41. vesmírný týden 2020

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 10. října ve 2:39 SELČ.

Planety:
Jupiter (−2,3 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer nad jihem. Mars (−2,5 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko po půlnoci. Tento týden bude nejblíže Zemi a 13. 10. nastane jeho opozice se Sluncem. Opravdu povedené fotografie, nejen od Pavla Prokopa, se sešly na Astronomickém fóru. Ráno můžeme pozorovat velmi jasnou planetu Venuši (−4,1 mag). Merkur (0 mag) je stále úhlově daleko od Slunce a jeho jasnost opravňuje k pokusům pozorovat jej na denní obloze.

Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude poblíž středu kotoučku 6. 10. v 19:05 SELČ, 8. 10. 20:45 a 11. 10. v 18:15. Z úkazů měsíčků vybíráme: 4. 10. v 19:00 SELČ končí zatmění Io, 6. 10. v 19:57 začíná přechod měsíce Europa, 7. 10. ve 20:40 končí zákryt Ganymedu, 8. 10. ve 20:36 končí zatmění Europy a 10. října probíhá přechod Io a jeho stínu (měsíc od 20:11 a stín od 21:31.

Aktivita Slunce je velmi nízká, skvrny opět prakticky pořád chybí. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) končí své večerní přelety, možná se vám tedy mihne před Sluncem v odpoledních hodinách. Podívejte se na předpovědi Transit Finderu.

Období po podzimní rovnodennosti je vhodné také k pozorování záblesků družic na geostacionární dráze. Tyto družice visí zdánlivě téměř na jednom místě na obloze, a jak se k nim blíží zemský stín, krátce zjasní a pak pohasnou, jak vstoupí do stínu. Mají totiž velké solární panely, a to už stačí na to, aby zjasnily i více než stokrát. Družice se jeví jako šňůrka teček podél nebeského rovníku a někdy zjasní natolik, že to jde vidět i okem. Jinak na to bohatě stačí triedr. Více o tom píše Tomáš Tržický.

Kosmonautika

V uplynulém týdnu proběhl nejprve 27. září úspěšný start čínské rakety CZ-4B s družicemi Huanjing-2A, Huanjing-2B. Poté 28. září úspěšně startoval Sojuz 2-1B s družicemi Gonets-M #27 až #29 a 3. října nad ránem našeho času proběhl také úspěšný start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus NG-14 v rámci zásobovací mise k ISS. O jeho nákladu podrobně pojednává Kosmotýdeník.

Falcon 9 provázely odklady, a to jak u mise se Starlinky, tak u družice GPS. Nyní je plánován start 5. 10. ve 13:51 SELČ s 12. várkou Starlinků. Termín startu s družicí GPS III (SV04) ani Delty IV Heavy s NROL-44 není dosud znám.

Výročí

5. října 1925 (95 let) se narodil švýcarský astronom Paul Wild. Objevil 7 komet, čtyři desítky supernov a na stovku planetek. Mezi periodické komety patří 63P, 81P, 86P a 116P/Wild. Kometa 81P, známá také jako Wild 2, byla navštívena kosmickou sondou Stardust, která při průletu kolem ní sbírala její prachové částice.

6. října 1735 (285 let) se narodil britský matematik, astronom a konstruktér optických přístrojů Jesse Ramsden. Zkonstruoval přístroje pro velmi přesná měření úhlů a délek. Pro astronomické dalekohledy a mikroskopy je jeho největším přínosem vynález achromatického okuláru.

6. října 1990 (30 let) odstartovala z paluby raketoplánu Discovery v rámci mise STS-41 sonda Ulysses. Sonda se nejprve v roce 1992 přiblížila k Jupiteru, který ji svou gravitací vychýlil nad rovinu oběhu planet. Poté zkoumala meziplanetární prach a magnetické pole Slunce. Poprvé se tak podařilo zkoumat polární oblasti Slunce. Sonda fungovala mnohem déle, než se plánovalo. Původní konec mise byl od roku 1995 odkládán a sonda byla nakonec vypnuta v roce 2009. Mezitím stihla prozkoumat i ohony tří komet.

Výhled na příští týden 

• konjunkce Měsíce s Venuší
• Výročí: Proxima Centauri

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).