Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2025 A6 (Lemmon) na večerní obloze

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) na večerní obloze

C/2025 A6 (Lemmon)
Autor: Miloslav Rohacek

Přestože počasí zatím pozorování této poměrně mimořádně jasné komety nepřeje, brzy se to může změnit, proto přinášíme aktuální informace, jak se kometa vyvíjí a kde ji můžeme pozorovat. Ve světě komet není úplně běžné, aby byla vidět i pouhým okem, takže z tohoto pohledu jde o poměrně mimořádný úkaz, ale je třeba dodat, že takto bude vidět jen obtížně na tmavé obloze za městem nebo na horách a je otázkou, zda se to povede jen zkušeným nebo i laickým pozorovatelům. Největší šance nastane o víkendu, kdy se předpokládá vyjasnění. Ideální čas k hledání komety bude kolem 19:30 SELČ a směr, kterým musíme mít výhled, je 20 stupňů nad severozápadním obzorem.

Hned na úvod je třeba předeslat, že kometa bude vidět pouhým okem jen v tmavých lokalitách dál od měst, když směrem k severozápadu nebude žádné větší město. Běžný pozorovatel ji může snadno přehlédnout, ale jakmile použijeme triedr, tedy klasický myslivecký binokulární dalekohled, komety si všimneme jako mlhavé skvrny. Pokud bude obloha čistá a tmavá, měli bychom si všimnout i krátkého ohůnku.

Orientační mapa polohy komety C/2025 A6 (Lemmon) 13. až 24. 10. 2025 vždy kolem 20:00 SELČ a odhadovaný vzhled a směr ohonu na fotografiích. Autor: Stellarium/Martin Gembec
Orientační mapa polohy komety C/2025 A6 (Lemmon) 13. až 24. 10. 2025 vždy kolem 20:00 SELČ a odhadovaný vzhled a směr ohonu na fotografiích.
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Kometa byla v první polovině října vidět stejně dobře na ranní i večerní obloze, ale postupně bude večer vidět lépe a výše. Navíc na večerní obloze zatím nesvítí Měsíc, který by zážitek poněkud umenšil svým světlem. Úplně nejlepší je, pokud se máme možnost vybavit na pozorování větším dalekohledem. Pěkná velká kometa s ohonem přes část zorného pole je vidět ve velkých triedrech a binokulárech nad 70 mm a úplně skvělý zážitek nás čeká v dalekohledech s průměrem nad 20 cm. 

Pokud si chceme kometu vyfotografovat, je potřeba mít alespoň stativ. Fotoaparát se širokoúhlým objektivem, například (bez)zrcadlovka s objektivem 24–50 mm, je ideální a při běžné citlivosti kolem ISO800–6400 a expozičním čase kolem 10–20 sekund při cloně 2–4 se dá již pořídit snímek krajiny s Velkým vozem a kometou pod jejím ojem. Na snímku však bude spíše malinká mlhavá hvězdička s náznakem ohonu.

Na snímku z 13. 10. 2025 je kometa C/2025 A6 (Lemmon) vidět jen jako hvězdička (vyznačená šipkou) pod výrazným seskupením hvězd Velkého vozu. Canon R6MkII, ISO800, 30 sekund, Sigma 24 mm f3,2 s pohonem za hvězdami na trackeru Skywatcher Star Adventurer. Autor: Martin Gembec
Na snímku z 13. 10. 2025 je kometa C/2025 A6 (Lemmon) vidět jen jako hvězdička (vyznačená šipkou) pod výrazným seskupením hvězd Velkého vozu. Canon R6MkII, ISO800, 30 sekund, Sigma 24 mm f3,2 s pohonem za hvězdami na trackeru Skywatcher Star Adventurer.
Autor: Martin Gembec

Pokud máme k dispozici tracker, tedy malou montáž schopnou hodinovým pohonem dorovnávat otáčení naší Země, hvězdy zůstanou na snímku jako tečky i s využitím teleobjektivu kolem 85–400 mm. Ideální vzhledem k délce ohonu se ale jeví objektivy od 50 do 200 mm. Pokud složíme dohromady více snímků, klesne šum a můžeme sledovat delší část ohonu.

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) se 13. 10. 2025 zachytila i s ohonem přes velmi špatné podmínky přes zákal vysoké oblačnosti a nízkou výšku nad obzorem. Canon R6MkII, Samyang 135 mm f2, ISO800, 15×30 sekund, složeno a zpracováno v Pixinsight. Autor: Martin Gembec
Kometa C/2025 A6 (Lemmon) se 13. 10. 2025 zachytila i s ohonem přes velmi špatné podmínky přes zákal vysoké oblačnosti a nízkou výšku nad obzorem. Canon R6MkII, Samyang 135 mm f2, ISO800, 15×30 sekund, složeno a zpracováno v Pixinsight.
Autor: Martin Gembec

A konečně astrofotografové, vybavení na snímání mlhovin a jiných objektů dlouhými expozicemi, mohou zkusit kometu snímat podobným způsobem s expozičním časem raději kratším (30–60 sekund) a složit snímky za dobu přibližně do 10–15 minut, čímž se nerozmažou jemné detaily v iontovém ohonu. Za delší čas totiž sluneční vítr odtlačí ionty v ohonu dál od kometárního jádra a na snímku se struktury vlasového ohonu trochu ztrácí.

Kdybyste neměli po ruce nic než mobil, třeba jste investovali a je to nějaký lepší fotomobil. V takovém případě zkuste noční režim nebo astrofoto režim. Expozice bývají od 10 do 30 sekund a některé mobily je i skládají na sebe a výsledkem je po několika minutách poměrně zdařilý snímek podobný snímkům známých dříve jen z lepších kompaktů a levných zrcadlovek.

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) 4. 10. 2025 ráno mobilem Google Pixel 8 Pro v astrofoto režimu. Expozice 4 minuty, subexpozice asi 20 sekund. Opřeno o auto. Ve výřezu je vidět, že v automatickém režimu není zaostření ideální, ale kometa se projevila jako výrazná zelená skvrnka a je snad vidět i ohon. Autor: Martin Gembec
Kometa C/2025 A6 (Lemmon) 4. 10. 2025 ráno mobilem Google Pixel 8 Pro v astrofoto režimu. Expozice 4 minuty, subexpozice asi 20 sekund. Opřeno o auto. Ve výřezu je vidět, že v automatickém režimu není zaostření ideální, ale kometa se projevila jako výrazná zelená skvrnka a je snad vidět i ohon.
Autor: Martin Gembec

Fanoušky komet upozorňujeme, že na obloze je ještě jedna kometa, která je vidět už menším triedrem – C/2025 R2 (SWAN). Ta se pohybuje jižními souhvězdími na pomezí Střelce a Orla, takže je potřeba dobrý výhled k jihu a tma tím směrem. Kometa drží jasnost kolem 6,5 mag a vypadá jako asi dvakrát menší kometa než Lemmon a zřejmě neuvidíme ani iontový ohon. Na snímku by se ale objevit měl. Více o obou kometách v našem minulém článku.

Kometa C/2025 R2 (SWAN) 13. 10. 2025 přes vrstvu vysoké oblačnosti objektivem 135 mm. Ořez snímku Canonem R6MkII, ISO800, 20x8 sekund. Autor: Martin Gembec
Kometa C/2025 R2 (SWAN) 13. 10. 2025 přes vrstvu vysoké oblačnosti objektivem 135 mm. Ořez snímku Canonem R6MkII, ISO800, 20x8 sekund.
Autor: Martin Gembec

Pokud se vám snímky komety vydaří, můžete je nahrát do naší čtenářské fotogalerie. Když se jich sejde víc, založíme k tomu nový článek. Využijte prosím připravený formulář pro vložení snímku. Děkujeme a přejeme hodně zážitků a jasnou oblohu.

Mapa polohy komety C/2025 R2 (SWAN) v sobotu 18. 10. večer (červená šipka) a v dalších dnech (čárky k půlnoci SELČ). Autor: Czsky.cz
Mapa polohy komety C/2025 R2 (SWAN) v sobotu 18. 10. večer (červená šipka) a v dalších dnech (čárky k půlnoci SELČ).
Autor: Czsky.cz




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: C/2025 R2 (SWAN), C/2025 A6 (Lemmon)


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »