C vynést družici SMILE. Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny je určena ke studiu zemské magnetosféry.

Výročí

18. května 1711 (315 let) se narodil srbo-chorvatsko-italský astronom, všeobecně vzdělaný jezuita Ruđer Bošković. Vypracoval svou teorii atomů a v astronomii se zasloužil metodikou výpočtu oběžné dráhy planet a objevem neexistence atmosféry na Měsíci z roku 1753.

19. května 1956 (70 let) se narodil Pavel Suchan, známý popularizátor, čestný člen České astronomické společnosti a tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Pavel je také hlavním iniciátorem jednání s jednotlivými ministerstvy s cílem snížit světlené znečištění a obecně vliv světla na přírodu a krajinu. Děti jej budou jistě znát díky jeho aktivitám kolem letu Krtka na Mezinárodní vesmírnou stanici. Přednášky jsou zábavné a Pavel umí děti do povídání aktivně zapojit.

19. května 1961 (65 let) proletěla kolem Venuše sonda Veněra 1. Byla to první sonda vyslaná k jiné planetě, která se úspěšně dostala na meziplanetární dráhu. Startovala dva měsíce před Gagarinem (12. 2. 1961) na raketě Molnija. Bohužel se krátce po navedení na dráhu k Venuši odmlčela, a tak jen víme z telemetrie, že proletěla asi 100 000 km od planety.

19. května 1971 (55 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 2. Společně se sesterskou Mars 3 přiletěla k Marsu v listopadu 1971 a pracovala na jeho oběžné dráze do srpna 1972. Přistávací pouzdro Mars 2 však nepřistálo úspěšně a neozvalo se. Na Marsu panovala celoplanetární bouře, takže ani podrobné snímky povrchu nebylo možné po příletu provádět. Podařilo se jí získat základní informace o planetě. Snímkovala 22 km vysoké sopky, zjistila výskyt atomárního vodíku a kyslíku ve vysokých vrstvách atmosféry, teploty na povrchu v rozmezí -110 až +13 °C. Podařilo se získat také informace o tlaku na povrchu, množství vodní páry a výšce ionosféry. Byla pořízena výšková a gravimetrická měření a také měření magnetického pole Marsu.

24. května 1981 (45 let) byl šťastnou shodou okolností objeven měsíc Neptunu Larissa. Skupina astronomů tehdy sledovala zákryt hvězdy Neptunem, což je příležitost k pozorování atmésféry nebo prstenců, když hvězda náhle blikla, protože ji zakryl neznámý měsíc Neptunu. Potvrzení jeho existence přišlo v roce 1989 při průletu sondy Voyager 2 kolem Neptunu.

Výhled na příští týden 

Měsíc v úplňku a přiblížení Venuše k Jupiteru na večerní obloze

Výročí: J.F.Kennedy projev Měsíc

Výročí: Richard Ch. Carrington

Výročí: Sally Ride(ová)

Výročí: Jan Kolář

Výročí: Mars 3, přistání na Marsu

Výročí: Surveyor 1, 1. americké měkké přistání na Měsíci

Výročí: Mariner 9




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Larissa, Mars 2, Pavel Suchan, Ruđer Bošković, Veněra 1, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »