12. vesmírný týden 2024
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.
Obloha
Měsíc byl v první čtvrti 17. března v 5:11 SEČ a bude v úplňku v pondělí 25. března v 8:00 SEČ.
Planety
Jupiter (−2,1 mag) je večer nejvýraznějším objektem nad západem a o něco výše směrem k Plejádám je ještě slabý Uran (5,8 mag). Nízko na večerní obloze je také Merkur (cca −0,5 mag), který se úhlově vzdaluje od Slunce a má stále vysoký jas, takže začalo období jeho nejlepší viditelnosti.
Aktivita Slunce se snížila a nastalo jen několik slabších erupcí na sklonku uplynulého týdne. Jedna z nich, třídy M4, nastala těsně u východního okraje slunečního kotouče, takže se opět dočkáme nějaké zajímavější aktivní oblasti s velkými skvrnami. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena světlem dorůstajícího Měsíce. Situace se změní až 27. března. Mapka k vyhledání komety na CzSkY.cz.
20. března ve 4:06 SEČ začne astronomické jaro. V tomto okamžiku tedy Slunce překročí nebeský rovník. I když astrologicky vstupuje do znamení Berana, ve skutečnosti bude ještě do 17. dubna v souhvězdí Ryb.
Kosmonautika a sondy
Sonda Voyager 1 stále nevysílá použitelná vědecká data, a to již od listopadu 2023. Nyní se však jednomu inženýrovi z Deep Space Network podařilo dekódovat signál vyslaný sondou a zjistil, že jde o výpis z paměti palubního přístroje FDS (subsystém letových dat). Tato nová data byla přijata na základě signálu vyslaného 1. března. Trvalo 22,5 hodiny, než příkaz dosáhl sondy a dalších 22,5 hodiny letěl zpět k Zemi. Nyní budou inženýři data vyhodnocovat a na základě toho se pokusí poslat na Voyager 1 nový povel, který třeba přiblíží Voyager běžnému provoznímu stavu.
Hlavní událostí týdne byl třetí testovací let SuperHeavy a Starship. SpaceX postoupila opět o notný kus dopředu. Raketa SuperHeavy se tentokrát dokázala po rozdělení stupňů otočit a zkusila dosednout do moře u pobřeží Texasu. Před přistáním všan neměla dostatečný tah motorů a dopadla velkou rychlostí. Loď Starship se dostala úspěšně na přeletovou dráhu a zanikla nad Indickým oceánem poté, co se pokusila o řízený vstup do atmosféry. Ten nebyl sice úplně úspěšný, ale opět byla získána cenná data. Loď se rozpadla ve výšce 65 km.
20. března je v plánu start rakety CZ-8 se sondou Queqiao-2, která je určena k přenosu signálu z odvrácené strany Měsíce, kde má v budoucnu přistát mise Chang'e 6, odebrat zde vzorky, a dopravit je na Zemi. Tato mise je zatím v plánu někdy v první polovině roku 2024.
21. března má odstartovat raketa Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-25 k ISS. Velitelem mise bude Oleg Novickij (Rusko), pro něhož jde již o 4. let do kosmu, palubní inženýrkou bude Tracy Caldwell Dyson (USA), která letí potřetí a v roli účastnice kosmického letu bude Marina Vasilevskaja (Bělorusko), která se vrací v druhém Sojuzu, který je nyní u stanice.
21. března má odstartovat také Falcon 9 s nákladním Dragonem, který poveze náklad na ISS. Jde už o zásobovací misi s pořadovým číslem CRS-30.
Výročí
22. března 1799 (225 let) se narodil německý astronom Friedrich Argelander. Vytvořil velký katalog 324 000 hvězd a zabýval se proměnnými hvězdami (Argelanderova metoda odhadu jasnosti, zavedení desetin magnitudy).
23. března 1749 (275 let) se narodil významný francouzský vědec Pierre-Simon Laplace. Jeho přínos matematice, fyzice či astronomii je asi lidem v těchto oborech všeobecně znám. Připomeňme například teorii pravděpodobnosti a nebeskou mechaniku, což byla jeho hlavní díla. Laplace v astronomii řešil řadu úloh. Pomocí počtu pravděpodobnosti se mu podařilo dokázat, že nově objevená planeta Uran není na kometární dráze. Dále vysvětlil nerovnoměrnosti v pohybu jednotlivých planet gravitačním působením okolních planet. Vznik planetárního systému se pokoušel vysvětlit smršťováním a chladnutím plynné koule z níž se otrhly menší a daly vzniknout planetám, což není úplně špatná myšlenka. Tyto a řadu dalších poznatků shrnul právě v díle Nebeská mechanika.
Výhled na příští týden
- Merkur a kometa 12P na večerní obloze
- Výročí: Meteor 1
- Výročí: Mariner 7
- Výročí: Mariner 10 u Merkuru
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
