Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2018

15. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 11. dubna v 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 9. 4. do 15. 4. 2018. Měsíc je na ranní obloze před novem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už po půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Z objektů noční oblohy připomeneme trojici galaxií ve Lvu. ISS má nové zásoby a přístroje dovezené lodí Dragon. Očekáváme živý rozhovor s Andrewem Feustelem na ČT24. Virgin Galactic probudila motor VSS Unity. 12. dubna mají proběhnout dva starty raket. Konstruktér František Kozelský se narodil před 105 lety.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 8. dubna v 9:18 SELČ.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,4 mag), nad jihem je kolem 3. hodiny letního času. Mars (0,1 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou nízko a nejvýše vystupují až ráno.
Úkazy Jupiterových měsíců: 9. dubna v 0:00 SELČ začíná zatmění Io a jeho zákryt končí ve 2:49. 10. dubna v 0:09 skončí Io přechod kotouče Jupiteru. 11. dubna od 3:00 do 5:15 proběhne přechod stínu měsíce Europa, samotný měsíc vstoupí na kotouč ve 4:20. 12. dubna od 0:16 do 1:16 proběhne zákryt Ganymedu. 13. dubna v 1:33 skončí zákryt Europy. 15. dubna začíná ve 4:46 přechod stínu Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 10. dubna ve 4:35 SELČ, 11. 4. v 0:25, 13. 4. ve 2:05 a 15. 4. ve 3:40.

Aktivita Slunce je nízká. Přesto pokračuje aktivita polárních září v severských šířkách, kde i přes nástup „bílých nocí“ zatím šlo nějaké úkazy zpozorovat. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Leo triplet
Dnes si připomeneme pěknou trojici galaxií ve Lvu. Trojice M 65, M 66 a NGC 3628 je pěkným objektem pro pozorování pod zadními nohami souhvězdí Lva. Vyhledávání začněme na prodloužené spojnici hvězd delta a theta Leonis. Pokračujeme-li od nich asi o polovinu jejich vzdálenosti dolů, najdeme zde trojici hvězd v přímce, z nichž první je nejjasnější (5,3 mag). M 65 je potom vlevo od nich, pokud si hvězdy představíme jako základnu rovnostranného trojúhelníku. M 66 hned vedle je podobně slabá a výše ležící NGC 3628 je pěkně protažená a o něco slabší. Od trojice hvězd doprava hledejte případně ještě čtvrtou, slabší galaxii, NGC 3593. Galaxii M 65 je věnován i poslední díl pořadu Noční obloha.

Přehledová mapka k vyhledání trojice galaxií ve Lvu
Přehledová mapka k vyhledání trojice galaxií ve Lvu

Kosmonautika

V pondělí 9. dubna v rámci pořadu Hydepark Civilizace bude na poměrně dlouhých 20 minut v přímém přenosu hostem astronaut Andrew Feustel z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. Obvyklá doba spojení se stanicí bývá kolem 10 minut a většinou se o dotazy dělí více stran. V tomto případě se povedlo vyjednat maximální možný čas a tak se máme opravdu na co těšit. Moderovat bude vynikající Daniel Stach.

2. dubna odstartovala k ISS loď Dragon v rámci mise CRS-14. První stupeň Falconu 9 i kabina lodi už letěly podruhé a nyní je již náklad na palubě ISS.

5. dubna proběhl úspěšný start rakety Ariane 5 z Francouzské Guayány. Na palubě byla dvojice družic DSN-1/Superbird-8 a HYLAS 4. Při minulém startu došlo k odchylce od plánované trajektorie, ale start byl nakonec úspěšný. Tentokrát vše proběhlo bez problémů.

Společnost Virgin Galactic provedla 5. dubna první motorický let svého suborbitálního letounu VSS Unity. Motor hořel 30 sekund a bylo dosaženo výšky 25 km.

Ve čtvrtek 12. dubna (v den výročí startu Gagarina a prvního raketoplánu) očekáváme start dvou raket. Indická PSLV má vynést družici IRNSS-1I. Raketa Atlas 5 poletí s družicí AFSPC-11 a experimentem EAGLE.

Výročí

12. dubna 1913 (105 let) se narodil konstruktér astronomických přístrojů a čestný člen České astronomické společnosti František Kozelský.

15. dubna 1793 (225 let) se narodil známý astronom Friedrich Struve. S jeho původem je to lehce komplikovanější, protože se narodil na severu Německa na hranici okupační zóny Norsko-Dánské. Před Francouzi pak otec přesunul rodinu do Ruska. Svá astronomická pozorování započal na hvězdárně Tartu v dnešním Estonsku. Struve se stal známý především díky jeho pozorováním dvojhvězd. Katalog, který vytvořil byl první ucelenou prací svého druhu. Provedl také přesná měření aberace světla (1843). Po Besselovi, který změřil jako první paralaxu blízké hvězdy (61 Cyg), změřil paralaxu Vegy. Tím zjistil, že je poměrně blízko vzhledem k dalším hvězdám (asi 25 světelných roků).

Výhled na příští týden 

  • Spirální galaxie IC 342
  • Výročí: Jiří Mrázek
  • Výročí: Friedrich Struve

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Friedrich Struve, František Kozelský, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »