Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Bartoš Ostatní

Vesmírný geokešing ke 100. výročí ČAS - podpořte velkou událost!

V roce 2017 nastává 100. výročí založení České astronomické společnosti, což jsme snad již všichni zaregistrovali. Je to natolik významné výročí, že jsme si řekli "to chce vymyslet něco unikátně bláznivého", a tak se zrodil nápad projektu propojujícího astronomii s geokešingem (geocachingem). Do tzv. Vesmíné keše se bude moci zapojit opravdu každý příznivec tohoto orientačního sportu a celá akce vyvrcholí 9. září 2017 tzv. Mega Eventem, tj. bez nadsázky obří událostí českého geokešingu. Nebojte se ji podpořit už nyní!

Martin Gembec Úkazy

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Pavel Suchan Osobnosti

Evropskou jižní observatoř navštívil předseda Senátu Milan Štěch

Observatoř Paranal s nejvýkonnějším dalekohledem světa navštívil dnes, 14. ledna 2017, předseda Senátu České republiky Milan Štěch, doprovázený nastupující předsedkyní Akademie věd Evou Zažímalovou. Paranal je jedním z vědecky nejvýznamnějších pracovišť Evropské jižní observatoře (ESO) a Astronomický ústav AV ČR je hlavní českou institucí, která se  hned několika projekty podílí na spolupráci v rámci členství ČR v ESO.

Dušan Majer Kosmonautika

Patálie s prachem na ISS

Všichni máme doma prach, který se usazuje na poličkách, skříních a různých dalších místech. Stačí vzít vysavač a prach je pryč. Ale na ISS je to složitější – i tady je samozřejmě všudypřítomný prach, ale tyhle drobné částice se kvůli stavu beztíže nikdy neusadí – pořád poletují vzduchem. To je samozřejmě problém pro astronauty, kteří zde mají žít a pracovat. Prach se jim může dostat do očí a nosu, kde způsobí podráždění nebo alergickou reakci. I když se na stanici používají účinné filtry a astronauti pravidelně provádí činnost podobnou vysávání, zatím nikdy zde neproběhl výzkum zaměřený na drobné vzdušné částice.

František Martinek Kosmonautika

NASA schválila dva projekty kosmických sond k asteroidům

Americká NASA oznámila počátkem ledna 2017, že dalšími misemi třídy Discovery budou dvě kosmické sondy k planetkám. Jedná se o projekty s názvem LUCY a PSYCHE. V rámci misí bude studováno několik doposud neprozkoumaných planetek: LUCY se zaměří na cestu kolem několika Jupiterových Trojánů a PSYCHE se vypraví ke kovové planetce (16) Psyche.

Dušan Majer Kosmonautika

Raketa, která je skutečně na baterky

Asi každý fanoušek kosmonautiky zná nějakou ne příliš úspěšnou raketu, o které by byl schopný říct, že je „na baterky“. Ovšem nyní na trh přichází nový nosič, který se naopak přímo chlubí tím, že  je na baterky – tentokrát ovšem bez uvozovek. Raketa Electron celkově působí jako zjevení z jiného světa. Kromě netypického pohonu turbočerpadel na ní zcela jistě zaujme i její země původu. Svět už asi neohromí raketa ze Spojených států, Ruska, Číny, či Evropy.Lidé znají i rakety z Japonska, Indie Severní či Jižní Koreje, Izraele, nebo Íránu. Ale Nový Zéland? To je opravdu netradiční člen kosmického klubu. Nyní přichází čas představit si první raketu, která se chlubí tím, že je „na baterky“ – tedy pardon, bez uvozovek.

Miroslav Šulc Ostatní

Učí nás ve škole o elektromagnetismu správně?

V Kosmických rozhledech 2006, č. 6, jsem v seriálu o užívání fyzikálních jednotek v astronomických textech uvedl, že by se měly používat jednotky Mezinárodní soustavy jednotek (SI), nikoliv jednotky starších soustav, a to zvláště, jedná-li se o jednotky elektrických a magnetických veličin. Jak ukáže následující fyzikálně laděný článek, problematika užívání jednotek SI není zase tak triviální a dotýká se např. známé jednotky magnetické indukce Gauss.

Redakce Astro.cz Hvězdy

Astronomové předpovídají explozi, která pozmění noční oblohu v roce 2022

Profesor Larry Molnar (Calvin College) a jeho studenti Karen Kinemuchi (Apache Point Observatory) a  Henry Kobulnicky (University of Wyoming) předpovídají hvězdný výbuch, který bude viditelný pouhým okem. Předpověď profesora Molnara slibuje, že v roce 2022 dojde ke spojení dvojhvězdy, které bude probíhat zhruba rok, přičemž dojde k výraznému zesílení vizuální jasnosti této dvojhvězdy na noční obloze. Podle jeho odhadu se tato hvězda stane na nějakou dobu jednou z nejjasnějších na nebi. Hvězda bude viditelná jako součást souhvězdí Labutě a přibude tak další hvězda do známého hvězdného obrazce Severního kříže.

Jiří Srba Exoplanety

Dalekohled VLT bude pátrat po planetách v systému Alfa Centauri

ESO podepsala dohodu se zástupci společnosti Breakthrough Initiatives týkající se úprav přístrojového vybavení dalekohledu ESO/VLT pro pátrání po planetách v blízkém hvězdném systému Alfa Centauri. Tyto planety by se v budoucnu mohly eventuálně stát cílem výzkumu prostřednictvím miniaturních kosmických sond navržených v rámci projektu Starshot (Breakthrough Starshot initiative).

František Martinek Vzdálený vesmír

Objevena nová superkupa galaxií v blízkosti Mléčné dráhy

Tým astronomů z Jižní Afriky, Nizozemí, Německa a Austrálie oznámil 16. 11. 2016 objev doposud neznámé velké koncentrace galaxií, která se promítá do jižního souhvězdí Vela (Plachty). Objevili zde superkupu (supercluster) Vela, jednu z 10 miliónů superkup galaxií – rozsáhlých seskupení galaxií – skoro největších známých struktur ve vesmíru. Gravitační přitažlivost této nově objevené velké koncentrace hmoty v našem kosmickém okolí může mít důležitý vliv na pohyb Místní skupiny galaxií včetně Mléčné dráhy. Může to rovněž pomoci vysvětlit směr a velikost specifické rychlosti Místní skupiny vůči pozadí kosmického mikrovlnného záření.

Marek Biely Sluneční soustava

Objevené a znovuobjevené komety v prosinci 2016

Závěr roku 2016 se z hlediska nově objevených a znovuobjevených komet vůbec nepovedl. Po říjnu, v němž jsme zaznamenali nález 4 komet (znovuobjevena nebyla žádná), přišel listopad, který nepřinesl ani jednu, jak objevenou, tak znovuobjevenou kometu (právě kvůli tomu ani nevznikl článek za listopad 2016). A o mnoho tuto statistiku nevylepšil ani prosinec s pouhou jednou nově nalezenou kometou na kontě. Znovuobjeven opět nebyl žádný kometární objekt.

Milan Halousek Kosmonautika

Česká kosmická kancelář připomene 50. výročí tragické události Apolla 1

Česká kosmická kancelář přeje všem zájemcům o kosmonautiku a moderní vědu a techniku šťastnou a klidnou cestu rokem 2017! A rovnou se pojďme podívat na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku, do kterých se můžete zapojit. Nebudou chybět ani přednášky o významných událostech, kterou například byla 27. ledna 1967 tragická událost mise Apolla 1.

Martin Gembec Úkazy

2. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 9. 1. do 15. 1. 2017. Měsíc bude kolem úplňku. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto nastávají polární záře, proč? SpaceX provedla statický zážeh rakety Falcon 9 a jen výjimečně nepříznivé počasí v Kalifornii odkládá start na konec týdne.

Marcel Bělík Multimédia

ČAM za prosinec 2016: Rosetta

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2016 obdržel snímek  „Rosetta“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska.

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než desetinu této doby, která začala ještě za vlády rakouského císaře Karla I., jinak českého, byť nekorunovaného krále Karla III., … tak již více než desetinu této doby funguje tato astrofografická soutěž. Rok co rok každý měsíc vychází z fotografického klání „astrofotografie měsíce“, aby pak v lednu porota vyhlásila astrofotografa roku, který se již několik let může pyšnit „Cenou Jindřicha Zemana“, kterou uděluje právě Česká astronomická společnost, na základě návrhu poroty soutěže.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Skrytá tajemství Orionových oblaků

Tento působivý záběr je jednou z největších mozajek zachycujících molekulární oblak Orion A s vysokým rozlišením v infračervené oblasti spektra. Podklady pro toto panorama byly nasnímány pomocí přehlídkového dalekohledu VISTA pro infračervenou oblast elektromagnetického záření, který pracuje na observatoři ESO/Paranal v severním Chile. Orion A, ležící ve vzdáleností asi 1 350 světelných let od Slunce, je jednou z nejbližších známých mohutných oblastí, ve kterých v současnosti vznikají nové hvězdy. Uvedená fotografie zachycuje celou řadu mladých hvězd a dalších objektů, jinak skrytých našemu zraku hluboko v hustých prachových oblacích.

Martin Gembec Světelné znečištění

Jednání s Ministrem životního prostředí přináší naději na zlepšení stavu v České republice

Dnešní jednání zástupců České astronomické společnosti, ochrany přírody a komunální sféry s ministrem Richardem Brabcem bylo velmi věcné a přineslo posun v problematice světelného znečištění. Byl domluven vznik mezirezortní skupiny, která shrne současný stav světelného znečištění u nás a rozvrství problémy do gescí jednotlivých ministerstev. Tento mezirezortní materiál by měl předložit ministr životního prostředí do vlády do konce tohoto pololetí. Děkujeme panu ministrovi za jeho přístup k ochraně nočního životního prostředí!

Michal Švanda Hvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (79): Binární bílý trpaslík s magnetickou složkou

Bílí trpaslíci jsou degenerované hvězdy, závěrečná stádia vývoje hvězd s hmotnostmi řádově srovnatelnými s hmotností Slunce. O bílých trpaslících se často mluví v souvislosti s dvojhvězdným vývojem, zejména v případě, že z druhé složky přetéká hmota na trpaslíka. Výměna hmoty vede k zajímavým astrofyzikálním efektům. Ještě zajímavější jsou systémy, v nichž obě složky došly do stádia bílého trpaslíka. Jeden z takových pečlivě analyzovali členové mezinárodního týmu, v němž důležitou roli sehráli Adéla Kawka a Stéphane Vennes z ASU.

Marek Biely Sluneční soustava

Jasné komety – souhrn roku 2016 a výhled na rok 2017

Na rozdíl od let předešlých jsme v roce 2016 žádnou kometární hitparádu nezaznamenali. Zvláště ve sovnání s lehce nadprůměrným rokem 2015, kdy jsme spatřili jednu kometu pouhým okem a hned dalších osm v malých dalekohledech. I přestože šlo o rok vydařený, namlsáni ještě lepšími dvěma předchozími jsme při jeho hodnocení byli lehce rozpačití. Přišel ovšem rok 2016 a tvrdý návrat do reality. Pouhým okem jsme nespatřili žádnou kometu a v binokulárech či malých dalekohledech jich bylo vidět celkem pět. Člověk by si pomyslel, že to ještě není tak mizerná bilance. A skutečně není. Rok 2016 můžeme jako celek hodnotit jen jako lehce podprůměrný. Problémem ale byla jiná záležitost. Na začátku roku 2016 ještě „dohasínaly“ některé komety z roku 2015 či některé jiné měly maximum jasnosti. Díky tomuto fenoménu jsme během prvních pěti měsíců roku mohli zpozorovat hned čtyři komety jasnější než 10 mag, z toho dokonce tři současně v lednu a v únoru. Poté ovšem přišlo období od června do listopadu, kdy komety pro malé dalekohledy zcela absentovaly. Půl roku dlouhé čekání na jasnou kometu je velmi neobvyklé, až takřka nevídané, a tady vzniká onen problém. Ale vraťme se zpět ke konkrétním kometám.

František Martinek Sluneční soustava

Vědci zkoumali záhadu zmrzlého srdce Pluta

Vytvořilo se zmrzlé „srdce“ Pluta v oblasti pánve vzniklé při dávném impaktu a nacházelo se kdysi mnohem blíže severnímu pólu? A ukrývá se pod ledovým srdcem podpovrchový oceán? Vědci navrhli několik nových možností k vysvětlení vzniku tohoto zajímavého útvaru v podobě zmrzlého srdce, které jako první vyfotografovala v roce 2015 sonda NASA s názvem New Horizons.

Martin Gembec Úkazy

1. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 2. 1. do 8. 1. 2017. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer je vidět jasná Venuše na jihozápadě, Mars je nedaleko ní, směrem k jihu. Nastává konjunkce Marsu s Neptunem. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká. Pozorovat můžeme několik komet, především se rozlučme s ranní kometou U1 NEOWISE. Quadrantidy mají maximum 3. ledna, ale jejich aktivita nebude v Evropě asi tak vysoká, jako v Americe a Tichomoří.SpaceX chystá návrat do služby pro raketu Falcon 9.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Venuší nad Hlinskem

Večerní konjunkce Měsíce a planety Venuše mezi stromy u řeky Chrudimky v Hlinsku. Exp. 2,5 s, ISO-200, f/8 a ohnisko 55 mm.

Další informace »