Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Červencové výročí: John Herschel Glenn mladší

Červencové výročí: John Herschel Glenn mladší

John Herschel Glenn mladší

Letošního 18. července se dožívá těžko uvěřitelných devadesáti pěti let John Glenn, třetí Američan, který vzlétl do kosmického prostoru a první z nich, který se dostal na oběžnou dráhu kolem Země.

Glenn se narodil v městě Cambridge, které se nachází v americkém státě Ohio. Otec, po kterém zdědil křestní jméno, byl zástupce firmy Chevrolet a zároveň měl instalatérský závod. Mládí strávil John Glenn junior převážně v rodném Cambridge a také v New Concordu. Ve druhém zmíněném městě studoval vysokou školu Muskingum College, na které získal bakalářský titul. Počátkem 40. let složil zkoušky a získal soukromou pilotní licenci. Když USA vstoupily do 2. světové války, odešel ze studií a přihlásil se do armádního leteckého sboru. Později se dostal k námořnictvu a aktivně zasáhl do bojů proti japonským silám. Účastnil se i Korejské války v padesátých letech a podařilo se mu sestřelit tři MIGy 15.

Jeden z Glennových významných letů se odehrál 16. července 1957. Tehdy uskutečnil první nadzvukový transkontinentální let z Kalifornie do New Yorku, který trval 3 hodiny, 23 minut a 8 sekund.

Roku 1959 byl Glenn vybrán mezi sedm prvních astronautů NASA. Absolvoval výcvik a po Alanu ShepardoviVirgilu Grissomovi se stal třetím Američanem v kosmu. Jeho velký den nastal 20. února 1962, kdy po deseti odkladech konečně nosná raketa Atlas vynesla kosmickou loď Mercury s volacím znakem Friendship 7 do vesmíru. Během kosmického letu se vyskytlo poměrně dost problémů, Glenn byl nucen přejít z automatiky na ruční řízení a jeho vědecký program byl kvůli tomu značně omezen. Největší nebezpečí nastalo, když signalizace ohlásila, že je uvolněný tepelný štít. Naštěstí se nakonec ukázalo, že vada byla ve snímači, nikoli ve štítu. Glenn třikrát obletěl Zemi a úspěšně přistál na mořské hladině.

Po tomto letu se stal obdivovaným národním hrdinou a vyskytují se dokonce domněnky (zřejmě neoprávněné), že mu kvůli tomu bylo bráněno v dalších kosmických letech. Panovaly prý totiž obavy, že jeho případná smrt by ohrozila další vývoj kosmického programu. Jisté je, že Glenn o tři roky později odešel z NASA a věnoval se poté převážně politické kariéře.

Do vesmíru se však podíval ještě jednou, a to v roce 1998, kdy mu bylo již 77 let. Stal se účastníkem mise STS-95, kdy spolu s dalšími šesti astronauty strávil na palubě raketoplánu Discovery bezmála devět dní. Stal se tak nejstarším astronautem světa a během mise byly zkoumány vlivy kosmického letu na starého člověka. Mezi jeho první a druhou vesmírnou misí uplynulo dlouhých 36 let.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Začátky americké kosmonautiky
[2] Rekordy a zajímavosti programu Space Shuttle
[3] Facebook Hvězdárny v Plzni

Převzato: Hvězdárna v Plzni



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Astronaut, Výročí, John Glenn


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »