Ostatní
Letos na podzim se po čtvrtstoletí zopakuje největší shromáždění českých astronomů – Astronomický festival na brněnské Kraví hoře. Cílem je jediné. Ukázat, kam až dospěla (nejen) česká astronomie, a nahlédnout – s odborníky na slovo vzatými – do blízké budoucnosti. Festivalu, který se uskuteční od 1. do 3. října 2024 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno, se přitom mohou zúčastnit úplně všichni: odborníci a laici, vědychtiví studenti, milovníci hvězdného nebe, nadšení pozorovatelé i virtuální kosmoplavci.
Cena Františka Nušla je nejvýznamnějším ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Cena je určena významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla 2024 je možné dle statutu Ceny podávat do konce března. Těšíme se na vaše nominace!
Astrofotograf Zdeněk Bardon, člen Východočeské pobočky České astronomické společnosti, fotoambasador ESO a držitel prestižní ceny – čestný člen Mezinárodní astronomické unie, tentokrát nejen na obálce legendárního časopisu FotoVideo, ale i na osmi stranách uvnitř únorového čísla představuje výsledky své fotografické podzimní mise na observatoř ESO na La Silla v poušti Atacama v Chile. Kromě klasických fotografických cílů na jižní obloze bylo jedním z účelů cesty otestovat fotografickou techniku.
Den hvězdáren a planetárií je opět téměř za humny. V letošním roce vychází na pátek 15. března. Datum je vždy vybíráno tak, aby byl Měsíc, jakožto vhodný pozorovací objekt i pro menší děti, okolo první čtvrti, a aby byl pátek. První ročník vyhlásila po domluvě Asociace hvězdáren a planetárií v roce 2019, a to shodou okolností také 15. března. Letos máme tedy již 6. ročník. Den hvězdáren a planetárií si klade za drobný cíl upozornit na existenci mnoha hvězdáren u nás, které přinášejí zajímavé programy a zážitky. A to nejen pro zájemce o astronomii, ale i, a možná zejména, pro úplné astronomické laiky.
Astronomie je považována za nejstarší vědu. Vždyť pohled na hvězdy a pás Mléčné dráhy táhnoucí se přes celou oblohu naplňoval posvátným úžasem lidi všech věků i kultur. Proto také Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR připravila celou sérii výjimečných přednášek o Evropské jižní observatoři, která je považována za královnu astronomie.
Nové číslo Astropisu otevírá tradiční Letošní pohled na vesmír vloni III od Jiřího Grygara a Davida Ondřicha, který nás zavede za významnými objevy z roku 2022 v astronomii a astrofyzice. Pavel Najser uzavře příběh o zapomenuté hvězdárně na pražských Hřebenkách závěrem téměř detektivním. Petr Brož obsáhle představí bahenní sopky na Marsu s experimenty, které ukazují chování bahna na Zemi a v podmínkách Marsu. Přidáme rozhovor s Petrem Heinzelem o sluneční astrofyzice a Zdeněk Řehoř pokračuje v přehledu astronomických montáží.
Dovolím si začít poněkud netradičním způsobem. Nebudu popisovat známá fakta, ale zvolil jsem osobní vyznání zakladatele soutěže – Česká astrofotografie měsíce. Osmnáct let je opravdu dlouhá doba. Z našich dětí jsou už rodiče a na planetě Zemi se odehrálo mnoho věcí. Společně jsme zažili pandemii a bohužel i jiné pohromy. Ale také radosti – malé i ty velké. Já osobně jsem na tomto světě za tu dobu přivítal tři krásná vnoučata.
Jedna z nejaktivnějších osobností popularizace vědy v celosvětovém měřítku, profesor částicové fyziky na Manchesterské univerzitě a hvězda populárně naučných pořadů BBC Brian Cox zařadil poprvé Českou republiku na mapu svého nejnovějšího turné. Populárně naučná show „Horizonty – Vesmírná odysea 21. století“ profesora Briana Coxe se uskuteční 14. dubna 2024 v Kongresovém centru Praha. Přestože se vše odehraje v angličtině, považujeme za zajímavé na tuto akci upozornit.
Je ti 15–26 let, máš ve dnech 27. 7. – 10. 8. volno, chceš se něco dozvědět o astronomii, pozorování noční oblohy, nebo chceš prostě jen strávit 15 dní mezi astronomickými nadšenci? Lákají tě fyzikální, chemické a další experimenty a umíráš touhou absolvovat každý den různé odborné přednášky s astronomickou, astrofyzikální či jinou tématikou? Pokud se už teď těšíš na to, co ti nabídneme, tak je Astronomická expedice právě pro tebe!
Malá, zdánlivě nenápadná vesnička Sítiny se už třetím rokem potýká s náhlým letním přílivem obyvatelstva. Počet lidí tu během letních prázdnin vzroste o několik stovek procent, a to vždy při příležitosti konání Astronomické expedice. Rok 2023 nebyl výjimkou a na místní stále se zvětšující astronomické základně se sešlo přes sedm desítek příznivců astronomie.
Ježíšek na vás zapomněl? Tak si udělejte radost s kalendářem ASTROFOTO 2024 a vyzdobte si stěnu kanceláře či bytu fotografiemi vesmíru - polární záře, mlhoviny, noční svítící oblaka, komety či hvězdokupy. Dechberoucí pohledy do krajiny a vesmíru z dílny úspěšných českých a slovenských astrofotografů.
Amatérská prohlídka oblohy (APO) je sekcí České astronomické společnosti od roku 2012, nicméně jako spolek existovala již od roku 1986! Od té doby se APO snaží sdružovat nadšené pozorovatele noční oblohy a vzdělávat také začínající pozorovatele. A jak se to dařilo v roce 2023 a co nás čeká v roce dalším? Pojďme se na to podívat!
V roce 2024 bude Českou astronomickou společností opět udělena Cena Zdeňka Kvíze. Tato cena bývá udělována každé dva roky za významnou odbornou nebo vědeckou činnost v oborech, kterým se Zdeněk Kvíz věnoval, tedy studium meziplanetární hmoty, proměnných hvězd a popularizace a výuka astronomie. Výkonný výbor České astronomické společnosti se tak obrací na členy ČAS se žádostí o návrhy laureátů této ceny. Uzávěrka přijímání návrhů je 31. 12. 2023.
Astrofotograf Zdeněk Bardon, člen Východočeské pobočky České astronomické společnosti a také fotoambasador ESO, nám připravil třetí a dle jeho slov poslední knihu o svých astronomických a cestovatelských zážitcích, spojených převážně s dalekohledy Evropské jižní observatoře. 240 stran textu nás zavede až do nitra velkých teleskopů světa, nechybí však ani obrázky převážně noční oblohy z míst, kde je ještě tma. A to vše doplněno někdy až neuvěřitelnými příběhy noční astronomie.
V pondělí 20. listopadu se veřejnost mohla poprvé podívat do nového planetária v Třebíči, které je přístavbou ke stávající hvězdárně. Má svoji vlastní umělou oblohu – projekční kopuli o průměru 6 metrů. Srdcem celého planetária je nejnovější verze astronomického softwaru SpaceCrafter, který je plně integrován do řídicího systému.
V roce 2024 oslaví Hvězdárna Žebrák hned několik výročí. Sedmdesát let od založení a rovných dvě stě od pádu meteoritu Žebrák. A už dvacet let zde svoji činnost provozuje také spolek nadšenců, kteří se starají o chod hvězdárny i o popularizaci astronomie. Při té příležitosti připravují i řadu zajímavých aktivit.
Zapište si do kalendářů, že ve dnech 25. 11. a 26. 11. se opět sejdeme ku příležitosti tradičního podzimního semináře Amatérské prohlídky oblohy! Tentokrát se sejdeme v místě, kde má APO bohatou historii - na Hvězdárně a planetáriu Brno! Amatérská prohlídka oblohy vás tedy zve na tradiční víkendový seminář ASTRO@BRNO.2023, který se uskuteční v Brně! Těšit se můžete na přednášky, pořady od Hvězdárny a planetária Brno, diskuze s účastníky i vedením APO a mnoho dalšího!
Astrofyzikální PRogresy z Opavy: V rámci svého studia na Fyzikálním ústavu v Opavě se studentka navazujícího doktorandského studia fyziky, Antonina Zinhailo, zaměřila na studium černých děr, ale z hlediska fyziky trošku jinak. Zabývá se jimi totiž v tzv. alternativních teoriích gravitace. Co to přesně znamená, se dozvíte v článku.
Před 100 lety se zrodila jedinečná technologie pro zobrazování hvězd a vesmíru. 21. října 1923 bylo světu představeno první planetárium, které divákům promítalo noční oblohu kopuli připomínající nebeskou klenbu.
Světem planetárií od historie až po blízkou budoucnost vás provede naše speciální výstava. Kdo jako první na světě planetárium postavil, na jakých neobvyklých místech na něj můžete narazit, proč nestojí pražské planetárium na Malé Straně, z jakých přístrojů se promítalo a co se právě chystá uvnitř naší zavřené kopule, se dozvíte na šesti výstavních panelech před budovou planetária ve Stromovce.