Česká astronomická společnost

Poslední přechod Venuše přes Slunce do roku 2117...

Umíte psát básničky? Napište krátkou báseň či rýmovačku na téma světelné znečištění. Nejzdařilejší oceníme.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (020/2012): Nový snímek kulové hvězdokupy M 55 pořízený v infračerveném oboru přehlídkovým dalekohledem VISTA zachycuje desítky tisíc hvězd nakupených dohromady jako roj včel. Kromě toho, že jsou tyto hvězdy soustředěny na jednom místě, patří zároveň k těm nejstarším ve vesmíru. Astronomové studují objekty, jako je M 55, aby pochopili, jak probíhá vývoj galaxií a jak stárnou hvězdy.

Po deseti letech vývoje, 21. května 2012, oficiálně spatří "první světlo" největší evropský sluneční dalekohled GREGOR postavený na Kanárských ostrovech.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. z 15. 5. 2012

... aneb Rayleighův a Mieův rozptyl

Když se řekne Rayleighův rozptyl, hodně lidí si jistě vybaví jeho souvislost s barvou oblohy. Ovšem Mieův rozptyl, který je obecnější než Rozptyl Rayleighův, již tak dobře znám není. A právě tento článek by vás měl seznámit blíže jak s Rayleighovým rozptylem, tak s rozptylem Mieovým. A jelikož je historie objevu zákonitostí Rayleighova rozptylu velmi spletitá a zajímavá, nebude určitě na škodu se u ní zdržet.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2012): Nový snímek oblasti obklopující reflexní mlhovinu M 78 ležící severně od pásu Oriona ukazuje oblaka kosmického prachu, která se táhnou mlhovinou jako šňůra perel. Pozorování byla provedena pomocí dalekohledu APEX (Atacama Pathfinder Experiment), který sleduje tepelné záření zrnek mezihvězdného prachu. To astronomům umožňuje nahlížet do míst, kde vznikají nové hvězdy.

V červenci 2011 jsem měl tu čest reprezentovat Českou astronomickou společnost na výročním zasedání JENAM - Join European and National Meeting. Konference se konala v Ruském Petrohradě a to 4. až 8. 7. 2011. Byl jsem tam pozván Nikolajem N. Samusem, hlavním editorem GCVS (General Catalogue of Variable Stars), abych přednesl příspěvek ve Special session 9 - Amateur and Professional Astronomers in Europe. Svůj příspěvek jsem věnoval exoplanetám: Exoplanet Transits, Target for both Amateur and Professional Astronomers. Představil jsem tam tranzitující exoplanety a jejich pozorování jako samostatný, perspektivní a nový obor, který se může postavit hrdě po bok pozorování proměnných hvězd, meteorů, Slunce apod. Ale tento článek bych rád věnoval mému rozhovoru s mým hostitelem, Nikolajem N. Samusem, hlavním editorem GCVS.

Přehled událostí na obloze od 14. 5. do 20. 5.

Měsíc ubývá k novu, nastává prstencové zatmění Slunce v oblasti Tichomoří (včetně západu USA). Večer je na západě velmi jasná Venuše, jihozápad ve Lvu okupuje Mars a jihovýchod v panně patří planetě Saturn. Stanice ISS má viditelné přelety nad ránem. Startuje soukromá loď Dragon k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. května ve 22:00 SELČ.

Na nově zrekonstruované Hvězdárně a planetáriu Brno pokračujeme s cyklem přednášek velmi zajímavých a veřejnosti známých hostů. Přijďte si poslechnout například brněnského matematika pořizujícího nejlepší snímky sluneční koróny na světě, prof. Miloslava Druckmüllera. Jeho poutavé přednášky se dočkáte již příští týden...

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (018/2012): Tento nový snímek hvězdokupy NGC 6604 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru objektivu 2,2 m na observatoři La Silla v Chile. Hvězdokupa bývá často přehlížena díky nápadnému sousedovi, kterým je Orlí mlhovina, též známá jako Messier 16 (či M 16), nacházející se jen ‚o rozpětí křídel‘ vedle. Kompozice tohoto snímku, kde je NGC 6604 obklopena krajinou prachoplynových mračen, však ukazuje, že hvězdokupa sama o sobě je velmi krásným objektem.

Fyziku najdeme opravdu na každém kroku. Už jen to, že čtete tato slova, je výsledkem souhry mnoha fyzikálních procesů počínaje mechanikou (psaní na klávesnici a klikání myší) přes optiku, kdy nám fotony přenášejí obraz písmen do očí, a konče elektrochemickými signály v neuronech v mozku. Krása, řád a hluboké souvislosti činí fyziku tak fascinující, že i přes občasnou nálepku nepříjemného školního předmětu dokáže zaujmout opravdu každého, pokud k tomu dostane příležitost. Důkazem toho je i unikátní expozice "Krása fyziky / fyzika krásy", která je v současné době vystavena na Hvězdárně a planetáriu Brno a za níž stojí především známý český popularizátor a profesor fyziky na brněnské Masarykově univerzitě Tomáš Tyc.