Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2020

14. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 1. dubna 2020 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zjasňování komety C/2019 Y4 (ATLAS) se zpomaluje. Na obloze lze spatřit vláčky družic Starlink. Před 15 lety byla objevena trpasličí planeta Makemake, druhá nejjasnější po Plutu. Před 60 lety startovala první meteorologická družice TIROS-1. Před 175 lety bylo poprvé fotograficky zaznamenáno Slunce se skvrnami.

Obloha

Měsíc, Venuše a Plejády na večerní obloze Autor: Antonín Hušek
Měsíc, Venuše a Plejády na večerní obloze
Autor: Antonín Hušek
Měsíc bude v první čtvrti ve středu 1. dubna v 12:21 SELČ. Pěkná konjunkce s Venuší nastane v sobotu 28. března.

Planety:
Venuše (−4,6 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako „nejjasnější hvězda“ – Večernice. Ráno budou v konjunkci Mars (0,8 mag) a Saturn (0,7 mag). Jupiter (−2,1 mag) poblíž je ze všech tří planet nejvýše. Všechny planety jsou však za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je velmi nízká, povrch je beze skvrn. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) v hlavě Velké medvědice je stále jasnější, ale prudký nárůst jasu se nyní zpomaluje. Dalo by se to očekávat, ale pořád je tu naděje na pěknou kometu v polovině května. Každopádně kometa je stále velice hezká. Koma má velikost již kolem 20 úhlových minut, což jsou dvě třetiny velikosti Měsíce na obloze. Ohon se také prodloužil k délce asi jednoho stupně.

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) Autor: Ladislav Červinka
Kometa C/2019 Y4 (ATLAS)
Autor: Ladislav Červinka

Kosmonautika

Na obloze můžeme pozorovat skupiny družic Starlink, většinou jako vlak teček, často i velmi jasných.

Také minulý týden ještě přinesl dva úspěšné starty, přestože i kosmonautika je postupně utlumena současným děním kolem nového typu koronaviru. 24. března Čína vypustila trojici vojenských družic Yaogan-30-06 pomocí rakety CZ-2C. 26. března vynesla raketa Atlas V geostacionární vojenskou telekomunikační družici AEHF-6.

SpaceX plánuje pro NASA vysílat k nové orbitální stanici kolem Měsíce zásobovací loď Dragon XL. Vynášet by jí měla raketa Falcon Heavy a nosnost na stanici by se měla pohybovat kolem 5 tun.

Výročí

31. března 2005 (15 let) oznámil tým Mikea Browna objev druhého nejjasnějšího tělesa za dráhou Neptunu. Těleso předběžně označené 2005 FY9 je dnes známé jako Makemake [ma(h)ke-ma(h)ke]. Objekt si lze vyfotit jako slabou hvězdičku i amatérským dalekohledem. Při vzdálenosti 51 astronomických jednotek jde zřejmě o poslední dobře dostupné těleso sluneční soustavy. Její barva je dočervena, na čemž se podílí uhlovodíky v čele s metanem, které se zde vyskytují.

1. dubna 1960 (60 let) odstartovala první úspěšná meteorologická družice TIROS-1. Název Television Infrared Observation Satellite naznačuje, že snímal povrch v tepelném záření pomocí televizní kamery.

2. dubna 1845 (175 let) zaměřili fyzici Foucault a Fizeau dalekohled pařížské observatoře na Slunce a pořídili první snímek Slunce. Jejich daguerotypie tehdy vyžadovala expozici 1/60 sekundy a na obrázku Slunce velkém 12 cm jsou vidět i dvě skupiny slunečních skvrn. Se jmény obou fyziků se váží ještě jejich poměrně dobré pokusy o změření rychlosti světla.

5. dubna 1935 (85 let) se narodil britský astrofyzik Donald Lynden-Bell. Byl první, kdo upozornil na to, že ve středu galaxií jsou supermasivní černé díry, které jsou zároveň zdrojem energie vysoce svítivých galaxií, kvasarů. Energii zde produkuje materiál padající do hluboké potenciální jámy černé díry, což produkuje mnohem více energie, než termonukleární fúze.

5. dubna 1990 (30 let) odstartovala poprvé z podvěsu letadla raketa Pegasus. Její zvětšená verze XL je schopna vynést až půl tuny na nízkou oběžnou dráhu.

Výhled na příští týden 

  • Venuše v Plejádách a superúplněk
  • Výročí: Intelsat-1
  • Výročí: Telesto (měsíc Saturnu)
  • Výročí: planetka (216) Kleopatra
  • Výročí: Apollo 13

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pegasus, Trpasličí planeta Makemake, První fotografie Slunce, Armand Fizeau, Jean Foucault, Donald Lynden-Bell, TIROS-1


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »