42. vesmírný týden 2025

Planety
Merkur (kolem –0,2 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.
Venuše (–3,9 mag) je ráno nízko nad východním obzorem, ale stále jde o velmi výrazný objekt viditelný snadno hlavně během svítání.
Mars (1,5 mag) je stejně jako Merkur blízko Slunci a je nepozorovatelný.
Jupiter (–2,2 mag) je ráno vysoko nad východem a je tedy nejvýraznějším objektem ranní oblohy.
Saturn (0,8 mag) je viditelný od večera a setrvává na obloze téměř celou noc.
Uran (5,6 mag) je 4 stupně pod Plejádami. K vyhledání použijte mapu z webu pro pozorovatele CzSkY.cz.
Neptun (7,8 mag) je poblíž Saturnu, úhlově asi 2 stupně, takže je k vyhledání jako slabší hvězdička nedaleko něj. K vyhledání je potřeba dalekohled a mapa.

Aktivita Slunce je nízká a na povrchu jsou asi dvě aktivní oblasti, kde se zdá, že se může aktivita zvýšit. Sledujte stránky Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) by měla být tento týden snadno viditelná na večerní obloze. Pokud by nebyla moc nízko nad severozápadem, asi by měla být vidět slabě i pouhým okem. Uvidíme, jak jasná nakonec bude. Jisté je, že bude velmi snadno viditelná triedrem, v kterém ukáže i slabý ohon a nádherná bude velkými dalekohledy a na fotografiích. Mapu k vyhledání nabízí server czsky.cz.
Kometa by měla ještě zjasňovat a za týden by měla být v Pastýři nejjasnější. Na ranní obloze je kometa o něco výše nad obzorem, ale svítí tam Měsíc.

První kometa, kterou se večer vyplatí rychle se soumrakem hledat, je C/2025 R2 (SWAN). Je nízko v Hadonoši, projde ocas Hada a konec týdne ji zastihne ve Štítu nad souhvězdím Střelce. Měla by být dobře vidět triedrem při jasnosti asi 6 mag. Detailní mapa k vyhledání komety je na czsky.cz.

Kosmonautika a sondy

V noci z pondělka na úterý 14. 10. očekáváme misi IFT-11, při které by mělo dojít k dalšímu startu nejsilnějšího nosiče současnosti – Super Heavy. Na cestu kolem části Země by se měla vydat Starship S38. Ta bude podrobena dalším namáhavým testům. První stupeň Super Heavy B15 již byl použit a poletí podruhé. Jde o stupeň, který jako třetí dosedl na startovní věž při testovacím letu č. 8. Nosič tentokrát nebude zachycen, ale před měkkým přistáním do vln zálivu nedaleko místa startu, se očekává test nenadálého výpadku motoru. Také Starship by měla měkce dosednout do Indického oceánu.

Výročí

16. října 1975 (50 let) byla vypuštěna první skutečně operativní meteorologická geostacionární družice GOES-1. Po startu pomocí rakety Delta 2914 na dráhu přechodovou ke geostacionární se vlastním pohonem dostala na geostacionární orbitu nad Indickým oceánem. Později nahradila jinou družici nad Pacifikem a mise skončila po více než devíti letech v roce 1985. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

17. října 1820 (205 let) se narodil francouzský matematik a astronom Édouard Roche. Známá je Rocheho mez, kdy se pevné těleso vlivem gravitace planety začne drolit a může vytvořit i prstenec planety. Roche se domníval, že takto vznikl prstenec Saturnu, když se velký měsíc dostal pod tuto hranici.

19. října 1910 (115 let) se narodil indický astrofyzik Subrahmanyan Chandrasekhar. V roce 1930 odvodil maximální možnou hmotnost bílého trpaslíka (1,4 hmotnosti Slunce). Nad touto hranicí, která se dnes nazývá Chandrasekharova mez, je trpaslík nestabilní. Je-li součástí těsné dvojhvězdy, ze které na trpaslíka přetéká látka, dojde při překročení Chandrasekharovy meze k explozi supernovy typu Ia. Tyto supernovy se v současnosti staly standardními svíčkami pro určování kosmologických vzdáleností.

Výhled na příští týden 

Dvě komety na večerní obloze

Czech Space Week

Výročí: Zond 8

Výročí: Karl Guthe Jansky

Výročí: Veněra 9, přistání

Výročí: Nedělinova katastrofa

Výročí: Veněra 10, přistání

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).