12. vesmírný týden 2014

Obloha:

Měsíc bude po úplňku, poslední čtvrť nastane v noci na pondělí. Blízké přiblížení k hvězdě Spica v souhvězdí Panny a tím pádem i k Marsu můžeme očekávat v noci z úterý na středu 18. / 19. března. Ještě blíže bude o dva dny později k Saturnu. Dvojici těles bude dělit vzdálenost necelého 1,5 stupně. Zákryt nastane při pohledu z jižní Afriky.

Planety:
Jupiter (−2,3 mag) je velmi vysoko nad jihem již od brzkého soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1 mag) stále zjasňuje a rozumné výšky dosahuje již kolem 23. hodiny. Nachází se v Panně nedaleko jasné hvězdy Spica. Mapka pozorovatelných útvarů na jeho povrchu je ke stažení také na druhé straně mapy oblohy na měsíc březen.
Saturn (0,3 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (−4,4 mag) je jasnou jitřenkou. Pomocí dalekohledu rozlišíme fázi blížící se čtvrti.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

Aktivita Slunce se snížila, ale ještě v minulém týdnu jsme se setkali s celou řadou středně vysokých erupcí, takže se nechme překvapit, zda se zničeho nic nevynoří nové aktivní oblasti se skvrnami. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

• 11. března úspěšně přistála loď Sojuz TMA-10M s třemi kosmonauty z ISS. Tentokrát to bylo napínavější kvůli počasí v Kazachstánu. V primárním přistávacím místě hrozilo podmáčení terénu vlivem tání sněhu, ale v záložní oblasti pro změnu těsně před přistáním přituhlo a nakonec byli všichni rádi, že se přistávalo pouze při mrazu kolem −20 °C. Podpůrnému týmu se naštěstí podařilo dostat k lodi v helikoptérách do několika minut, takže zbytek operací probíhal jako obvykle pouze s tím, že místo na místě se kontrola zdravotního stavu kvůli mrazu provedla na základně. Zajímavostí bylo, že loď dosedla poblíž něčeho, co se ukázalo být starým hřbitovem.
   
• Start rakety Falcon-9 v1.1 s nákladní lodí Dragon k ISS byl odložen na datum ne dříve než 31. března. Před startem došlo ke kontaminaci v části lodi a inženýři měli obavu, že by se to mohlo dostat i na stanici.
   

Výročí:

• 22. března 1799 (215 let) se narodil německý astronom Friedrich Argelander. Zabýval se proměnnými hvězdami (Argelanderova metoda odhadu jasnosti, zavedení desetin magnitudy). Více v chystaném článku ve čtvrtek odpoledne.
   
• 23. března 1749 (265 let) se narodil významný francouzský vědec Pierre-Simon Laplace. Jeho přínos matematice, fyzice či astronomii je asi lidem v těchto oborech všeobecně znám. Připomeňme například teorii pravděpodobnosti a nebeskou mechaniku, což byla jeho hlavní díla. Laplace v astronomii řešil řadu úloh. Pomocí počtu pravděpodobnosti se mu podařilo dokázat, že nově objevená planeta Uran není na kometární dráze. Dále vysvětlil nerovnoměrnosti v pohybu jednotlivých planet gravitačním působením okolních planet. Vznik planetárního systému se pokoušel vysvětlit smršťováním a chladnutím plynné koule z níž se otrhly menší a daly vzniknout planetám, což není úplně scestná myšlenka. Tyto a řadu dalších poznatků shrnul právě v díle Nebeská mechanika.
   

Výhled na příští týden:

• Měsíc k novu -> Messiérovský maratón
• Měsíc a Venuše
• Změna času na letní
• Výročí: Mariner 10 poprvé u Merkuru

Závěrem nezapomeňme dodat, že 20. března v 17:57 SEČ nastává astronomické jaro. Slunce na své pomyslné pouti mezi hvězdami míjí nebeský rovník. Předpověď počasí je nejistá, ale letos to vypadá, že by začátek astronomického jara mohlo provázet i jarní počasí.

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.