41. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 10. do 11. 10. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je velmi nízká. Na Floridě pokračovaly odklady startů raket kvůli počasí nebo technice. Kromě rakety Antares z východního pobřeží USA úspěšně odstartovala také čínská CZ-4B a ruská Sojuz 2-1B. Stále tedy čekáme na starty dvou Falconů 9 a Delty IV Heavy. Před 30 lety startoval z paluby raketoplánu Discovery průzkumník magnetického pole na pólech Slunce, sonda Ulysess.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 10. října ve 2:39 SELČ.
Autor: Pavel Prokop
Jupiter (−2,3 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer nad jihem. Mars (−2,5 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko po půlnoci. Tento týden bude nejblíže Zemi a 13. 10. nastane jeho opozice se Sluncem. Opravdu povedené fotografie, nejen od Pavla Prokopa, se sešly na Astronomickém fóru. Ráno můžeme pozorovat velmi jasnou planetu Venuši (−4,1 mag). Merkur (0 mag) je stále úhlově daleko od Slunce a jeho jasnost opravňuje k pokusům pozorovat jej na denní obloze.
Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude poblíž středu kotoučku 6. 10. v 19:05 SELČ, 8. 10. 20:45 a 11. 10. v 18:15. Z úkazů měsíčků vybíráme: 4. 10. v 19:00 SELČ končí zatmění Io, 6. 10. v 19:57 začíná přechod měsíce Europa, 7. 10. ve 20:40 končí zákryt Ganymedu, 8. 10. ve 20:36 končí zatmění Europy a 10. října probíhá přechod Io a jeho stínu (měsíc od 20:11 a stín od 21:31.
Aktivita Slunce je velmi nízká, skvrny opět prakticky pořád chybí. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) končí své večerní přelety, možná se vám tedy mihne před Sluncem v odpoledních hodinách. Podívejte se na předpovědi Transit Finderu.
Období po podzimní rovnodennosti je vhodné také k pozorování záblesků družic na geostacionární dráze. Tyto družice visí zdánlivě téměř na jednom místě na obloze, a jak se k nim blíží zemský stín, krátce zjasní a pak pohasnou, jak vstoupí do stínu. Mají totiž velké solární panely, a to už stačí na to, aby zjasnily i více než stokrát. Družice se jeví jako šňůrka teček podél nebeského rovníku a někdy zjasní natolik, že to jde vidět i okem. Jinak na to bohatě stačí triedr. Více o tom píše Tomáš Tržický.
Kosmonautika
V uplynulém týdnu proběhl nejprve 27. září úspěšný start čínské rakety CZ-4B s družicemi Huanjing-2A, Huanjing-2B. Poté 28. září úspěšně startoval Sojuz 2-1B s družicemi Gonets-M #27 až #29 a 3. října nad ránem našeho času proběhl také úspěšný start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus NG-14 v rámci zásobovací mise k ISS. O jeho nákladu podrobně pojednává Kosmotýdeník.
Falcon 9 provázely odklady, a to jak u mise se Starlinky, tak u družice GPS. Nyní je plánován start 5. 10. ve 13:51 SELČ s 12. várkou Starlinků. Termín startu s družicí GPS III (SV04) ani Delty IV Heavy s NROL-44 není dosud znám.
Výročí
5. října 1925 (95 let) se narodil švýcarský astronom Paul Wild. Objevil 7 komet, čtyři desítky supernov a na stovku planetek. Mezi periodické komety patří 63P, 81P, 86P a 116P/Wild. Kometa 81P, známá také jako Wild 2, byla navštívena kosmickou sondou Stardust, která při průletu kolem ní sbírala její prachové částice.
6. října 1735 (285 let) se narodil britský matematik, astronom a konstruktér optických přístrojů Jesse Ramsden. Zkonstruoval přístroje pro velmi přesná měření úhlů a délek. Pro astronomické dalekohledy a mikroskopy je jeho největším přínosem vynález achromatického okuláru.
6. října 1990 (30 let) odstartovala z paluby raketoplánu Discovery v rámci mise STS-41 sonda Ulysses. Sonda se nejprve v roce 1992 přiblížila k Jupiteru, který ji svou gravitací vychýlil nad rovinu oběhu planet. Poté zkoumala meziplanetární prach a magnetické pole Slunce. Poprvé se tak podařilo zkoumat polární oblasti Slunce. Sonda fungovala mnohem déle, než se plánovalo. Původní konec mise byl od roku 1995 odkládán a sonda byla nakonec vypnuta v roce 2009. Mezitím stihla prozkoumat i ohony tří komet.
Výhled na příští týden
- konjunkce Měsíce s Venuší
- Výročí: Proxima Centauri
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
