Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  František Kozelský devadesátiletý
Miloš Bura Vytisknout článek

František Kozelský devadesátiletý

Dne 12.4.2003 se dožije devadesátky zasloužilý člen ČAS a nejlepší konstruktér astronomických přístrojů pan František Kozelský. Tento článek navazuje na interview RNDr Zajonce z Kosmosu 3/1993 u příležitosti osmdesátin F. Kozelského. Tento obsáhlý článek dokumentuje vše, co pro hvězdárny F. Kozelský v republice vyrobil.

0003o.jpg
Bylo to 15 větších dalekohledů, vesměs refraktorů s Gajduškovou optikou o průměrech od 125mm do 200mm a reflektorů do průměru 300mm na paralaktické montáži s elektrickým pohonem. Tyto velké přístroje jsou na montážích, pro které vyrobil model, pak pískové formy a tak na chvíli proměnil svůj domek ve slévárnu. Jedinou pomocnicí mu byla choť, s jejíž pomocí pak vytahoval až 120kg těžké kusy ze sklepa do dílny v prvním patře ke konečnému zpracování.

Z těch menších astronomických přístrojů to bylo 5 coelostatů, 3 Schmidtovy komory, hledač komet 200mm, spektroskop a paralaktický stůl. Vše vybaveno optikou Ing. Gajduška. Dne 22.1.1977 dokončoval pro ing. Gajduška refraktor, ale ironií osudu 23.1.1977 ing. Gajdušek ve věku 82 let zemřel na srdeční záchvat. V Kozelského deníku je poznámka - zemřel mi přítel, vynikající člověk, vynikající optik - nezapomenu. A tak další přístroje se již objevovaly s optikou z pozůstalosti ing. Gajduška, od firem Zeiss, Turnov či s optikou p. Ryndy.

K těm velkým přístrojům je třeba přiřadit menší pro amatéry, jejichž počet dosáhl osmdesáti. S touto intenzivní konstrukční činností však začal až v roce 1961 po dostavbě svého rodinného domku, kterou začal v roce 1955. Při tom byl plně zaměstnán jako vedoucí velké lisovny VŽKG.

Ještě během úspěšného studia na průmyslové škole projevil zájem o astronické dalekohledy a seznámil se s ing. Gajduškem. Po r. 1939 zůstal také omezený počet společenskýžch organizací, zachovala se však ČAS se svojí Říší hvězd a tak se v r. 1942 stal členem ČAS. Tím začal jeho intenzivní zájem o astronomii a astronomické přístroje. V témže roce si p. Kozelský vyrobil svůj první reflektor s Gajduškovou optikou na dřevěné montáži. Ing. Gajdušek jej pak odradil od záměru brousit optiku a usměrnil jeho zájem na montáže dalekohledů.

0003n.jpg
V r. 1946 odkoupil od VŽKG soustruh, ale teprve po dostavbě domku došlo k jeho definitivnímu ustavení a začátku práce na montážích dalekohledů. Mezitím p. Kozelský studoval potřeby hvězdáren a zdokonaloval se ve využití svého soustruhu tak, že se stal v jeho využití virtuosem.

První větší montáž začal konstruovat v r. 1961 pro hvězdárnu ve Ždánicích. Tomu předcházely výpočty a konstrukční výkresy a to nejen montáží, ale výkresy modelů a formovacích rámů. Cílem byly odlitky různých velikostí a hmotností, na kterých obětavě spolupracovala jeho paní - Mařenka, jak ji oslovuje dodnes. O všech pracech si vedl přesné denní záznamy s počtem odpracovaných hodin. Následovaly další výpočty a první práce na soustruhu - ozubená kola, opracování odlitků a složení částí.

Mezitím uplynul rok a 1600 hodin a ke kompletaci chyběla Schmidtova komora. Tak zase znovu výkresy, modely, odlitky, výroba, nátěry - celkem 100 hodin práce. Seznam jednotlivých částí dalekohledu dosáhl 190 kusů. Jejich funkčnost bylo třeba prověřit předběžnou montáží.

Výroba a montáž refraktorů 200/3000, 160/2400 a Schmidtovy komory trvala od května 1961 do konce roku 1962. Jak proběhla montáž ve Ždánicích v záznamech p. Kozelského chybí. Ale jistě u to byl, rád totiž jezdil s autem a rád cestoval.

Toto líčení je jen příklad co obnáší konstrukce většího dalekohledu, a tak nepřekvapí, že do konce r. 1998 to bylo přes 20 000 hodin intenzívní práce, kterou zvládal díky nabytým zkušnostem a díky jedinečnému mistrovství při práci se svým soustruhem a díky porozumění a spolupráci manželky.

Je zbytečné se dále šířit v podrobnostech, jak p. Kozelský díky svému nadání a invenci vyrobil všechny montáže dalekohledů o nichž se zmiňuje RNDr Zajonc ve svém článku. Prostě jsou po hvězdárnách jako památky jeho dovednosti a píle.

Ale pan Kozelský nebyl jednostranně zaměřen. Že měl zájem i o události ve světě dokumentují poznámky v jeho pracovním notesu. 22.1.1963 byl zavražděn Kennedy, v r. 1969 odešel do NSR jeho syn Pavel s rodinou a dům trochu ztichl. Teprve po 10ti letech povolili p. Kozelské návštěvu syna. O dění ve světě jej informoval poslech Svobodné Evropy a tak si poznamenal, že 1.7.1987 zemřel vynikající reportér Sláva Volný.

Když vznikla 10.12.1989 nová vláda, tak se těšil, že na Vánoce se po 21 letech shledá zase se synem a rodinou.

0003p.jpg
Během uplynulých let navštívil mnoho hvězdáren a zůčastnil se několika srazů astronomů ve Zhořci, kam jezdil s manželkou a v přívěsu vozil na ukázku přístroje, které mezitím vyrobil. A nezapomínal na své hudební nadání a rád si s mandolínou zašel zahrát s tamburáši ve Studánce.

Na všech cestách jej vždy provázela jeho choť a o návštěvách jejich hosté obdivovali jeji vzájemný vztah - on vvše pro Mařenku, ona zase vše pro Františka. Prostě věční milenci. Ale neúprosný čas začal nahlodávat jejich organizmy. P. Kozelská prodělala operaci kolena a intenzivní bolest v kyčli p. Kozelského vyřešila endoprotéza. Následkom toho však p. Kozelský nemůže déle stát u svého milovaného soustruhu a tím je omezena jeho tvůrčí činnost.

Částečně to nahrazuje četba astronomických publikací, ale není to ono. A co čert nechtěl, tak při jízdě autem se synem do nich narazil jakýsi mladý blázen a po úraze je nyní omezena výslovnost p. Kozelského.

A tak v zahradě osiřel přívěs a v obýváku stojí jeho nejlepší výrobek Nasmyth 200/2300 s fotokomorou, který se svou elegancí a technickou koncepcí zdaleka vymyká běžným přístrojům.

0003r.jpg
Závěrem přejeme Františku Kozelskému k devadesátce hodně zdraví do dalších let a maně si připomínáme Werichův výrok v předscéně s Horníčkem, kdy komentují otázku lidského věku a Werich lakonicky říká, že někteří by měli žít věčně a někteří by tady již sto let nemuseli být.




O autorovi



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »