Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2023

28. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 12. července ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 7. do 16. 7. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět ráno a dopoledne. Jasná Venuše je večer nízko na západě spolu se slabým Marsem. Velmi nízko se na večerní oblohu dostává také Merkur. Ráno je vidět dobře Saturn a Jupiter. Raketa Ariane 5 vynesla úspěšně dvojici telekomunikačních družic a byla to její úspěšná derniéra. Před 80 lety se narodila objevitelka pulsarů Jocelyn Bellová Burnellová. Připomínáme také 75. výročí narození spisovatele a popularizátora kosmonautiky Pavla Toufara.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 10. července ve 3:48 SELČ. Nejblíže Jupiteru jej najdeme v noci na středu 12. 7. a o den později, 13. 7., bude poblíž hvězdokupy Plejády.

Planety
Venuše (−4,7 mag) je večer po západu Slunce už jen velmi nízko nad západním obzorem, ale je nepřehlédnutelná. Zato slabší Mars (1,8 mag) je už spíše objektem pro dalekohled. Na večerní oblohu se dostává také poměrně jasný Merkur (−1 mag). Saturn (0,7 mag), vychází již před půlnocí, ale období nejlepší viditelnosti je ráno za svítání, kdy vrcholí poměrně vysoko nad jihem. Jupiter (−2,3 mag) má také nejlepší podmínky viditelnosti ráno.

Aktivita Slunce byla nyní nejvyšší od roku 2003. Už to ukazuje, že krásné skvrny viditelné okem a nadějné erupce a polární záře ještě zdaleka nemusely říct poslední slovo. Maximum aktivity je stále očekáváno teprve za rok či dva. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) je stále spíše slabá. Další úkazy nastaly 3. a 4. července. Stále je možno oblaka vyhlížet za jasných večerů nebo rán.

Kosmonautika

V noci z 5. na 6. července se uskutečnil poslední start velmi úspěšné rakety Ariane 5. Tato evropská raketa se asi nejvíce zapsala do povědomí v období Vánoc 2021, kdy vynesla do kosmu dalekohled Jamese Webba, nebo nedávno 14. 3. 2023 při startu mise Juice k Jupiteru. Při svém posledním startu vynesla telekomunikační družice Syracuse 4B (Comsat-NG 2) pro francouzské vojenské síly a Heinrich Hertz (H2Sat), která otestuje moderní technologie přenosu včetně rychlého datového spojení pro mobilní uživatele. Raketa má za sebou 112. úspěšných startů ze 117 a také dvě havárie (nejdřív hned při prvním startu a pak při testu nové verze ECA v r. 2002).

Poslední start rakety Ariane 5 s družicemi Syracuse 4B a Heinrich Hertz 6. 7. 2023 v 00:00 SELČ Autor: Arianespace
Poslední start rakety Ariane 5 s družicemi Syracuse 4B a Heinrich Hertz 6. 7. 2023 v 00:00 SELČ
Autor: Arianespace

Raketa Falcon 9 opět obstarala dvě mise se Starlinky. První start 7. července z kalifornského kosmodromu Vandenberg. Druhý 9. 7. v 10:46 z floridské rampy SLC-40.

Výročí

12. července 1988 (35 let) odstartovala k Marsu sovětská sonda Fobos 2. Jak je obsaženo v názvu, hlavním cílem mise byl Marsův měsíc Fobos, ovšem jak známo, mise s názvem tohoto měsíce se nevydařily. Fobos 1 byl chybou operátora vypnut již při letu k Marsu a Fobos 2 se sice usadil na oběžné dráze rudé planety a zkoumal její atmosféru, ale během přibližování k Fobosu s ním bylo ztraceno spojení. Poslední mise Fobos-Grunt ani nedosáhla přeletové dráhy k Marsu.

13. července 1948 (75 let) se narodil spisovatel a popularizátor kosmonautiky Pavel Toufar.

15. července 1943 (80 let) se narodila severoirská astronomka Jocelyn Bellová Burnellová. Tato dáma je objevitelkou nového typu hvězd – pulsarů. Ačkoli je objevila a popsala jako první, bohužel se na ní pozapomnělo při udělování Nobelových cen a dostali ji jen její vedoucí Antony Hewish a astronom Martin Ryle.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc, Merkur, Venuše a Mars večer za soumraku
  • výročí: Mars 4
  • výročí: Arnošt Dittrich

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pavel Toufar, Fobos 2, Jocelyn Bellová Burnellová, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2024

25. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 6. do 23. 6. 2024. Měsíc bude v úplňku. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nižší, ale nová oblast se skvrnami to může rychle změnit. Pozorovatelé úkazů na obloze si všimli nočních svítících oblak i halových jevů. Starliner pokračuje v misi u ISS a očekáváme jeho přistání. Před dvaceti lety se začala psát historie soukromé kosmonautiky, když miniraketoplán SpaceShipOne dokázal dvakrát překonat výškovou hranici 100 km a tím otevřel dveře do kosmu i pro soukromé společnosti a turisty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac

Mesiac zo včerajška, alebo aj test starého ruského objektívu. Vybavenie: Canon 60D, Tair 33 PhotoSniper 300mm, Vivitar teleconverter 3x, Video tripod. Software: PIPP, Autostakkert (20%), Registax, Adobe Photoshop 438x 1/800 ISO 640 F8

Další informace »