14. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 5. 4. 2025 ve 4:15 SELČ. Velmi zajímavý bude večerní úkaz 1. dubna, kdy projde skrz Plejády, hvězdokupu v souhvězdí Býka. Jedinou nevýhodou je, že přechod probíhá v době, kdy jsou oba objekty v malé výšce nad západním obzorem. Vstup první jasné hvězdy Electra za neosvětlenou stranu se uskuteční před jedenáctou večerní letního času, kdy je Měsíc asi 10° nad obzorem. Nejjasnější Alcyone se schovává krátce před západem Měsíce. Časy vstupu a výstupu níže jsou orientační a podle polohy pozorovatele se mohou o několik minut lišit. Tabulka nezahrnuje hvězdu Celaeno (5,4 mag), která se k severnímu okraji Měsíce přiblíží a v nejzazší oblasti jižních Čech či Šumavy by snad měl být vidět tečný zákryt (kolem 23:15 SELČ).

Planety
Merkur je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný. Totéž zatím platí i pro Neptun a Saturn. Venuše se pomalu dostává na ranní oblohu, ale je stále velmi nízko za svítání. Na večerní obloze je dobře vidět Jupiter (–2,1 mag) v rozích Býka a Mars (0,5 mag) ve společnosti hvězd Castor a Pollux z Blíženců. Slabý Uran (5,8 mag) je večer nevysoko na obloze pod Plejádami.

Aktivita Slunce se zvýšila a silná erupce 28. 3. byla doprovázena mimořádně výrazným výronem plazmatu a dosáhla nejvyšší kategorie X1,1. Zdrojem je největší viditelná skvrna na severní polokouli. Jako bonus se v neděli vynořila ještě jedna aktivní oblast, která má dokonce větší šanci na silné erupce. Ta je pro změnu na jižní polokouli. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Částečné zatmění Slunce 29. března proběhlo zvláštním způsobem, protože bylo v mnoha případech kryto hustou oblačností, ale ta někdy umožnila pozorovat Slunce i bez filtrů. Nakonec slavila úspěch řada pozorovatelů a přišlo mnoho pěkných fotek. Děkujeme za jejich zaslání do naší čtenářské fotogalerie.

Lovec zatmění Jörg Schoppmeyer, který už jich viděl 65 popsal to své poslední v severní Kanadě jako velmi mrazivé, ale speciální. Není divu, na přiloženém videu vidíme unikátní zrcadlení vycházejícího Slunce.

Zajímavou fotografii polárních září na Neptunu zachycených dalekohledem Jamese Webba popisuje Kosmotýdeník.

Kosmonautika a sondy

Zero-G let je název mise, kdy letadlo opakovaně vystoupá do výšky a na vrcholu stoupání začne padat. To se děje po trajektorii tvaru paraboly a posádka zažívá krátkodobě stav nízké gravitace (beztíže, tedy 0 G a odtud anglicky zero G). V neděli 30. března tímto letem vyvrcholila velká soutěž středoškoláků, kteří prošli náročným výběrem, zahrnujícím několik kol a závěrečný finální pobyt v Tatrách. Letu se zúčastnil také Aleš Svoboda, který je záložním astronautem ESA, když prošel výběrem z více než 20 tisíc kandidátů a pokud vše dopadne podle představ, mohl by letět na vesmírnou stanici. Spolu se studenty letělo několik známých osobností, jako je Yemi AD z Liberce, který měl původně letět ve Starship kolem Měsíce s Yusaku Maezawou, moderátor České televize Daniel Stach nebo herečka Jana Plodková, která hrála v českém sitkomu Kosmo. Z osobností kolem popularizace kosmonautiky jistě znáte Jana Spratka, který vedl tým LASAR za úspěchem v USA a šéf tohoto týmu Simon Klinga.

Raketa Spectrum německé společnosti Isar Aerospace konečně po několika odkladech vlivem počasí odstartovala ze severonorského kosmodromu Andöya Spaceport. Let netrval dlouho, raketa se kolem patnácté sekundy letu rozkývala, stočila k Zemi a po dopadu na zem explodovala. Nosič o průměru 2 metry a výšce 28 metrů je o něco větší, než americké malé rakety Electron, ale pořád o dost menší než Falcon 9 s výškou 70 metrů. Každopádně šlo o první pokus o orbitální start z kontinentální Evropy mimo území Ruska.

Výročí

31. března 2005 (20 let) oznámil tým Mikea Browna objev druhého nejjasnějšího tělesa za dráhou Neptunu. Těleso předběžně označené 2005 FY9 je dnes známé jako Makemake [ma(h)ke-ma(h)ke]. Objekt si lze vyfotit jako slabou hvězdičku i amatérským dalekohledem. Při vzdálenosti 51 astronomických jednotek jde zřejmě o poslední dobře dostupné těleso sluneční soustavy. Její barva je dočervena, na čemž se podílí uhlovodíky v čele s metanem, které se zde vyskytují.

1. dubna 1960 (65 let) odstartovala první úspěšná meteorologická družice TIROS-1. Název Television Infrared Observation Satellite naznačuje, že snímal povrch v tepelném záření pomocí televizní kamery.

2. dubna 1845 (180 let) zaměřili fyzici Foucault a Fizeau dalekohled pařížské observatoře na Slunce a pořídili první snímek Slunce. Jejich daguerotypie tehdy vyžadovala expozici 1/60 sekundy a na obrázku Slunce velkém 12 cm jsou vidět i dvě skupiny slunečních skvrn. Se jmény obou fyziků se váží ještě jejich poměrně dobré pokusy o změření rychlosti světla.

5. dubna 1935 (90 let) se narodil britský astrofyzik Donald Lynden-Bell. Byl první, kdo upozornil na to, že ve středu galaxií jsou supermasivní černé díry, které jsou zároveň zdrojem energie vysoce svítivých galaxií, kvasarů. Energii zde produkuje materiál padající do hluboké potenciální jámy černé díry, což produkuje mnohem více energie, než termonukleární fúze.

5. dubna 1990 (35 let) odstartovala poprvé z podvěsu letadla raketa Pegasus. Její zvětšená verze XL je schopna vynést až půl tuny na nízkou oběžnou dráhu.

6. dubna 1965 (60 let) byla vynesena první komerční telekomunikační družice na geosynchronní dráhu. Jmenovala se Intelsat 1. V prosinci 1965 zprostředkovala přímý přenos z přistání Gemini 6 a oproti plánovaným 18 měsícům pracovala 4 roky až do ledna 1969. Poté byla ještě krátce aktivní v červenci a srpnu téhož roku, aby pomohla s přenosem během letu Apolla 11.

Výhled na příští týden 

• Mars v jedné linii s Castorem a Polluxem
• Výročí: Telesto (měsíc Saturnu)
• Výročí: planetka (216) Kleopatra
• Výročí: Apollo 13
• Výročí: Transit 1B (první navigační družice)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).