Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Prosincové výročí: Steven Alan Hawley

Prosincové výročí: Steven Alan Hawley

Dnes, v pondělí 12. prosince 2016, slaví šedesáté páté narozeniny americký astronom a astronaut Steven Alan Hawley. Zúčastnil se dohromady pěti vesmírných misí, díky kterým strávil v kosmickém prostoru celkem více než 32 dní.

Na svět přišel ve středoamerickém státě Kansas, konkrétně v městě Ottawa. On sám však považuje za své rodné město Salinu, kde studoval střední školu. Tu dokončil v roce 1969. Poté pokračoval na Kansaské univerzitě, kterou absolvoval s nejvyšším možným vyznamenáním a získal zde bakalářský titul. Jeho hlavním zaměřením byla fyzika a astronomie. Další vzdělávání probíhalo na Kalifornské univerzitě v městě Santa Cruz. Tu dokončil v roce 1977 a získal tak titul Ph.D. z astronomie a astrofyziky.

Již během těchto studií pracoval jako výzkumný asistent na Námořní observatoři ve Washingtonu a také na Národní radioastronomické observatoři v Green Banku (Západní Virginie). Zde se věnoval spektrofotometrii galaxiímlhovin se zaměřením na určení jejich chemického složení. Výsledky pak zveřejňoval v odborných astronomických časopisech.

V lednu 1978 byl vybrán do týmu budoucích astronautů. Ještě předtím, než vzlétl do kosmického prostoru první raketoplán, testoval systémy v Integrované laboratoři raketoplánové avioniky (SAIL). Během prvních misí raketoplánů byl členem podpůrného týmu, který pracoval na Floridě v Kennedyho vesmírném středisku (KSC).

První Hawleyho vesmírná výprava nesla označení STS-41-D a jednalo se o premiérový let raketoplánu Discovery. Uskutečnila se na přelomu srpna a září 1984 a kromě řady experimentů došlo během letu k vypuštění tří komunikačních družic.

Druhý vesmírný let absolvoval Hawley na palubě raketoplánu Columbia v lednu 1986. Byl to poslední let před tragickou havárií Challengeru. Měl označení STS‑61-C a hlavním jeho cílem bylo vypuštění komunikačního satelitu Satcom Ku-1.

Třetí Hawleyova mise proběhla v dubnu 1990 a nesla označení STS-31. Uskutečnil ji raketoplán Discovery a byl při ní vynesen na oběžnou dráhu kolem Země Hubbleův kosmický dalekohled (HST).

K tomuto dalekohledu se Hawley vrátil ještě jednou, během výpravy STS-82. Byl to druhý servisní let k HST a provedl jej raketoplán Discovery v únoru 1997.

Naposledy se do kosmického prostoru vydal Hawley na palubě raketoplánu Columbia, a to v červenci 1999 během mise STS-93. Tentokrát byla z nákladového prostoru vypuštěna astronomická observatoř Chandra, což je rentgenový dalekohled. Tímto letem se seznam Hawleyho kosmických výprav uzavřel.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Hvězdárny v Plzni

Převzato: Hvězdárna Plzeň



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Výročí, Astronaut, Astronom, Osobnost, Steven Alan Hawley


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »