Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2013

28. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 10. července 2013 ve 23 hodin SELČ. Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 10. července 2013 ve 23 hodin SELČ.
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 8. 7. do 14. 7.

Měsíc kolem novu. Večer je při jasném počasí pěkně vidět Venuše a Saturn. ISS přelétá občas přes sluneční disk. Havarovala raketa Proton. Opportunity slaví 10 let.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pondělí 8. července v novu. Protože prochází na obloze pod rovinou ekliptiky, bude večerní srpek obtížně viditelný a nejlépe jej nalezneme o víkendu, případně 11. nebo 12. července jej hledejme vlevo od Venuše.

 

Planety:
Venuše (-3,9 mag) je sice večer jen nízko na severozápadě, ovšem během jasných večerů je nepřehlédnutelná. Na jihozápadě je nyní vidět planeta Saturn (0,6 mag) vlevo od Spiky v Panně. Nad ránem už nám stoupají výše planety Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách.

Na Slunci je velice pěkná oblast s měnícím se počtem skvrn. Aktivita erupční je ovšem docela nízká. Uvidíme, jak se to bude dále měnit. Vývoj skvrn si můžete kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Ačkoli letos je výskyt nočních svítících oblak (NLC) velmi slabým a zřídkavým jevem, stále buďme na pozoru, kdyby se objevila. Slabší NLC se vyskytla na počátku minulého týdne. V případě jasné oblohy je vyhlížejte večer po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Přelety ISS probíhají ve dne a budou se přesouvat na ranní oblohu. Stále je možný přelet přes sluneční disk, například ve středu. Podrobnosti si můžete zjišťovat na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • V úterý došlo k nezdaru při startu rakety Proton s třemi navigačními satelity ruského systému Glonass. Raketa explodovala krátce po startu a dopadla na kosmodrom. Zdá se, že určitých nedostatků v ruském kosmickém programu přibývá. Raketa dopadla necelou minutu po startu poblíž rampy 200 kosmodromu Bajkonur, ale nezpůsobila prý škody.
     
  • Indie vypustila svůj první satelit plánovaného indického navigačního systému. Raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) vypustila družici IRNSS-1A v pondělí 1. července.
     

Výročí:

  • 8. července 2003 (10 let) odstartovalo k Marsu v rámci programu Mars Exploration Rover (MER) vozítko Opportunity. Jak je jistě dobře známo, vozítko trhá rekordy jak v délce pobytu, tak v ujeté vzdálenosti, a proto Opportunity přejme jen další dlouhé měsíce a snad i roky na Marsu.
     
  • 11. července 1778 (235 let) se narodil česko-německý jezuitský fyzik, matematik, astronoma a meteorologJoseph Stepling. Pro rozvoj astronomie v naší zemi je důležité, že se Stepling výrazně podílel na založení hvězdárny v Klementinu. Zároveň se ukázal jako velmi štědrý mecenáš, když přispěl částkou 4 000 zlatých na nákup přístrojů pro tuto instituci. Díky tomu mohlo být nové pracoviště vybaveno velmi kvalitními přístroji. Poté, co byla roku 1751 hvězdárna otevřena, stal se jejím prvním ředitelem. Již od následujícího roku se zde na jeho popud začala uskutečňovat meteorologická pozorování, která trvají do dnešních dnů a jsou nejstarším systematickým sledováním počasí ve střední Evropě.
     
  • 12. července 1988 (25 let) odstartovala k Marsu sovětská sonda Fobos 2. Jak je obsaženo v názvu, hlavním cílem mise byl Marsův měsíc Fobos, ovšem jak známo, mise s názvem tohoto měsíce se nevydařily. Fobos 1 byl chybou operátora vypnut již při letu k Marsu a Fobos 2 se sice usadil na oběžné dráze rudé planety a zkoumal její atmosféru, ale během přibližování k Fobosu s ní bylo ztraceno spojení. Poslední mise Fobos-Grunt ani nedosáhla přeletové dráhy k Marsu.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc po první čtvrti.
  • Cassini vyfotí Zemi
  • Výročí: Mars 4

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Opportunity, Vesmírný týden, Fobos 2, Joseph Stepling


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »