Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Listopadové výročí: Kenneth Dwane Bowersox

Listopadové výročí: Kenneth Dwane Bowersox

Kenneth Dwane Bowersox
Autor: NASA

Dnes, 14. listopadu 2016, oslaví 60. narozeniny bývalý americký vojenský letec a astronaut Kenneth Dwane „Sox“ Bowersox. Účastnil se pěti letů do vesmíru a celkově strávil na oběžné dráze Země více než 211 dní.

Narodil se v městě Portsmouth, nacházejícím se na východě USA v americkém státě Virginia. Za své rodné město však považuje spíše BedfordIndianě, kde strávil své mládí. Zde také navštěvoval střední školu, kterou ukončil v roce 1974. Poté přešel na Námořní akademii (US Naval Academy), na které po čtyřech letech získal bakalářský titul. Již o rok později se stal magistrem díky studiu na Kolumbijské univerzitě. Jeho oborem bylo strojní inženýrství.

V roce 1978 nastoupil k námořnictvu a po třech letech začal sloužit jako pilot na letadlové lodi Enterprise. Své letecké schopnosti dále rozvíjel ve Škole zkušebních letců (USAF Test Pilot School), kde testoval například bojové letouny F/A-18A-7E.

V 80. letech se přihlásil do náboru astronautů a protože uspěl, byl 17. srpna 1987 přijat mezi astronauty – kandidáty. V NASA absolvoval kurz na pilota raketoplánu a pak trénoval a vyčkával, až bude vybrán pro nějakou kosmickou misi. Dočkal se až po téměř pěti letech, 9. července 1992. Tento den odstartoval spolu s šesti dalšími astronauty do vesmíru na palubě Columbie. Výprava měla označení STS-50 a hlavním jejím úkolem bylo vynesení laboratoře Spacelab USML-1.

Druhý Bowersoxův kosmický let nesl označení STS-61 a jednalo se o první servisní misi Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST). Během ní byly odstraněny závady, které se na teleskopu vyskytly. Sám Bowersox měl za úkol pilotáž raketoplánu Endeavour.

Při třetí misi, nazvané STS-73, byl Bowersox ve funkci velitele a na oběžnou dráhu jej dopravil již podruhé raketoplán Columbia. Tentokrát se uskutečňovaly experimenty v laboratoři Spacelab USML-2.

Počtvrté do vesmíru a podruhé k HST se dostal Bowersox během letu STS-82. Byla to druhá servisní výprava k dalekohledu a velel při ní posádce raketoplánu Discovery.

Poslední a zároveň nejdelší kosmický let Bowersox uskutečnil na přelomu let 2002 a 2003, kdy byl členem tzv. Expedice 6. Raketoplán Endeavour jej 24. listopadu 2002 vynesl k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde pak pobýval 160 dní. Protože v únoru 2003 havarovala Columbia a byly pozastaveny veškeré lety raketoplánů, na Zemi se vrátil 4. května 2003 pomocí ruské kosmické lodi Sojuz TMA-1.

Na konci září 2006 opustil Bowersox řady pracovníků NASA a v letech 2009 až 2011 působil ve společnosti SpaceX, která se také zabývá lety do kosmického prostoru.

Roku 2010 byl uveden do Síně slávy astronautů Spojených států (United States Astronaut Hall of Fame), což je muzeum na Floridě, věnované významným americkým astronautům

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Hvězdárny v Plzni

Převzato: Hvězdárna v Plzni



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Výročí, NASA, Astronaut, Osobnost, Kenneth Dwane Bowersox


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »