20. vesmírný týden 2016
Přehled událostí na obloze od 16. 5. do 22. 5. 2016. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Jupiter. Téměř celou noc jsou vidět planety Saturn a Mars, který bude v opozici. Aktivita Slunce se lehce zvýšila. Na Zemi přistál Dragon s materiály z ISS.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v sobotu 21. května ve 23:14 SELČ. O víkendu, v noci na neděli, bude jen 5° od Marsu a v neděli večer 2° od Saturnu.
Planety:
Jupiter (–2,1 mag) je vidět nejlépe v první polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Mars (–2,1 mag) bude v neděli v opozici. Ze vzdálenosti 76 mil. km už září stejně jasně, jako Jupiter. Kotouček dosáhl průměru 18 úhlových vteřin a jediné, co kazí výhled na něj, je nízká výška nad obzorem, kde nebývá moc klidný obraz.
Saturn (0,1 mag) se nachází nedaleko Marsu a společně tvoří v oblasti hlavy Štíra trojúhelník s jasnou hvězdou Antares.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 15. 5. | 22:25 | 16. 5. | Ganymed zatmění konec 23:02 Io zákryt zač. 23:07 |
|
| 18. 5. | 00:05; 19:55 | 17. 5. | Io přechod měsíce 20:18 – 22:33 Io přechod stínu 21:30 – 23:45 |
|
| 20. 5. | 21:35 | 18. 5. | Io zatmění konec 21:05 | |
| 22. 5. | 23:15 | 20. 5. | Europa zatmění konec 0:19 | |
| Časy jsou v letním čase (SELČ). | ||||
Aktivita Slunce se lehce zvýšila. Podobné množství oblastí se skvrnami už delší dobu nepamatujeme. Také úroveň erupční aktivity lehce stoupla. Také v tomto týdnu najdeme na povrchu jednu velkou skvrnu. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.
Kosmonautika
- 11. května přistála soukromá kosmická loď Dragon. Na palubě byla spousta vzorků, které se musí dostat na Zem. Dragon je v současnosti jedinou nákladní lodí, která je toho schopna. Nová loď Dragon se už mezitím chystá a start by mohl proběhnout možná už na konci června.
Výročí
- 17. května 1836 (180 let) se narodil Norman Lockyer. Je považován za objevitele prvku hélium ve spektru Slunce. Je znám i jako zakladatel časopisu Nature.
- 19. května 1961 (55 let) proletěla kolem Venuše sonda Veněra 1. Byla to první sonda vyslaná k jiné planetě, která se úspěšně dostala na meziplanetární dráhu. Startovala dva měsíce před Gagarinem (12. 2. 1961) na raketě Molnija. Krátce po navedení na dráhu k Venuši se odmlčela a tak jen víme z telemetrie, že proletěla asi 100 000 km od planety.
- 19. května 1971 (45 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 2. Společně se sesterskou Mars 3 přiletěla k Marsu v listopadu 1971 a pracovala na jeho oběžné dráze do srpna 1972. Přistávací pouzdro Mars 2 však nepřistálo úspěšně a neozvalo se. Na Marsu panovala celoplanetární bouře, takže ani podrobné snímky povrchu nebylo možné po příletu provádět. Podařilo se jí získat základní informace o planetě. Snímkovala 22 km vysoké sopky, zjistila výskyt atomárního vodíku a kyslíku ve vysokých vrstvách atmosféry, teploty na povrchu v rozmezí -110 až +13 °C. Podařilo se získat také informace o tlaku na povrchu, množství vodní páry a výšce ionosféry. Byla pořízena výšková a gravimetrická měření a také měření magnetického pole Marsu. Několik obrázků.
Výhled na příští týden
- Výročí: Kennedyho projev
- Výročí: Mars 3
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
