Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Březnové výročí: Friedrich Wilhelm August Argelander

Březnové výročí: Friedrich Wilhelm August Argelander

Friedrich Wilhelm August Argelander Autor: http://kids.britannica.com
Friedrich Wilhelm August Argelander
Autor: http://kids.britannica.com
Při vyslovení jména tohoto německého astronoma se těm, kteří někdy vizuálně pozorovali proměnné hvězdy, pravděpodobně vybaví pojem "Argelanderova stupnice". Pomocí ní se určují rozdíly v jasnosti sledované hvězdy vůči tzv. srovnávacím hvězdám.

Friedrich Argelander, od jehož narození uplyne 22. března 215 let, se zajímal o různá odvětví astronomie. Vytvořil například rozsáhlý katalog, který obsahoval údaje o více než 324 000 hvězdách, studoval jejich pohyby a také se zabýval fotometrií.

Narodil se v městě, které se nyní nazývá Klaipėda a leží v Litvě. Tehdy se však jmenovalo Memel a nacházelo se ve Východním Prusku. Po absolvování základní školy nastoupil na gymnázium v Elbingu a dále pokračoval na vysoké škole Collegium Fridericianum v Königsbergu. Ve stejném městě začal roku 1817 navštěvovat místní univerzitu a po úspěšném složení doktorátu zde o pět let později získal titul doktor filozofie. Během studia se seznámil s ředitelem Königsbergské hvězdárny, jímž byl Friedrich Wilhelm Bessel a stal se jeho asistentem.

Významný byl pro Argelandera rok 1823. Oženil se a zároveň získal místo na observatoři ve finském městě Turku. Ta byla v té době čerstvě dostavěna a ještě nebyla plně vybavena. Její činnost se soustředila převážně na sledování komet, později, po doplnění patřičnými přístroji, se k nim přidal výzkum hvězd s velkým vlastním pohybem. V září 1827 postihl město velký požár, který poškodil také budovy univerzity, pod kterou spadala i astronomická observatoř. Univerzita byla poté přestěhována do Helsinek, kde se Argelander stal profesorem.

Další stěhování čekalo Argelandera roku 1837. Tentokrát se jeho novým působištěm stal Bonn, kde začal připravovat budování nové hvězdárny. Právě v této době, během studia proměnných hvězd, vyvinul svoji metodu určování rozdílů v jasnostech hvězd. Než byla nová hvězdárna roku 1845 slavnostně otevřena, Argelander a jeho asistent v provizorní pozorovatelně změřili přesné polohy asi 22 000 hvězd.

Po otevření hvězdárny zde byla objevena řada planetek a komet. Roku 1849 začal Argelander přeměřovat jasnější hvězdy na obloze. U každé přesně určil její jasnost a polohu. Ani toto měření, zahrnující asi 17 000 hvězd, se mu však nezdálo dostatečné. Nakonec se proto rozhodl, že určí údaje u všech hvězd, jasnějších než 9 mag. Tato grandiózní práce trvala přes deset let a jejím výsledkem je katalog Bonner Durchmusterung, obsahující polohy a jasnosti u více než 324 000 hvězd.

Na počest tohoto astronoma nyní nese jeho jméno kráter na Měsíci a planetka číslo 1551.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobní vesmír, Osobnost


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »