28. vesmírný týden 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 7. do 16. 7. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět ráno a dopoledne. Jasná Venuše je večer nízko na západě spolu se slabým Marsem. Velmi nízko se na večerní oblohu dostává také Merkur. Ráno je vidět dobře Saturn a Jupiter. Raketa Ariane 5 vynesla úspěšně dvojici telekomunikačních družic a byla to její úspěšná derniéra. Před 80 lety se narodila objevitelka pulsarů Jocelyn Bellová Burnellová. Připomínáme také 75. výročí narození spisovatele a popularizátora kosmonautiky Pavla Toufara.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 10. července ve 3:48 SELČ. Nejblíže Jupiteru jej najdeme v noci na středu 12. 7. a o den později, 13. 7., bude poblíž hvězdokupy Plejády.
Planety
Venuše (−4,7 mag) je večer po západu Slunce už jen velmi nízko nad západním obzorem, ale je nepřehlédnutelná. Zato slabší Mars (1,8 mag) je už spíše objektem pro dalekohled. Na večerní oblohu se dostává také poměrně jasný Merkur (−1 mag). Saturn (0,7 mag), vychází již před půlnocí, ale období nejlepší viditelnosti je ráno za svítání, kdy vrcholí poměrně vysoko nad jihem. Jupiter (−2,3 mag) má také nejlepší podmínky viditelnosti ráno.
Aktivita Slunce byla nyní nejvyšší od roku 2003. Už to ukazuje, že krásné skvrny viditelné okem a nadějné erupce a polární záře ještě zdaleka nemusely říct poslední slovo. Maximum aktivity je stále očekáváno teprve za rok či dva. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Sezóna nočních svítících oblak (NLC) je stále spíše slabá. Další úkazy nastaly 3. a 4. července. Stále je možno oblaka vyhlížet za jasných večerů nebo rán.
Kosmonautika
V noci z 5. na 6. července se uskutečnil poslední start velmi úspěšné rakety Ariane 5. Tato evropská raketa se asi nejvíce zapsala do povědomí v období Vánoc 2021, kdy vynesla do kosmu dalekohled Jamese Webba, nebo nedávno 14. 3. 2023 při startu mise Juice k Jupiteru. Při svém posledním startu vynesla telekomunikační družice Syracuse 4B (Comsat-NG 2) pro francouzské vojenské síly a Heinrich Hertz (H2Sat), která otestuje moderní technologie přenosu včetně rychlého datového spojení pro mobilní uživatele. Raketa má za sebou 112. úspěšných startů ze 117 a také dvě havárie (nejdřív hned při prvním startu a pak při testu nové verze ECA v r. 2002).
Autor: Arianespace
Raketa Falcon 9 opět obstarala dvě mise se Starlinky. První start 7. července z kalifornského kosmodromu Vandenberg. Druhý 9. 7. v 10:46 z floridské rampy SLC-40.
Výročí
12. července 1988 (35 let) odstartovala k Marsu sovětská sonda Fobos 2. Jak je obsaženo v názvu, hlavním cílem mise byl Marsův měsíc Fobos, ovšem jak známo, mise s názvem tohoto měsíce se nevydařily. Fobos 1 byl chybou operátora vypnut již při letu k Marsu a Fobos 2 se sice usadil na oběžné dráze rudé planety a zkoumal její atmosféru, ale během přibližování k Fobosu s ním bylo ztraceno spojení. Poslední mise Fobos-Grunt ani nedosáhla přeletové dráhy k Marsu.
13. července 1948 (75 let) se narodil spisovatel a popularizátor kosmonautiky Pavel Toufar.
15. července 1943 (80 let) se narodila severoirská astronomka Jocelyn Bellová Burnellová. Tato dáma je objevitelkou nového typu hvězd – pulsarů. Ačkoli je objevila a popsala jako první, bohužel se na ní pozapomnělo při udělování Nobelových cen a dostali ji jen její vedoucí Antony Hewish a astronom Martin Ryle.
Výhled na příští týden
- Měsíc, Merkur, Venuše a Mars večer za soumraku
- výročí: Mars 4
- výročí: Arnošt Dittrich
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
