Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  C/2025 A6 (Lemmon) a C/2025 R2 (SWAN) – dvě komety na říjnové obloze

C/2025 A6 (Lemmon) a C/2025 R2 (SWAN) – dvě komety na říjnové obloze

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) 4. 10. 2025 z Jizerských hor
Autor: Jakub Kuřák

Jestliže první polovinu roku 2025 jsme končili pohledem na komety, které běžný smrtelník ani nezkouší hledat, a to ani s pomocí dalekohledu, jak slabé byly, poslední čtvrtina roku slibuje začít opravdovou podívanou. Na obloze totiž zjasnila kometa C/2025 A6 (Lemmon) mnohem více než jsme doufali. Měla by být totiž vidtelná i pouhým okem. Když se na konci srpna vynořila ze záře Slunce další pěkná kometa C/2025 R2 (SWAN) a Martin Mašek na ni zaměřil dalekohled FRAM, zjistili jsme, že v říjnu uvidíme jasné komety rovnou dvě. 

Nyní na začátku října se nám šance na dobrou viditelnost dvou pěkných komet hodně zvýšily, protože kometa Lemmon víceméně dodržuje scénář zjasňování někde mezi optimistickým a pesimistickým, tedy nakonec by snad mohla být jasná alespoň jako galaxie v Andromedě a to si přiznejme je už vážně pěkné. Podobný objekt je totiž za městem snadno viditelný pouhým okem. Optimistický scénář ji přitom řadil k objektům, které by byly vidět i z menšího města nebo jeho tmavších částí. V řeči čísel to znamená, že kometa zřejmě dosáhne jasnosti 3 magnitudy. Výhodou je, že nyní je vidět na obloze ranní a Měsíc zatím neruší svým svitem. Od 11. října pro změnu nebude Měsíc vadit na obloze večerní, kam se kometa pomalu přesune, takže to vlastně bude asi vážně pěkná podívaná. A fotografie přicházející od našich čtenářů i zahraničních astrofotografů naznačují, že to budou i fotografická kráska.

C/2025 A6 Lemmon Autor: Miroslav Lopašovský
C/2025 A6 Lemmon
Autor: Miroslav Lopašovský
V úvodníku byla zmínka, že koncem června jsme prakticky neměli co pozorovat. Nejjasnější kometou byla slábnoucí C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která byla úžasnou ozdobou říjnové oblohy v roce 2024. Její jasnost byla v červnu pod 13 mag. Tak slabé objekty obvykle nejsou vidět ani v dalekohledu o průměru 25 cm. 

Ještě v srpnu to nevypadalo o mnoho lépe, ale přicházela hlášení ze světa, že kometa C/2025 A6 (Lemmon), která se zatím schovávala příliš úhlově blízko Slunci, je prý jasnější než se očekávalo. A skutečně už koncem srpna bylo zřejmé, že na obloze je kometa, která nejenže se dostane do pohodlného dosahu malých triedrů, ale dokonce by měla atakovat viditelnost pouhým okem. Další pozorování během září její vývoj upřesnila a nyní se kloníme k tomu, že v maximu se její jasnost bude pohybovat kolem 3 mag. Může za to především fakt, že kometa bude v době největšího přiblížení ke Slunci také poměrně blízko Zemi (nejblíže 21. 10. na 0,596 au, což je asi 89 mil. km).

Kometa je zatím nejlépe viditelná na ranní obloze, ale od 11. října přestane na večerní oblohu zářit Měsíc po úplňku a to zlepší pohled na kometu. Ta se v té době bude nacházet v zadních nohách Velké medvědice a bude se den po dni pomalu přesouvat souhvězdím Honicí psi – zjednodušeně to znaená, že bude každý večer vidět pod Velkým vozem. V době nejvyšší jasnosti kolem 20. října se bude pohybovat Pastýřem nad jasnou hvězdou Arcturus. Na konci října projde Hlavou hada.

Mapka polohy komety C/2025 A6 (Lemmon) v říjnu 2025, čárky odpovídají poloze v 00:00 UTC každého dne. Autor: CzSkY.cz/Vladimír Dvořák, upravil: Martin Gembec
Mapka polohy komety C/2025 A6 (Lemmon) v říjnu 2025, čárky odpovídají poloze v 00:00 UTC každého dne.
Autor: CzSkY.cz/Vladimír Dvořák, upravil: Martin Gembec

Na konci sprna se situace ještě více zamotala, když si Vladimir Bezugly všiml na snímcích přístroje SWAN další jasné komety. Když na ni Martin Mašek namířil přístroj FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR v Chile a pořídil první snímek z povrchu Země, který měl pouze ověřit reálnost objevu a případně změřit přesněji polohu a jasnost, nestačil se divit. Na snímku byla místo slabé mlžinky kometa s dlouhým ohonem. A toto chování si kometa, později označená C/2025 R2 (SWAN) zachovává i nyní. V jejím případě už bodem nejblíže Slunci proletěla, takže se asi nedá už čekat její rozpad a aktivita jádra bude postupně slábnout.

V jejím případě však máme vyníkající úhel pohledu kolmo na ohon a hlavně jádro se velmi blíží Zemi, takže kometa zřejmě nebude slábnout. Nejblíže k nám má být 20. října na vzdálenost 0,261 au (asi 39 mil. km), což je na kometární poměry docela blízko. Odhaduje se, že jas komety bude kolem 6. až 7. hvězdné velikosti, což by za normálních okolností stačilo na viditelnost slabounké mlhavé hvězdičky pouhým okem, ale tato kometa bude na obloze nízko a tak bude nezbytné si pomoci triedrem či větším dalekohledem.

Kometa C/2025 R2 (SWAN se kolem 10. října objeví nízko nad obzorem a bude se pohybovat jižními souhvězdími, jak ukazuje mapka z aplikace CzSkY.cz) Autor: Czsky.cz/V. Dvořák
Kometa C/2025 R2 (SWAN se kolem 10. října objeví nízko nad obzorem a bude se pohybovat jižními souhvězdími, jak ukazuje mapka z aplikace CzSkY.cz)
Autor: Czsky.cz/V. Dvořák

Situace na obloze je tedy poměrně výjimečná, protože dvě takto jasné komety najednou se na obloze vyskytují máloky a ani komet viditelných najednou triedrem nebylo v minulosti mnoho. Pamětníci jistě dají dohromady několik případů, kdy byla jedna kometa viditelná okem a jiná alespoň triedrem, nebo když byla vidět třeba trojice komet triedrem, jako v listopadu 2013, ale říjen roku 2025 nám každopádně přichystal opravdu pěknou podívanou. Tak ať nám vyjde počasí.

C/2025 A6 (Lemmon) 3. 10. 2025 Autor: Jakub Veselý
C/2025 A6 (Lemmon) 3. 10. 2025
Autor: Jakub Veselý

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) 29. 9. 2025 Autor: Martin Gembec
Kometa C/2025 A6 (Lemmon) 29. 9. 2025
Autor: Martin Gembec

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Komety na czsky.cz – aktuální jasnost a mapy k vyhledání
[2] Kometární okénko – červen 2025
[3] Astro.vanbuitenen.nl – dráhy komet, vývoj jasu, mapky



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: C/2025 R2 (SWAN), C/2025 A6 (Lemmon), Komety aktuálně


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »