Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2018

28. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 11. července 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 9. 7. do 15. 7. 2018. Měsíc bude v novu. Pokračuje večerní přehlídka planet. Počínaje Merkurem a Venuší na severozápadě, Jupiterem na jihozápadě a Saturnem na jihovýchodě. Přidává se také Mars a nad ránem Uran i Neptun. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Před 75 lety se narodila objevitelka pulsarů Jocelyn Bell Burnellová.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 13. července v 21:43 SELČ. 14. července můžeme učinit pokus o spatření tenoučkého srpku vedle Merkuru. Osvětlená část Měsíce bude zhruba tři stupně vpravo od planety. 15. července večer bude vpravo dolů od Venuše. Při vzájemné vzdálenosti 5,5 stupně už se vejdou do zorného pole triedru 10×50.

Planety:
Merkur (cca 0,3 mag) bude 12. července v maximální elongaci a je večer s obtížemi, ale přeci jen viditelný. Venuše (−4,2 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Vyhlížet můžeme také její konjunkci s Regulem ve Lvu. Nejblíže budou 9. a 10. 7. Jupiter (−2,2 mag) je večer nad jihozápadem. Saturn (0,1 mag) je vidět na jihovýchodě. Kolem půlnoci je už nízko na jihovýchodě také jasný Mars (−2,5 mag). Neptun a Uran jsou vidět nejlépe nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: Nedělní večer 8. července nabízí konec přechodu Europy; měsíc končí přechod ve 23:26 SELČ, stín začíná přecházet ve 23:30. V pondělí 9. července ve 23:37 začíná zákryt Io. 10. července přechází Io, přechod měsíce končí ve 23:05, přechod stínu probíhá od 22:05. 13. července ve 22:04 končí zákryt Ganymedu.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 13. července ve 22:05 a 15. července ve 23:40.

Aktivita Slunce je nízká, setkat se dá jen s pěknými protuberancemi v h-alfa dalekohledu. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka se stále ukazují. Velmi jasný úkaz nastal 6. 7. ráno, ale u nás nebyl pro zataženou oblohu viditelný, slabší úkaz nízko nad obzorem zaznamenal 7. 7. večer Juraj Hanula.  Další fotografie najdete na spaceweather.com, pozorování z ČR shromažďuje web ukazy.astro.cz. Vyhlížejte proto za jasných večerů a svítání stříbřitá oblaka nad severem, nejlépe asi hodinu po západu Slunce, nebo před jeho východem.

Komety C/2017 S3 PanSTARRS a 21P/Giacobini-Zinner
Večer ne úplně vysoko na severní až severovýchodní obloze můžeme nalézt relativně jasnou kometu. Respektive kometa poměrně náhle zjasnila a byla pohodlně viditelná i triedrem, aby podle posledních náznaků opět začala slábnout. Navíc jde prý o kometu, která je u Slunce poprvé a očekává se spíše její zánik, než další výrazné zjasnění. Kometa je v souhvězdí Žirafy a je od soumraku jen asi 20° nad severním obzorem. K doskákání ke kometě nejspíš nejlépe pomohou hvězdy z Persea. Mapa k vyhledání komety 2017 S3.
Druhá kometa 21P je vysoko nad severovýchodem a směřuje ke hvězdě zeta v Kefeovi. Hledá se obtížně, protože je v hustém hvězdném poli Mléčné dráhy a není tak velká ani jasná. Mapa k vyhledání komety 21P.

Kosmonautika

Indická vesmírná agentura s vysláním lidí nijak nespěchá, ale minulý týden došlo k testu záchranného systému, který by kosmickou loď odnesl do bezpečí, pokud by selhala raketa na startovní rampě.

Zásobování ISS má pokračovat pomocí nákladní lodi Progress MS-09. Startovat má na raketě Sojuz 2-1A v pondělí 9. července. 

V pondělí by měl proběhnout také start čínské rakety CZ-2C s dvěma pákistánskými družicemi PRSS-1 (Pakistan Remote Sensing Satellite) a PakTES-1A (Pakistan Technology Evaluation Satellite).

Za shlédnutí stojí i detailní snímky povrchu Ceres z výšky 35 km. Pořizuje je sonda Dawn.

Výročí

12. července 1988 (30 let) odstartovala k Marsu sovětská sonda Fobos 2. Jak je obsaženo v názvu, hlavním cílem mise byl Marsův měsíc Fobos, ovšem jak známo, mise s názvem tohoto měsíce se nevydařily. Fobos 1 byl chybou operátora vypnut již při letu k Marsu a Fobos 2 se sice usadil na oběžné dráze rudé planety a zkoumal její atmosféru, ale během přibližování k Fobosu s ní bylo ztraceno spojení. Poslední mise Fobos-Grunt ani nedosáhla přeletové dráhy k Marsu.

13. července 1948 (70 let) se narodil spisovatel a popularizátor kosmonautiky Pavel Toufar.

15. července 1943 (75 let) se narodila severoirská astronomka Jocelyn Bellová Burnellová. Tato dáma je objevitelkou nového typu hvězd – pulsarů. Ačkoli je objevila a popsala jako první, trochu se na ní pozapomnělo při udělování Nobelových cen a dostali ji jen její vedoucí Antony Hewish a astronom Martin Ryle.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Venuše
  • Výročí: Mars 4

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pavel Toufar, Fobos 2, Jocelyn Bell, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »