Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Odešla významná česká astronomka Zdeňka Plavcová

Odešla významná česká astronomka Zdeňka Plavcová

Zdeňka Plavcová (foto archiv Ivany Bazikové)

S lítostí musím čtenářům oznámit, že 25. ledna tohoto roku náhle zemřela na srdeční selhání ve věku 92 let v Los Angeles česká astronomka Dr. Zdeňka Plavcová. V roce 1969 odešla se svojí rodinou do Spojených států, když předtím se svým manželem Miroslavem Plavcem působila v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově.

Krátce po příchodu do Ameriky vstoupila do Kapituly SUV-LA (Společnost věd a umění Los Angeles) a posléze se stala její ředitelkou. Posledních dvacet let tam pracovala jako pokladník. Doktorát z astronomie získala na Karlově univerzitě v Praze a se svým manželem Miroslavem Plavcem, který se stal profesorem astronomie na University of California v Los Angeles, pracovala na katedře astronomie jako počítačový expert.

Bylo mi ctí, že jsem se mohl s oběma důvěrně seznámit. Zdeňka byla kamarádkou mojí tety, také Zdeňky, která žila od roku 1964 v Los Angeles, později v Laguna Woods. S Mirkem byl zase kamarád její manžel Luboš. Poznal jsem je oba už v roce 1992, kdy jsem poprvé vycestoval do Ameriky a pravidelně jsem se s nimi vídával.

Zleva Miroslav Plavec, Petr Harmanec a Zdeňka Plavcová na GA IAU, Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie, které se konalo ve dnech 14.–25. srpna 2006 v Praze. Zúčastnilo se ho 2 412 registrovaných hostů ze 73 zemí. V jeho průběhu byl nově definován pojem planeta, čímž se 
počet planet Sluneční soustavy snížil na osm (diskuze kolem této změny se někdy označují jako „boj o Pluto“).
(foto archiv Miroslava Plavce)
Zleva Miroslav Plavec, Petr Harmanec a Zdeňka Plavcová na GA IAU, Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie, které se konalo ve dnech 14.–25. srpna 2006 v Praze. Zúčastnilo se ho 2 412 registrovaných hostů ze 73 zemí. V jeho průběhu byl nově definován pojem planeta, čímž se počet planet Sluneční soustavy snížil na osm (diskuze kolem této změny se někdy označují jako „boj o Pluto“). (foto archiv Miroslava Plavce)
Možná by taky nebylo v tomto vzpomínání na škodu, kdybych Mirka Plavce více přiblížil. Narodil se v roce 1925 v Sedlčanech, v roce 1949 absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Potom působil v Astronomickém ústavu UK, načež nastoupil do Ondřejova, kde spolupracoval se svojí manželkou. V letech 1968–69 přednášel na MFF UK už jako docent. Po odchodu do Spojených států se u nás o jeho další vědecké práci mlčelo, byl znám jen v odborných kruzích. Již za svého působení v Československu se věnoval řadě astrofyzikálních disciplín, zejména pak výzkumu meteorických rojů a hvězdné astronomii.

Na University of California byl jmenován řádným profesorem už v roce 1970, v letech 1975–78 byl ředitelem jejího Astronomického ústavu. Z jeho pera pochází několik významných odborných publikací o vesmíru. Na Univerzitě v Los Angeles se ve své laboratoři věnoval hlavně studiu těsných dvojhvězd, symbiotických hvězd a ultrafialové spektroskopii.

Mirek Plavec (vpravo) převzal Nušlovu cenu za rok 2000, na snímku s manželkou Zdeňkou a Jiřím Grygarem 
(foto archiv Miroslava Plavce)
Mirek Plavec (vpravo) převzal Nušlovu cenu za rok 2000, na snímku s manželkou Zdeňkou a Jiřím Grygarem (foto archiv Miroslava Plavce)
Je spoluautorem knihy Close Binary Stars: Observations and Interpretation (Dordrecht 1980). Pracoval taktéž na mnoha zahraničních univerzitách a observatořích jako na příklad Victoria v Kanadě, Catania v Itálii, University of Pensylvania, Ohio State University a Lick Observatory. Byl organizátorem mnoha mezinárodních symposií a kolokvií. Zastával též významné  funkce v mezinárodních  vědeckých společnostech  (v letech 1970–73 prezident 42. komise Mezinárodní astronomické unie), od roku 1994 je čestným členem Učené společnosti ČR, od roku 1990 čestným členem České astronomické společnosti. Jeho jméno nese planetka č. 6076 Plavec.

Poprvé jsem se setkal s profesorem Plavcem v roce 1992 při své první návštěvě Spojených států. Tehdy mi věnoval prakticky celý den a s velkým nadšením mne prováděl celým areálem University of California v Los Angeles. I jako laika mě v jeho laboratoři zaujalo vyprávění o dvojhvězdách, kterým zasvětil hodně ze své vědecké práce. Je mi známo ze zasvěcených kruhů, že byl mezi studenty na univerzitě velmi oblíben, jeho přednášky byly vždy nabité dychtivými posluchači. Mirek Plavec dokázal i jen zdánlivě suché astronomii a řeči čísel dát vždy něco navíc, okořenil své přednášky typickým českým humorem.

Autor článku Miloš Forst s Mirkem Plavcem 28. října 2007, kdy se potkali naposledy u příležitosti VIP párty na českém konzulátě v Los Angeles (foto Luboš Čížek)
Autor článku Miloš Forst s Mirkem Plavcem 28. října 2007, kdy se potkali naposledy u příležitosti VIP párty na českém konzulátě v Los Angeles (foto Luboš Čížek)
Naposledy jsem se s Mirkem Plavcem potkal 28. října 2007 na vzpomínkové párty k výročí vzniku Československé republiky na českém konzulátě v Los Angeles. Strávil jsem v jeho blízkosti také po boku jeho ženy celý večer. Tehdy ještě sršel vtipem a dobrou náladou a mnohokráte jsme se spolu od srdce zasmáli. Jeho humor a životní optimismus mi při každé další návštěvě Ameriky hodně chyběl. Mirek zemřel 23. ledna 2008.

Od té doby jsem se už řidčeji potkával se Zdeňkou, vlastně jenom vždycky při slavnostní párty na českém konzulátě v Los Angeles. Poslední roky už jsme si jenom po emailu přáli k novému roku.

Na závěr bych rád připomněl to, co mi hluboce utkvělo v paměti a co přímo souvisí s Prostějovem. Mirek jako astronom znal prostějovskou hvězdárnu a byl nadšený její stavbou a také s jejím umístěním v Kolářových sadech. Jednou po mně poslal svoji poslední knihu s věnováním tehdejšímu řediteli prostějovské hvězdárny Ing. Karlu Trutnovskému. Když jsem mu ji přinesl, přečetl si věnování a řekl doslova, že je to ten nejkrásnější dárek, jaký v poslední době dostal a že bude zaujímat čestné místo v jeho knihovně. Řekl mi taky, že profesor Plavec byl jeho velkým učitelem. Myslím si, jak jsem Mirka dobře znal, že by určitě novým košickým projektem přestavby prostějovské hvězdárny zrovna nadšený nebyl.

A úplně na konec bych se ještě vrátil ke Zdeňce Plavcové a ocitoval, co o ní řekla její přítelkyně, prezidentka SUV-LA Lida Sandera: „Od roku 1970 byla Zdeňka mojí osobní přítelkyní a nelze ji nikdy nahradit. Vždy bude chybět! Mezi našimi přáteli byla s láskou nazývána Dobrotivou Zdeničkou pro její ochotu komukoli pomoci. Bude nám všem chybět!“

S díky se k paní prezidentce připojuji. Nejen Zdeňka, ale i Mirek nikdy nemůžou vymizet z mé paměti.




O autorovi

Štítky: Miroslav Plavec, Zdeňka Plavcová


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »