Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2023

15. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 12. dubna 2023 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 4. do 16. 4. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. 10. dubna ráno dojde k zákrytu hvězdy Al Niyat ve Štíru a přiblížení k hvězdě Antares. Večer je po západu Slunce vidět Merkur a výše výrazná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce se s novou aktivní oblastí opět zvýšila. Byla oznámena čtyřčlenná posádka mise k Měsíci Artemis II. SpaceX sestavila obří Super Heavy se Starship, ale povolení ke startu je zatím v nedohlednu. Připomínáme si 110. výročí narození významného českého konstruktéra dalekohledů a montáží Františka Kozelského.

Obloha

První jarní úplněk roku 2023. Všimněte si také, jak je vlivem librace Mare Crisium (Moře nepokojů, na snímku tmavší kruhová skvrna nahoře) blíže okraji, než obvykle. Barvy byly zvýrazněny, ale jsou reálné. Autor: Petr Lívanec
První jarní úplněk roku 2023. Všimněte si také, jak je vlivem librace Mare Crisium (Moře nepokojů, na snímku tmavší kruhová skvrna nahoře) blíže okraji, než obvykle. Barvy byly zvýrazněny, ale jsou reálné.
Autor: Petr Lívanec
Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 13. dubna v 11:11 SELČ. V pondělí 10. dubna nad ránem se Měsíc přesune přes hvězdu Al Niyat v souhvězdí Štíra. Ta má jasnost 2,9 mag a bude tedy dobře viditelná i přesto, že se schová za jasným okrajem Měsíce. Zajímavý by mohl být její výstup zpoza neosvětlené části kotouče Měsíce, protože by se měl odehrát za svítání kolem východu Slunce. Na modré obloze by se tedy najednou měla rozsvítit hvězdička. Vstup nastane kolem 4:55 SELČ, výstup asi v 6 ráno letního času v závislosti na místě pozorovatele.

Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4 mag). Merkur (jas klesne z −0,5 k 0,5 mag) je vidět po 20. hodině i pouhým okem, stačí průzračná obloha. Mars (0,9 mag) je v Blížencích a 14. 4. bude v těsné konjunkci s hvězdou Mebsuta.  

Pozice Venuše v dubnu 2023, kterak prochází poblíž hvězdokupy Plejády Autor: Stellarium
Pozice Venuše v dubnu 2023, kterak prochází poblíž hvězdokupy Plejády
Autor: Stellarium

Aktivita Slunce se konečně zvýšila. V pondělí před týdnem se objevily skvrny v západní části a o víkendu se objevila nová aktivní oblast u východního okraje Slunce. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V pondělí 3. dubna byla oznámena posádka první pilotované mise programu Artemis. Na palubě lodi Orion by se na protáhlou dráhu kolem Měsíce měli v rámci mise Artemis II vydat tři astronauti NASA a jeden Kanaďan. Detailně se jim věnuje článek na Kosmonautix.cz.

Posádka mise Artemis II: zleva astronauti NASA Christina Hammock Koch, Reid Wiseman, Victor Glover (vzadu) a astronaut CSA Jeremy Hansen. Autor: NASA
Posádka mise Artemis II: zleva astronauti NASA Christina Hammock Koch, Reid Wiseman, Victor Glover (vzadu) a astronaut CSA Jeremy Hansen.
Autor: NASA

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX zařídila vypuštění komerční družice Intelsat 40e na níž byl namontován také přístroj TEMPO, který pro NASA zařídí například výzkum aerosolů, oxidu siřičitého a ozónu nad severní Amerikou.

Čínská raketa Tianlong-2 soukromé čínské společnosti Space Pioneer poprvé úspěšně odstartovala 2. dubna. Šlo o první úspěch rakety na kapalný kyslík a kerosin v podání čínských soukromníků. Po ní se úspěšný start podařil i raketě Hyperbola-1 další čínské společnosti i-space. Startovala 7. dubna a nenesla žádnou družici. Předchozí tři starty nebyly úspěšné. Povedl se jen inaugurační start v roce 2019. Detailní informace o těchto startech najdete v Kosmotýdeníku.

Server NASASpaceflight.com se podrobně vracísestavení Super Heavy a Starship na orbitální rampě základny Starbase v Boca Chica (Texas, USA). Článek obsahuje pěkné obrázky i videa. Původně se rýsovala naděje na pokus o start 10. dubna, ale ukázalo se, že je to opět nereálný termín. Hlavním problémem, kterému bude tato superraketa nyní čelit je několik závěrečných předstartovních testů a posléze, a to především, povolení od federální agentury FAA. Bez tohoto povolení jsou oznámené termíny letového testu jen prázdnými slovy. Další termín možného startu byl stanoven na druhou polovinu dubna.

Výročí

12. dubna 1913 (110 let) se narodil konstruktér astronomických přístrojů a čestný člen České astronomické společnosti František Kozelský. Tento vynikající konstruktér dalekohledů a montáží obohatil nejednu hvězdárnu u nás vlastnoručně zhotovenými přístroji osazenými optikou především z dílny ing. Gajduška.

15. dubna 1793 (230 let) se narodil známý astronom Friedrich Struve. S jeho původem je to lehce komplikovanější, protože se narodil na severu Německa na hranici okupační zóny Norsko-Dánské. Před Francouzi pak otec přesunul rodinu do Ruska. Svá astronomická pozorování započal na hvězdárně Tartu v dnešním Estonsku. Struve se stal známý především díky jeho pozorováním dvojhvězd. Katalog, který vytvořil, byl první ucelenou prací svého druhu. Provedl také přesná měření aberace světla (1843). Po Besselovi, který změřil jako první paralaxu blízké hvězdy (61 Cyg), změřil paralaxu Vegy. Tím zjistil, že je poměrně blízko vzhledem k dalším hvězdám (asi 25 světelných roků).

Výhled na příští týden 

  • výročí: Giovanni Battista Riccioli
  • výročí: Jiří Mrázek
  • výročí: Max Planck
  • výročí: GALEX

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Friedrich Struve, František Kozelský, Vesmírný týden


40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »