Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Michal Václavík Kosmonautika

Přípravy na páteční vypuštění první české nanodružice vrcholí

Na indickém kosmodromu Satish Dhawan Space Centre, známém spíše pod názvem Šríharikota, právě vrcholí přípravy nosné rakety PSLV k pátečnímu startu. Start by měl proběhnout v 09:29 místního času, tj. 05:59 SELČ. Mise pro nás není zajímavá hlavním vynášeným nákladem, kterým je družice Cartosat 2E pro pozorování Země, ale jednou z dalších 30 malých družic vynesených při tomto startu na oběžnou dráhu. Tou je nanodružice VZLUSat-1 vyvinutá a postavená odborníky z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze. Opomenout bychom však neměli ani naše kolegy ze Slovenska s jejich družicí skCUBE. Páteční start se tedy ponese v československém duchu.

František Martinek Kosmonautika

NASA uspíšila termín startu sondy ke kovové planetce

PSYCHE, což je sonda NASA připravovaná v rámci projektu Discovery, jejímž cílem bude výzkum unikátního kovového asteroidu stejného názvu, bude vypuštěna dříve, než se původně předpokládalo. NASA uspíšila její start o jeden rok – nyní se s jejím vypuštěním počítá v létě roku 2022. Plánovaný přílet k planetce Psyche z hlavního pásu asteroidů se tak posunul na rok 2026, což je o čtyři roky dříve v porovnání s původními předpoklady.

František Martinek Kosmonautika

Budou kosmonauti na palubě ISS používat automatickou pračku?

Technici RKK Eněrgija (Raketno-kosmičeskaja korporacija) navrhují výrobu pračky, která by mohla být používána na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Tuto zprávu publikovala 19. května 2017 tisková agentura TASS. Podle názoru techniků, publikovaného v článku v podnikovém časopisu Kosmičeskaja technika i technologija, zavedení pračky umožní značně snížit množství nákladu, který je nutné pravidelně dopravovat na oběžnou dráhu.

Vít Straka Kosmonautika

Amatérští astronomové vystopovali další tajnou družici

Jeden nacistický pohlavár kdysi přirovnal český národ ke smějícím se bestiím kvůli specifické satiře autorit, a trošku podobně se možná chová celosvětová komunita amatérských astronomů když propočítává a zveřejňuje pozorovatelné přelety armádních družic, čímž samozřejmě stahuje roušku utajení z jejich oběžných drah. V minulosti se tak stalo například americkému armádnímu raketoplánu X-37B, nyní zase zpravodajské družici, kterou vynesla na začátku měsíce raketa společnosti SpaceX. 

Pavel Suchan Kosmonautika

Špičková česká elektronika napájí vesmírné mise ESA

Špičková česká elektronika bude napájet dvě vesmírné mise Evropské kosmické agentury. Po sedmiletém vývoji dodali pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s kroměřížskou firmou CSRC plně funkční zařízení pro sondu Solar Orbiter, která bude v roce 2019 vypuštěna do vesmíru a po  dvou  letech  se dostane  do nejtěsnější blízkosti Slunce v historii, kde bude zkoumat například jevy doprovázející nebezpečné výrony sluneční hmoty do volného vesmíru. Sonda JUICE zamíří k Jupiteru, kde bude zkoumat prostředí ledových  měsíců  této největší planety Sluneční soustavy. Obě aktivity byly financovány z vědeckého programu ESA-PRODEX pod záštitou českého Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva dopravy a jsou součástí kosmických aktivit v rámci programu Akademie věd Strategie AV21.

Dušan Majer Kosmonautika

Čeká nás česko-slovenský let

Už za pár týdnů bychom se měli dočkat startu, jaký nemá v historii našich dvou států obdoby. Na start indické rakety PSLV se už dlouho těšili Češi, protože tento nosič měl zajistit vynesení českého cubesatu VZLÚSat, ale nyní bude tento start extrémně zajímavý i pro naše východní sousedy. Indická raketa totiž kromě české družice vynese i cubesat slovenský – SkCube (na úvodním obrázku). O této mimořádné a velmi atraktivní situaci se mezi fanoušky spekulovalo už několik týdnů, ale teprve dnes bylo vše oficiálně potvrzeno na tiskové konferenci. Můžeme se těšit na start, který nemá v historii našich dvou států obdoby!

František Martinek Kosmonautika

Saturnův měsíc Titan je „zralý“ na výsadek dronů

Se svojí hustou a na uhlovodíky bohatou atmosférou je Titan předmětem zájmu již několik desetiletí. A s úspěchem mise Cassini-Huygens, která začala zkoumat planetu Saturn a její soustavu měsíců v roce 2004, existuje „na stole“ mnoho návrhů na realizaci pokračujících misí, které by se měly zaměřit na výzkum povrchu Titanu a jeho metanových jezer mnohem podrobněji.

Dušan Majer Kosmonautika

Návrhy na nové průzkumné mise

Nedávno v NASA vybrali dva projekty v rámci programu Discovery – sondy Lucy a Psyche se na cestu vesmírem vydají v letech 2021 a 2023, ale tím ani zdaleka nekončí plánování příštích misí. Ostatně ani program Discovery není jediný – jeho mise jsou omezeny hlavně rozpočtem do 450 milionů dolarů. V historii tohoto programu najdeme třeba sondy MESSENGER pro výzkum Merkuru, Dawn, která zkoumala asteroid Vesta a nyní obíhá kolem trpasličí planety Ceres, nebo InSight, který vyrazí v roce 2018 k Marsu. Ale nyní se rozjíždí otáčky dalšího vědeckého programu – tentokrát s názvem New Frontiers. V jeho rámci už byly uskutečněny mise New Horizons, která zkoumala trpasličí planetu Pluto, Juno, která krouží kolem Jupiteru, nebo OSIRIS-REx, která je na cestě k asteroidu Bennu, ze kterého odebere vzorky a dopraví je na Zemi. Mise v rámci New Frontiers už mohou být oproti těm z Discovery dražší – jejich cena se pohybuje okolo jedné miliardy dolarů.

František Martinek Kosmonautika

Tajný raketoplán přistál po 718 dnech ve vesmíru

Tajnůstkářský raketoplán X-37B letectva USA přistál na přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska (Kennedy Space Center, KSC) v neděli 7. května 2017 po rekordním letu trvajícím 718 dnů, které strávil na oběžné dráze kolem Země. Jednalo se o čtvrtý let (Orbital Test Vehicle, OTV) bezpilotního automatického vojenského prostředku a zároveň o první přistání kosmoplánu X-37B na KSC.

František Martinek Kosmonautika

Spojí NASA a ESA síly k pátraní po životě na měsíci Europa?

Bude to vyžadovat více než šest let přípravy. Avšak pokud budou dlouho očekávané stopy života na Europě nalezeny, nově navrhované spojení americko-evropské cesty k tajemnému měsíci planety Jupiter bude stát za to. Plán s názvem „Joint Europa Mission“ (společná mise k Europě) byl představen 24. dubna 2017 ve Vídni (Rakousko) na výročním zasedání European Geoscience Union. Jestliže se na tom obě organizace dohodnou a NASA a Evropská kosmická agentura ESA spojí své síly k uskutečnění plánované mise, její start by mohl být realizován kolem roku 2025.

Milan Halousek Kosmonautika

Workshopy ESA pro učitele přírodovědných předmětů a mnoho dalšího

ESA připravuje další sérii vzdělávacích workshopů pro učitele přírodovědných předmětů z členských států ESA. Letní workshop se uskuteční v Leidenu (Nizozemsko), nedaleko technologického centra ESA-ESTEC, v termínu 11. až 14. července 2017, podzimní workshop v termínu od 5. do 8. října 2017 na stejném místě. Nejen tuto příležitost si nenechte uniknout v seznamu nejnověji zařazených programů České kosmické kanceláře.

František Martinek Kosmonautika

Cesta do hlubin sluneční atmosféry

Na srpen 2018 plánuje NASA vypuštění sluneční kosmické sondy Solar Probe Plus, která se k povrchu Slunce přiblíží až na 6 miliónů kilometrů – pro porovnání, planeta Merkur se může nejvíce přiblížit ke Slunci na 46 miliónů km. Dostane se tak sedmkrát blíže, než dosavadní kosmické sondy. Bude přitom vystavena intenzivnímu slunečnímu záření. Proto bude celá sonda a její přístrojové vybavení chráněno slunečním štítem z uhlíkových kompozitů o tloušťce 11,43 cm, který bude odolávat teplotám až 1370 °C.

František Martinek Kosmonautika

Evropská sonda JUICE k Jupiteru opustila rýsovací prkna

Náročné požadavky na elektrický, magnetický a pohonný systém, drsná radiace a přesná planetární navigace jsou jen některé z kritických záležitostí, které musely být splněny, než bylo vše připraveno, aby se meziplanetární sonda Evropské kosmické agentury ESA s názvem Jupiter Icy Moons ExplorerJUICE – mohla přesunout z rýsovacího prkna a začít její výroba. Start sondy je naplánován na rok 2022, přílet k Jupiteru se uskuteční v roce 2029.

František Martinek Kosmonautika

NASA studovala možnosti výzkumu Venuše ve spolupráci s Ruskem

Podle zveřejněných informací se start rusko-americké meziplanetární sondy VENĚRA-D (D = dolgoživuščaja, tj. s dlouhou životností) může uskutečnit v období od konce května do konce června 2026. Píše se o tom v souhrnném dokumentu společné pracovní skupiny, který byl zveřejněn na internetových stránkách NASA. Start by se mohl uskutečnit z nového ruského kosmodromu Vostočnyj pomocí vyvíjené ruské nosné rakety Angara-A5.

Martin Gembec Kosmonautika

ISS na vlastní oči

Každý den se díky internetu setkáváme s děním v kosmonautice a máme tak ISS na dosah. Jsme zahrnováni úžasnými snímky z Mezinárodní vesmírné stanice a kdykoli si můžeme pustit přímý přenos s její paluby. Žijeme prostě v úžasné době. Tentokrát si ale nebudeme ukazovat další snímky z kosmu, ale podíváme se na ISS na vlastní oči. Tedy pokud budeme chtít. Bude to prostě takové oddychové okénko do praktické kosmonautiky od milovníka okukování oblohy. Nicméně věříme, že se nyní necháte unést do tajuplného světa pozorování stanice v prchavých okamžicích, kdy neutíká ze zorného pole dalekohledu naháněného za ní. A za odměnu si prozradíme i to, jak ji pohodlně pozorovat dalekohledem nepohyblivým a ještě u toho pořídit dechberoucí snímek. Chybět nebudou i tipy, jak na to i bez nákladného vybavení.

Milan Halousek Kosmonautika

Nebem svět nekončí! Zapojte se do unikátních projektů

Česká kosmická kancelář přináší další přehled zajímavých příležitostí pro studenty, učitele i další zájemce z široké veřejnosti. Jedním z nich je například studentský projekt Nebem svět nekončí. Cílem celoevropské soutěže je inspirovat mladé lidi k zapojení do výzkumu vesmíru. Do soutěže, jejíž další ročník byl vyhlášen 1. září 2016, se mohou zapojit všichni žáci a studenti ve věku 7 až 22 let a jejich učitelé, kteří se zajímají o astronomii a kosmonautiku. Uzávěrky podávání přihlášek jsou v jednotlivých kategoriích 31. března 2017. Více podrobností a další projekty najdete v článku.

Martin Gembec Kosmonautika

MAVEN se musela vyhnout Phobosu

Poměrně neobvyklá situace nastala nyní u Marsu. Ukázalo se totiž, že americká sonda MAVEN se mohla nacházet s vysokou pravděpodobností ve stejnou dobu na stejném místě, jako měsíc Phobos. Aby se případná srážka definitivně vyloučila, provedla sonda úhybný manévr. K propočtům mohla trošičku přispět i Curiosity.

František Martinek Kosmonautika

Přistane NASA na Jupiterově měsíci Europa?

Oznámení o možném vědeckém významu přistávacího modulu (landeru) na povrchu Jupiterova ledového měsíce Europa bylo doručeno NASA a agentura nyní zapojila širokou vědeckou komunitu k zahájení diskuse o těchto návrzích. V úvodu tohoto článku je zveřejněno umělecké ztvárnění koncepčního návrhu potenciální budoucí mise k přistání automatické sondy na povrchu Europy. Přistávací modul je znázorněn s delším ramenem určeným k odběru vzorků, které předtím vyhloubilo malou prohlubeň v blízkosti modulu.

Martin Gembec Kosmonautika

Dočká se kráter Jezero napodruhé v případě Mars roveru 2020?

V kalifornské Monrovii probíhá třídenní kongres vědců, jenž má za úkol zpřesnit, které cíle na povrchu Marsu se dostanou do nejužšího výběru pro místo přistání chystaného amerického roveru plánovaného zatím na rok 2020. Mezi nejžhavějšími kandidáty nyní zůstávají Mawrth Vallis, kde by měla být v minulosti hydrotermální aktivita (horké podzemní prameny), dále známý kráter Eberswalde s říční deltou. Ještě výše v seznamu se nyní zdá být severovýchodní část Syrtis, nejznámějšího tmavého albedového útvaru, kde měla v minulosti též probíhat hydrotermální aktivita. No, a nejnadějnějším kandidátem se momentálně jeví kráter s pěkným, slovansky znějícím názvem Jezero. Ne náhodou, neboť v minulosti sem ústily vodní kanály a je zde patrná výrazná delta. Kráter Jezero leží poblíž Syrtis a splňuje téměř dokonale všechny podmínky, které mise Mars Rover 2020 potřebuje. Geologicky je navíc velmi pestrý.

František Martinek Kosmonautika

Cumulonimbus nad Afrikou vyfotografovaný z ISS

Publikovaný snímek oblaku typu cumulonimbus vyfotografovala posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS nad africkým kontinentem. Mnoha meteorology je tento mrak považován za jeden z nejúchvatnějších oblačných útvarů. Oblaka typu cumulonimbus vznikají v důsledku silného dynamického tepelného proudění (konvekcí) teplého, vlhkého a nestabilního vzduchu. Vzduch ohřívaný od povrchu zahřátého Sluncem stoupá vzhůru s kapičkami vody zkondenzovanými během vzestupu při setkání se studeným vzduchem ve větších výškách. Masa stoupajícího vzduchu rovněž expanduje a ochlazuje se vzhledem ke klesajícímu atmosférickému tlaku. Tento typ konvekce (stoupavých proudů) je běžný v oblastech pozemských tropů.



26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »