Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2025 A6 (Lemmon) na večerní obloze

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) na večerní obloze

C/2025 A6 (Lemmon)
Autor: Miloslav Rohacek

Přestože počasí zatím pozorování této poměrně mimořádně jasné komety nepřeje, brzy se to může změnit, proto přinášíme aktuální informace, jak se kometa vyvíjí a kde ji můžeme pozorovat. Ve světě komet není úplně běžné, aby byla vidět i pouhým okem, takže z tohoto pohledu jde o poměrně mimořádný úkaz, ale je třeba dodat, že takto bude vidět jen obtížně na tmavé obloze za městem nebo na horách a je otázkou, zda se to povede jen zkušeným nebo i laickým pozorovatelům. Největší šance nastane o víkendu, kdy se předpokládá vyjasnění. Ideální čas k hledání komety bude kolem 19:30 SELČ a směr, kterým musíme mít výhled, je 20 stupňů nad severozápadním obzorem.

Hned na úvod je třeba předeslat, že kometa bude vidět pouhým okem jen v tmavých lokalitách dál od měst, když směrem k severozápadu nebude žádné větší město. Běžný pozorovatel ji může snadno přehlédnout, ale jakmile použijeme triedr, tedy klasický myslivecký binokulární dalekohled, komety si všimneme jako mlhavé skvrny. Pokud bude obloha čistá a tmavá, měli bychom si všimnout i krátkého ohůnku.

Orientační mapa polohy komety C/2025 A6 (Lemmon) 13. až 24. 10. 2025 vždy kolem 20:00 SELČ a odhadovaný vzhled a směr ohonu na fotografiích. Autor: Stellarium/Martin Gembec
Orientační mapa polohy komety C/2025 A6 (Lemmon) 13. až 24. 10. 2025 vždy kolem 20:00 SELČ a odhadovaný vzhled a směr ohonu na fotografiích.
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Kometa byla v první polovině října vidět stejně dobře na ranní i večerní obloze, ale postupně bude večer vidět lépe a výše. Navíc na večerní obloze zatím nesvítí Měsíc, který by zážitek poněkud umenšil svým světlem. Úplně nejlepší je, pokud se máme možnost vybavit na pozorování větším dalekohledem. Pěkná velká kometa s ohonem přes část zorného pole je vidět ve velkých triedrech a binokulárech nad 70 mm a úplně skvělý zážitek nás čeká v dalekohledech s průměrem nad 20 cm. 

Pokud si chceme kometu vyfotografovat, je potřeba mít alespoň stativ. Fotoaparát se širokoúhlým objektivem, například (bez)zrcadlovka s objektivem 24–50 mm, je ideální a při běžné citlivosti kolem ISO800–6400 a expozičním čase kolem 10–20 sekund při cloně 2–4 se dá již pořídit snímek krajiny s Velkým vozem a kometou pod jejím ojem. Na snímku však bude spíše malinká mlhavá hvězdička s náznakem ohonu.

Na snímku z 13. 10. 2025 je kometa C/2025 A6 (Lemmon) vidět jen jako hvězdička (vyznačená šipkou) pod výrazným seskupením hvězd Velkého vozu. Canon R6MkII, ISO800, 30 sekund, Sigma 24 mm f3,2 s pohonem za hvězdami na trackeru Skywatcher Star Adventurer. Autor: Martin Gembec
Na snímku z 13. 10. 2025 je kometa C/2025 A6 (Lemmon) vidět jen jako hvězdička (vyznačená šipkou) pod výrazným seskupením hvězd Velkého vozu. Canon R6MkII, ISO800, 30 sekund, Sigma 24 mm f3,2 s pohonem za hvězdami na trackeru Skywatcher Star Adventurer.
Autor: Martin Gembec

Pokud máme k dispozici tracker, tedy malou montáž schopnou hodinovým pohonem dorovnávat otáčení naší Země, hvězdy zůstanou na snímku jako tečky i s využitím teleobjektivu kolem 85–400 mm. Ideální vzhledem k délce ohonu se ale jeví objektivy od 50 do 200 mm. Pokud složíme dohromady více snímků, klesne šum a můžeme sledovat delší část ohonu.

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) se 13. 10. 2025 zachytila i s ohonem přes velmi špatné podmínky přes zákal vysoké oblačnosti a nízkou výšku nad obzorem. Canon R6MkII, Samyang 135 mm f2, ISO800, 15×30 sekund, složeno a zpracováno v Pixinsight. Autor: Martin Gembec
Kometa C/2025 A6 (Lemmon) se 13. 10. 2025 zachytila i s ohonem přes velmi špatné podmínky přes zákal vysoké oblačnosti a nízkou výšku nad obzorem. Canon R6MkII, Samyang 135 mm f2, ISO800, 15×30 sekund, složeno a zpracováno v Pixinsight.
Autor: Martin Gembec

A konečně astrofotografové, vybavení na snímání mlhovin a jiných objektů dlouhými expozicemi, mohou zkusit kometu snímat podobným způsobem s expozičním časem raději kratším (30–60 sekund) a složit snímky za dobu přibližně do 10–15 minut, čímž se nerozmažou jemné detaily v iontovém ohonu. Za delší čas totiž sluneční vítr odtlačí ionty v ohonu dál od kometárního jádra a na snímku se struktury vlasového ohonu trochu ztrácí.

Kdybyste neměli po ruce nic než mobil, třeba jste investovali a je to nějaký lepší fotomobil. V takovém případě zkuste noční režim nebo astrofoto režim. Expozice bývají od 10 do 30 sekund a některé mobily je i skládají na sebe a výsledkem je po několika minutách poměrně zdařilý snímek podobný snímkům známých dříve jen z lepších kompaktů a levných zrcadlovek.

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) 4. 10. 2025 ráno mobilem Google Pixel 8 Pro v astrofoto režimu. Expozice 4 minuty, subexpozice asi 20 sekund. Opřeno o auto. Ve výřezu je vidět, že v automatickém režimu není zaostření ideální, ale kometa se projevila jako výrazná zelená skvrnka a je snad vidět i ohon. Autor: Martin Gembec
Kometa C/2025 A6 (Lemmon) 4. 10. 2025 ráno mobilem Google Pixel 8 Pro v astrofoto režimu. Expozice 4 minuty, subexpozice asi 20 sekund. Opřeno o auto. Ve výřezu je vidět, že v automatickém režimu není zaostření ideální, ale kometa se projevila jako výrazná zelená skvrnka a je snad vidět i ohon.
Autor: Martin Gembec

Fanoušky komet upozorňujeme, že na obloze je ještě jedna kometa, která je vidět už menším triedrem – C/2025 R2 (SWAN). Ta se pohybuje jižními souhvězdími na pomezí Střelce a Orla, takže je potřeba dobrý výhled k jihu a tma tím směrem. Kometa drží jasnost kolem 6,5 mag a vypadá jako asi dvakrát menší kometa než Lemmon a zřejmě neuvidíme ani iontový ohon. Na snímku by se ale objevit měl. Více o obou kometách v našem minulém článku.

Kometa C/2025 R2 (SWAN) 13. 10. 2025 přes vrstvu vysoké oblačnosti objektivem 135 mm. Ořez snímku Canonem R6MkII, ISO800, 20x8 sekund. Autor: Martin Gembec
Kometa C/2025 R2 (SWAN) 13. 10. 2025 přes vrstvu vysoké oblačnosti objektivem 135 mm. Ořez snímku Canonem R6MkII, ISO800, 20x8 sekund.
Autor: Martin Gembec

Pokud se vám snímky komety vydaří, můžete je nahrát do naší čtenářské fotogalerie. Když se jich sejde víc, založíme k tomu nový článek. Využijte prosím připravený formulář pro vložení snímku. Děkujeme a přejeme hodně zážitků a jasnou oblohu.

Mapa polohy komety C/2025 R2 (SWAN) v sobotu 18. 10. večer (červená šipka) a v dalších dnech (čárky k půlnoci SELČ). Autor: Czsky.cz
Mapa polohy komety C/2025 R2 (SWAN) v sobotu 18. 10. večer (červená šipka) a v dalších dnech (čárky k půlnoci SELČ).
Autor: Czsky.cz




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: C/2025 R2 (SWAN), C/2025 A6 (Lemmon)


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »