Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Suchan Osobnosti

V pondělí 1. srpna uplyne 110 let od prvního pozorování na ondřejovské observatoři

V roce 1898 koupil Josef Jan Frič v Ondřejově rozsáhlý pozemek v okolí vrchu Manda a započal s výstavbou vlastní hvězdárny, dnešní ondřejovské observatoře Astronomického ústavu AV ČR. Trvalo několik let, než byly vybudovány první objekty, z nichž nejdůležitější byla pracovna s hodinovým sklepem, dále Západní a Centrální kopule a také pozorovací domky se sklopnou střechou. Neméně důležitým úkolem bylo získání nebo zkonstruování pozorovacích přístrojů s vlastnostmi vhodnými pro vědecké účely. První pozorování se uskutečnilo 1. srpna 1906. Letos si tak připomínáme jeho 110. výročí.

Marek Biely Sluneční soustava

Komety vizuálně v době okolo novu 2. srpna 2016

Druhý letní úplněk nás potkal 20. července, Měsíc je nyní na cestě zpátky k novu a tím pádem se v průběhu noci rozšiřuje pozorovací okno bez rušení našeho přirozeného satelitu. Nejkratší noci máme za sebou, nastává už dokonce i noc astronomická, což je pro difúzní objekty, jakými jsou například i komety, velmi pozitivní skutečnost. V nadcházející lunaci bychom měli vizuálně spatřit 6 komet, tedy o jednu méně než v lunaci předchozí, ale situace je trochu komplikovanější, protože dochází k významné obměně komet na obloze.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Bílý trpaslík ostřeluje červeného záhadným paprskem

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT a další pozemní i kosmické přístroje objevili nový exotický typ dvojhvězdy. Systém AR Scorpii tvoří bílý a červený trpaslík. Bílý trpaslík s vysokou frekvencí otáčení urychluje elektrony ve svém okolí téměř na rychlost světla. Tyto vysoce energetické částice následně generují záblesky elektromagnetického záření, které dopadá na sousední hvězdu. Celý proces způsobuje výrazná zjasnění systému v oborech od ultrafialového po rádiové záření, která se opakují s periodou 1,97 minuty. Výzkum byl prezentován 28. července 2016 ve vědeckém časopise Nature.

František Martinek Exoplanety

HST studoval atmosféry dvou exoplanet podobných Zemi

Za použití Hubbleova kosmického dalekohledu HST astronomové uskutečnili první průzkum atmosfér kolem planet podobných Zemi za hranicemi Sluneční soustavy. Objevili náznaky, které zvyšují šance na obyvatelnost těchto dvou exoplanet. Přesněji řečeno zjistili, že exoplanety TRAPPIST-1b a TRAPPIST-1c, které jsou od nás vzdáleny přibližně 40 světelných roků, nemají nadýchané atmosféry, v nichž by dominoval vodík, obvykle objevovaný u plynných planet.

Sylvie Gorková Sluneční soustava

Nové poznatky o slunečních skvrnách

Aktivní oblast je označení oblasti na Slunci, v níž se vlivem silných lokálních magnetických polí projevuje výrazná sluneční činnost. Zpočátku zde vznikají flokulová pole, ve kterých se později objevují sluneční skvrny, krátce trvající protuberance, sluneční erupce, eruptivní protuberance, koronální kondenzace a další projevy sluneční činnosti. 

Martin Gembec Úkazy

Na obloze: Letní Mléčná dráha v červenci 2016

Dnes naposledy vychází ubývající Měsíc ještě před půlnocí na začátku astronomické noci. V dalších dnech se už budeme moci stále delší dobu kochat tmavou oblohou a Mléčnou dráhou klenoucí se nad našimi hlavami. Období od konce července až do září je typické tím, že po setmění můžeme pozorovat souhvězdí Labutě vysoko na obloze. Ačkoli je nám čím dál více upírán pohled na nádherný oblouk tvořený miliardami hvězd naší Galaxie, ohlédnutí za fotografiemi čtenářů ze začátku července ukazuje, že je o co stát a že taková místa v naší vlasti pořád existují. 

Marek Biely Sluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v květnu 2016

Po extrémně nepovedeném dubnu, kdy byla nalezena jen jedna nová kometa, dopadl pátý měsíc kalendáře, květen, o dost lépe. Objeveno bylo hned pět nových komet, znovuobjevena nebyla ani jedna. Zpoždění tohoto článku je způsobeno tím, že některé informace vyžadovaly o něco dělší čekání na potvrzení.

Martin Gembec Úkazy

30. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 25. 7. do 31. 7. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter zapadá nedlouho po Slunci. Mars a Saturn jsou večer na jihozápadě. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Velké skvrny na Slunci už zapadly. Přelety ISS se postupně přesunou i na večerní oblohu. Čeká nás zákryt jasnější hvězdy Měsícem a setkání Merkuru s Regulem. Mezinárodní stanice má připojeny dvě nové nákladní lodě. Vzpomínáme na Antonína Rükla.

Jaromír Ciesla Ostatní

Skvosty hvězdárny a planetária v Chorzowě

Z cesty členů Astronomické společnosti v Hradci Králové – pracovní skupiny sluneční hodiny – bychom Vám představili velmi pěknou observatoř s planetáriem v Chorzowě (česky Chořově). Tu jsme navštívili při cestě za poznáváním slunečních hodin v Polsku 10. – 11. 6. 2016. Hvězdárna se nachází ve Slezském parku, který vznikl na nevyužitém pozemku a od počátku se stal oblíbeným výletním místem. To, co zde přilákalo nás, se v originálu nazývá: „Planetarium i Obserwatorium Astronomiczne im. Mikołaja Kopernika w Chorzówie“. Takže pokud vás sluneční hodiny a originální astronomická architektura zajímá, prohlédněte si více v článku.

Redakce Astro.cz Osobnosti

Petr Hadrava: Vědu dnes ohrožují tendence k jejímu redukování jen na aplikovaný výzkum

Ve čtvrtek 30. června 2016 byla udělena Doc. RNDr. Petru Hadravovi, DrSc. čestná oborová medaile Ernsta Macha Akademie věd ČR za zásluhy ve fyzikálních vědách. Spolu s ním tohoto významného ocenění doposud dosáhli od roku 2003 jen 4 pracovníci Astronomického ústavu AV ČR. Petr Hadrava ji získal za významný přínos v oblasti výzkumu hvězd, ale rovněž i za výuku astronomie na akademické půdě a za popularizaci historie výzkumu vesmíru. My Vám dnes přinášíme reakci samotného laureáta na získání tohoto významného ocenění a jeho pohled na český přístup k vědě jako takový.

Soňa Ehlerová Exoplanety

Vzplanutí hvězdy zviditelnilo sněžnou čáru

ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) vůbec poprvé rozlišila tzv. sněžnou čáru v protoplanetárním disku. Tato hranice vymezuje oblast, kde teplota v disku poklesne dostatečně nízko, aby se z vodní páry mohl tvořit sníh. Dramatické zvýšení jasnosti mladé hvězdy V883 Orionis velmi rychle oteplilo vnitřní část disku a posunulo čáru sněhu do mnohem větší vzdálenosti, než je pro protohvězdy obvyklé. Díky tomu ji bylo možné vůbec poprvé přímo pozorovat. Výsledky pozorování jsou publikovány v časopise Nature, 14. července 2016. Vzplanutí může trvat stovky let.

Štěpán Kovář Osobnosti

Vzpomínka: Antonín Rükl - Mít zadek ze železa

Minulý týden v noci z 11. na 12. července 2016 nás náhle opustil v nedožitých 84 letech nejvýznamnější československý selenograf 20. století, popularizátor astronomie a dlouholetý vedoucí pražského planetária Ing. Antonín Rükl. Poslední rozloučení se bude konat ve čtvrtek 21. července 2016 ve 14:40 v malé obřadní síni krematoria v Praze - Strašnicích. Rádi bychom mu vzdali hold i touto cestou, několika vzpomínkami.

Michal Švanda Hvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (67): Neobvyklé chemické složení zašpiněného bílého trpaslíka

Bílí trpaslíci jsou závěrečnými stádii vývoje hvězd podobných Slunci. To z nich dělá nesmírně zajímavé objekty pro vědecký výzkum, neboť dozvídáme-li se o těchto hvězdách, dozvídáme se i o budoucnosti naší mateřské hvězdy a jejího planetárního systému, tedy i o budoucnosti své vlastní. Adéla Kawka a Stéphane Vennes z ASU prozkoumali nově objeveného bílého trpaslíka NLTT 19868, jehož atmosféra má velmi neobvyklé chemické složení.

Soňa Ehlerová Vzdálený vesmír

Nejhlubší pohled do Orionu

Infračervený přístroj HAWK-I na dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) v Chile se zadíval do srdce mlhoviny v Orionu mnohem hlouběji, než kdokoli či cokoli předtím. Pozoruhodný snímek odhaluje asi desetkrát víc hnědých trpaslíků a osamělých objektů s hmotností typickou pro planety, než bylo dosud známo. Tento objev představuje výzvu pro doposud přijímanou představu historie tvorby hvězd v Orionu.

Jaromír Ciesla Ostatní

Na cestách v Polsku? Navštivte Niepołomice!

V sobotu 11. června 2016 se členové Astronomické společnosti v Hradci Králové vypravili na zajímavá astronomická místa v Polsku. Středem zájmu byly především sluneční hodiny a osvětová centra. Jako inspiraci i pro vás, kteří přemýšlíte o cestě k našim severovýchodním sousedům pro netradiční zážitek, přinášíme krátký report z navštívených míst. Dnes se podíváme do Niepołomic, kde najdete velmi příjemné a atraktivní astronomické vzdělávací centrum a observatoř v jednom.

Dušan Majer Kosmonautika

Nejočekávanější evropské kosmické projekty

Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.

Jiří Dušek Úkazy

Úplňková noc na Kraví hoře

V noci ze středy 20. července na čtvrtek 21. července můžete na Kraví hoře oslavit úplněk. A ne ledasjaký. Bude to totiž 47 roků od okamžiku, kdy se našeho vesmírného souseda dotknula noha pozemšťana. Připraveny budou projekce v digitáriu, light painting v prostoru přilehlého parku nebo akvabely smáčející se v lunárním světle. Umožní-li to počasí, samozřejmě se podíváte na Měsíc. Úplňková noc začíná ve 21.00 a končí po druhé hodině ranní. Uskuteční se za každého počasí, vstupné (až na bazén) platit netřeba.

Jiří Srba Exoplanety

Unikátní planeta se třemi slunci

Tým astronomů využil přístroj SPHERE a dalekohled ESO/VLT k zobrazení první extrasolární planety, která byla objevena na vzdálené dráze v trojhvězdném systému. Dosud se myslelo, že oběžná dráha takového tělesa musí být nestabilní a že vzájemné gravitační interakce v krátké době povedou k vypuzení planety ze systému. Tato exoplaneta však nějakým způsobem přežila. Neočekávané pozorování naznačuje, že podobné systémy by ve skutečnosti mohly být mnohem častější, než se doposud myslelo. Výsledky byly zveřejněny 8. července ve vědeckém časopise Science.

Dušan Majer Sluneční soustava

Rok po průletu kolem Pluta – 10 nečekaných objevů

Ve čtvrtek minulého týdne, 14. července, to byl přesně jeden rok od chvíle, kdy americká sonda New Horizons prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Průlet trval jen pár hodin, ale sonda během tohoto krátkého úseku nasbírala tolik fotek a vědeckých měření, že je na zemi posílá ještě dnes. V datech, která mohou vědci analyzovat se podařilo objevit mnoho zajímavých informací. Jedna jediná sonda dokázala překopat spoustu dřívějších teorií o tomto světě, který jsme nikdy nepozorovali přímo. Ukázalo se, že Pluto v žádném případě není nudná ledová koule, jak někteří možná čekali.



30. vesmírný týden 2016

30. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 25. 7. do 31. 7. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter zapadá nedlouho po Slunci. Mars a Saturn jsou večer na jihozápadě. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Velké skvrny na Slunci už zapadly. Přelety ISS se postupně přesunou i na večerní oblohu. Čeká nás zákryt jasnější hvězdy Měsícem a setkání Merkuru s Regulem. Mezinárodní stanice má připojeny dvě nové nákladní lodě. Vzpomínáme na Antonína Rükla.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sluneční cesty nad dalekohledem

Další měsíc ukrojil dalších 30 dní z roku 2016 a soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ má další vítěznou fotografii. Pořídil ji Maciej Zapiór na observatoři v Ondřejově a pořídil ji velmi netradičně. Nepoužil dalekohled ani fotoaparát. Nepoužil ani stativ ani paralaktickou či jakoukoliv

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha - detail

Mléčná dráha pozorovaná z Vysokých Tater

Další informace »