Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  František Kozelský devadesátiletý
Miloš Bura Vytisknout článek

František Kozelský devadesátiletý

Dne 12.4.2003 se dožije devadesátky zasloužilý člen ČAS a nejlepší konstruktér astronomických přístrojů pan František Kozelský. Tento článek navazuje na interview RNDr Zajonce z Kosmosu 3/1993 u příležitosti osmdesátin F. Kozelského. Tento obsáhlý článek dokumentuje vše, co pro hvězdárny F. Kozelský v republice vyrobil.

0003o.jpg
Bylo to 15 větších dalekohledů, vesměs refraktorů s Gajduškovou optikou o průměrech od 125mm do 200mm a reflektorů do průměru 300mm na paralaktické montáži s elektrickým pohonem. Tyto velké přístroje jsou na montážích, pro které vyrobil model, pak pískové formy a tak na chvíli proměnil svůj domek ve slévárnu. Jedinou pomocnicí mu byla choť, s jejíž pomocí pak vytahoval až 120kg těžké kusy ze sklepa do dílny v prvním patře ke konečnému zpracování.

Z těch menších astronomických přístrojů to bylo 5 coelostatů, 3 Schmidtovy komory, hledač komet 200mm, spektroskop a paralaktický stůl. Vše vybaveno optikou Ing. Gajduška. Dne 22.1.1977 dokončoval pro ing. Gajduška refraktor, ale ironií osudu 23.1.1977 ing. Gajdušek ve věku 82 let zemřel na srdeční záchvat. V Kozelského deníku je poznámka - zemřel mi přítel, vynikající člověk, vynikající optik - nezapomenu. A tak další přístroje se již objevovaly s optikou z pozůstalosti ing. Gajduška, od firem Zeiss, Turnov či s optikou p. Ryndy.

K těm velkým přístrojům je třeba přiřadit menší pro amatéry, jejichž počet dosáhl osmdesáti. S touto intenzivní konstrukční činností však začal až v roce 1961 po dostavbě svého rodinného domku, kterou začal v roce 1955. Při tom byl plně zaměstnán jako vedoucí velké lisovny VŽKG.

Ještě během úspěšného studia na průmyslové škole projevil zájem o astronické dalekohledy a seznámil se s ing. Gajduškem. Po r. 1939 zůstal také omezený počet společenskýžch organizací, zachovala se však ČAS se svojí Říší hvězd a tak se v r. 1942 stal členem ČAS. Tím začal jeho intenzivní zájem o astronomii a astronomické přístroje. V témže roce si p. Kozelský vyrobil svůj první reflektor s Gajduškovou optikou na dřevěné montáži. Ing. Gajdušek jej pak odradil od záměru brousit optiku a usměrnil jeho zájem na montáže dalekohledů.

0003n.jpg
V r. 1946 odkoupil od VŽKG soustruh, ale teprve po dostavbě domku došlo k jeho definitivnímu ustavení a začátku práce na montážích dalekohledů. Mezitím p. Kozelský studoval potřeby hvězdáren a zdokonaloval se ve využití svého soustruhu tak, že se stal v jeho využití virtuosem.

První větší montáž začal konstruovat v r. 1961 pro hvězdárnu ve Ždánicích. Tomu předcházely výpočty a konstrukční výkresy a to nejen montáží, ale výkresy modelů a formovacích rámů. Cílem byly odlitky různých velikostí a hmotností, na kterých obětavě spolupracovala jeho paní - Mařenka, jak ji oslovuje dodnes. O všech pracech si vedl přesné denní záznamy s počtem odpracovaných hodin. Následovaly další výpočty a první práce na soustruhu - ozubená kola, opracování odlitků a složení částí.

Mezitím uplynul rok a 1600 hodin a ke kompletaci chyběla Schmidtova komora. Tak zase znovu výkresy, modely, odlitky, výroba, nátěry - celkem 100 hodin práce. Seznam jednotlivých částí dalekohledu dosáhl 190 kusů. Jejich funkčnost bylo třeba prověřit předběžnou montáží.

Výroba a montáž refraktorů 200/3000, 160/2400 a Schmidtovy komory trvala od května 1961 do konce roku 1962. Jak proběhla montáž ve Ždánicích v záznamech p. Kozelského chybí. Ale jistě u to byl, rád totiž jezdil s autem a rád cestoval.

Toto líčení je jen příklad co obnáší konstrukce většího dalekohledu, a tak nepřekvapí, že do konce r. 1998 to bylo přes 20 000 hodin intenzívní práce, kterou zvládal díky nabytým zkušnostem a díky jedinečnému mistrovství při práci se svým soustruhem a díky porozumění a spolupráci manželky.

Je zbytečné se dále šířit v podrobnostech, jak p. Kozelský díky svému nadání a invenci vyrobil všechny montáže dalekohledů o nichž se zmiňuje RNDr Zajonc ve svém článku. Prostě jsou po hvězdárnách jako památky jeho dovednosti a píle.

Ale pan Kozelský nebyl jednostranně zaměřen. Že měl zájem i o události ve světě dokumentují poznámky v jeho pracovním notesu. 22.1.1963 byl zavražděn Kennedy, v r. 1969 odešel do NSR jeho syn Pavel s rodinou a dům trochu ztichl. Teprve po 10ti letech povolili p. Kozelské návštěvu syna. O dění ve světě jej informoval poslech Svobodné Evropy a tak si poznamenal, že 1.7.1987 zemřel vynikající reportér Sláva Volný.

Když vznikla 10.12.1989 nová vláda, tak se těšil, že na Vánoce se po 21 letech shledá zase se synem a rodinou.

0003p.jpg
Během uplynulých let navštívil mnoho hvězdáren a zůčastnil se několika srazů astronomů ve Zhořci, kam jezdil s manželkou a v přívěsu vozil na ukázku přístroje, které mezitím vyrobil. A nezapomínal na své hudební nadání a rád si s mandolínou zašel zahrát s tamburáši ve Studánce.

Na všech cestách jej vždy provázela jeho choť a o návštěvách jejich hosté obdivovali jeji vzájemný vztah - on vvše pro Mařenku, ona zase vše pro Františka. Prostě věční milenci. Ale neúprosný čas začal nahlodávat jejich organizmy. P. Kozelská prodělala operaci kolena a intenzivní bolest v kyčli p. Kozelského vyřešila endoprotéza. Následkom toho však p. Kozelský nemůže déle stát u svého milovaného soustruhu a tím je omezena jeho tvůrčí činnost.

Částečně to nahrazuje četba astronomických publikací, ale není to ono. A co čert nechtěl, tak při jízdě autem se synem do nich narazil jakýsi mladý blázen a po úraze je nyní omezena výslovnost p. Kozelského.

A tak v zahradě osiřel přívěs a v obýváku stojí jeho nejlepší výrobek Nasmyth 200/2300 s fotokomorou, který se svou elegancí a technickou koncepcí zdaleka vymyká běžným přístrojům.

0003r.jpg
Závěrem přejeme Františku Kozelskému k devadesátce hodně zdraví do dalších let a maně si připomínáme Werichův výrok v předscéně s Horníčkem, kdy komentují otázku lidského věku a Werich lakonicky říká, že někteří by měli žít věčně a někteří by tady již sto let nemuseli být.




O autorovi



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Ranní stopa stanice ISS a Jupiter nad jižním obzorem

Další informace »