41. vesmírný týden 2025
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Planety
Merkur (kolem –0,5 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.
Venuše (–3,9 mag) je ráno nízko nad východním obzorem, ale stále jde o velmi výrazný objekt viditelný poměrně vysoko hlavně během svítání.
Mars (1,6 mag) je stejně jako Merkur blízko Slunci a je nepozorovatelný.
Jupiter (–2,2 mag) je ráno vysoko nad východem a je tedy nejvýraznějším objektem ranní oblohy.
Saturn (0,7 mag) je viditelný od večera a setrvává na obloze téměř celou noc.
Uran (5,6 mag) je 4 stupně pod Plejádami. K vyhledání použijte mapu z webu pro pozorovatele CzSkY.cz.
Neptun (7,8 mag) je poblíž Saturnu, úhlově asi 2 stupně, takže je k vyhledání jako slabší hvězdička nedaleko něj. K vyhledání je potřeba dalekohled a mapa.
Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni, o což se staraly dvě aktivní oblasti. Na obloze se také objevila další velmi slabá a fotograficky zachytitelná polární záře. Příslibem pro pozorovatele může být slabá erupce filamentu hmoty 3. října, který by mohl přinést zvýšenou geomagnetickou aktivitu kolem 8. října. Sledujte stránky Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO.
Konec týdne slibuje začátek večerní viditelnosti dvou komet.
Kometa C/2025 A6 (Lemmon) má jasnost asi 6,5 mag a na ranní obloze byla snadno viditelná i malým triedrem. Poslední pozorovací noc 4. 10. byl již viditelný dobře i krátký ohon délky asi 0,5 až 1 stupně. Nyní začne její ranní viditelnost rušit svým svitem Měsíc a z večerní oblohy zmizí 11. října, takže se naše naděje na dobrou viditelnost komety Lemmon přesouvají od víkendu na večerní hodiny. Mapu k vyhledání nabízí server czsky.cz.
Kometa bude dále výrazně zjasňovat a po 15. říjnu očekávejme pěknou kometu viditelnou pod Velkým vozem a v Pastýři s jasností asi 3 magnitudy.
Autor: CzSkY.cz/Vladimír Dvořák, upravil: Martin Gembec
Na jižní obloze je podobně jasná kometa C/2025 R2 (SWAN). Zatím není od nás viditelná. Od víkendu však bude vidět nízko nad jižním až jihozápadním obzorem. Nejlépe by mohla být vidět po polovině října, kdy by mohla být pozorovatelná triedrem v Hadonoši a na pomezí Střelce a Orla.
Kosmonautika a sondy
Týden v kosmonautice je relativně fádní. Starty čínských a amerických raket nenaruší ani následující, kdy jsou oficiálně zatím plánovány tři starty rakety Falcon 9 a to dvakrát se Starlinky a jednou s družicemi druhé telekomunikační sítě Amazonu nazvané Kuiper.
Výročí
6. října 1735 (290 let) se narodil britský matematik, astronom a konstruktér optických přístrojů Jesse Ramsden. Zkonstruoval přístroje pro velmi přesná měření úhlů a délek. Pro astronomické dalekohledy a mikroskopy je jeho největším přínosem vynález achromatického okuláru.
7. října 1925 (100 let) se narodil významný český astronom Miroslav Plavec. Vystudoval astronomii na Univerzitě Karlově a zpočátku své vědecké kariéry se v Astronomickém ústavu na Ondřejově věnoval se studiu meteorických rojů. Později vyučoval na Matematicko-fyzikální fakultě UK a byl popularizátorem astronomie. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 emigroval a vyučoval astronomii na Kalifornské univerzitě v USA.
6. října 1990 (35 let) odstartovala z paluby raketoplánu Discovery v rámci mise STS-41 sonda Ulysses. Sonda se nejprve v roce 1992 přiblížila k Jupiteru, který ji svou gravitací vychýlil nad rovinu oběhu planet. Poté zkoumala meziplanetární prach a magnetické pole Slunce. Poprvé se tak podařilo zkoumat polární oblasti Slunce. Sonda fungovala mnohem déle, než se plánovalo. Původní konec mise byl od roku 1995 odkládán a sonda byla nakonec vypnuta v roce 2009. Mezitím stihla prozkoumat i ohony tří komet.
12. října 1915 (110 let) oznámil astronom skotského původu Robert Innes, že objevil nejbližší hvězdu, Proximu Centauri. Jméno hvězdy znamená v překladu nejbližší z Kentaura, takže dobře vystihuje fakt, že je 4,22 světelného roku daleko, jen nepatrně blíže než mnohem jasnější alfa Kentaura. Proxima je slabá hvězda (11 mag) protože jde o červeného trpaslíka.
Výhled na příští týden
Dvě komety na večerní obloze
Měsíc ráno poblíž Jupiteru a Venuše
Výročí: GOES-1
Výročí: Édouard Roche
Výročí: Subrahmanyan Chandrasekhar
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
