Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2013

28. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 10. července 2013 ve 23 hodin SELČ. Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 10. července 2013 ve 23 hodin SELČ.
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 8. 7. do 14. 7.

Měsíc kolem novu. Večer je při jasném počasí pěkně vidět Venuše a Saturn. ISS přelétá občas přes sluneční disk. Havarovala raketa Proton. Opportunity slaví 10 let.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pondělí 8. července v novu. Protože prochází na obloze pod rovinou ekliptiky, bude večerní srpek obtížně viditelný a nejlépe jej nalezneme o víkendu, případně 11. nebo 12. července jej hledejme vlevo od Venuše.

 

Planety:
Venuše (-3,9 mag) je sice večer jen nízko na severozápadě, ovšem během jasných večerů je nepřehlédnutelná. Na jihozápadě je nyní vidět planeta Saturn (0,6 mag) vlevo od Spiky v Panně. Nad ránem už nám stoupají výše planety Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách.

Na Slunci je velice pěkná oblast s měnícím se počtem skvrn. Aktivita erupční je ovšem docela nízká. Uvidíme, jak se to bude dále měnit. Vývoj skvrn si můžete kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Ačkoli letos je výskyt nočních svítících oblak (NLC) velmi slabým a zřídkavým jevem, stále buďme na pozoru, kdyby se objevila. Slabší NLC se vyskytla na počátku minulého týdne. V případě jasné oblohy je vyhlížejte večer po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Přelety ISS probíhají ve dne a budou se přesouvat na ranní oblohu. Stále je možný přelet přes sluneční disk, například ve středu. Podrobnosti si můžete zjišťovat na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • V úterý došlo k nezdaru při startu rakety Proton s třemi navigačními satelity ruského systému Glonass. Raketa explodovala krátce po startu a dopadla na kosmodrom. Zdá se, že určitých nedostatků v ruském kosmickém programu přibývá. Raketa dopadla necelou minutu po startu poblíž rampy 200 kosmodromu Bajkonur, ale nezpůsobila prý škody.
     
  • Indie vypustila svůj první satelit plánovaného indického navigačního systému. Raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) vypustila družici IRNSS-1A v pondělí 1. července.
     

Výročí:

  • 8. července 2003 (10 let) odstartovalo k Marsu v rámci programu Mars Exploration Rover (MER) vozítko Opportunity. Jak je jistě dobře známo, vozítko trhá rekordy jak v délce pobytu, tak v ujeté vzdálenosti, a proto Opportunity přejme jen další dlouhé měsíce a snad i roky na Marsu.
     
  • 11. července 1778 (235 let) se narodil česko-německý jezuitský fyzik, matematik, astronoma a meteorologJoseph Stepling. Pro rozvoj astronomie v naší zemi je důležité, že se Stepling výrazně podílel na založení hvězdárny v Klementinu. Zároveň se ukázal jako velmi štědrý mecenáš, když přispěl částkou 4 000 zlatých na nákup přístrojů pro tuto instituci. Díky tomu mohlo být nové pracoviště vybaveno velmi kvalitními přístroji. Poté, co byla roku 1751 hvězdárna otevřena, stal se jejím prvním ředitelem. Již od následujícího roku se zde na jeho popud začala uskutečňovat meteorologická pozorování, která trvají do dnešních dnů a jsou nejstarším systematickým sledováním počasí ve střední Evropě.
     
  • 12. července 1988 (25 let) odstartovala k Marsu sovětská sonda Fobos 2. Jak je obsaženo v názvu, hlavním cílem mise byl Marsův měsíc Fobos, ovšem jak známo, mise s názvem tohoto měsíce se nevydařily. Fobos 1 byl chybou operátora vypnut již při letu k Marsu a Fobos 2 se sice usadil na oběžné dráze rudé planety a zkoumal její atmosféru, ale během přibližování k Fobosu s ní bylo ztraceno spojení. Poslední mise Fobos-Grunt ani nedosáhla přeletové dráhy k Marsu.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc po první čtvrti.
  • Cassini vyfotí Zemi
  • Výročí: Mars 4

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Opportunity, Vesmírný týden, Fobos 2, Joseph Stepling


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »