Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2023

32. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 9. srpna 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 8. do 13. 8. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je vidět téměř celou noc, Jupiter nejlépe ráno. Venuše je v dolní konjunkci se Sluncem a s velkou opatrností je vidět na denní obloze pod kotoučem Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Po delší odmlce létala také Ingenuity, která spolu s Perseverance zkoumá bývalou říční deltu. Rover Curiosity slaví 11 let na povrchu Marsu. Raketa Antares 230+ startovala naposledy a k ISS byla vynesena nákladní loď Cygnus NG-19. Indická sonda Chandrayaan-3 se úspěšně dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce a bude dále brzdit. Před 45 lety začala mise Pioneer-Venus 2, která zkoumala atmosféru Venuše a neplánovaně i povrch.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 8. srpna ve 12:28 SELČ, nad ránem se také přiblíží k Jupiteru.

Planety
Venuše (−4 mag) má tvar tenkého srpku a na denní obloze prochází zdánlivě pod slunečním kotoučem. Vzhledem k tomu, že i v minimu dělí obě tělesa úhlová vzdálenost více než 7°, je možné Venuši na denní obloze pozorovat, ale je třeba se vyvarovat vstupu slunečních paprsků do dalekohledu. Lze je odstínit a pak je pozorování bezpečné. Saturn (0,5 mag) je po setmění nízko nad jihovýchodem. Už po půlnoci je dobře pozorovatelný a nad ránem je skoro 30° vysoko. Neptun (7,8 mag) má podobné podmínky viditelnosti, ale je velmi slabý. Jupiter (−2,5 mag) a nedaleký Uran (5,7 mag) jsou nejvýše ráno za svítání.

Aktivita Slunce je zvýšená, skvrny jsou po celém kotouči. Největší erupce kategorie M vyvolaly slabší radiační bouři a geomagnetickou aktivitu při průchodu plazmatu kolem Země. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Maximum meteorického roje Perseid nastává v noci z 12. na 13. srpna. Měsíc před novem již nebude pozorování tolik rušit, využijte každou možnost kolem maxima. Pozorovatel může spatřit až 70 rychlých meteorů (67 km/s) zdánlivě vylétajících z horní části souhvězdí Persea poblíž W Kasiopeji. Pokud spatříte meteor letící spíše z oblasti Labutě, může jít o kappa Cygnidu, od jihu zase může letět ojedinělý pomalý jasný meteor (22 km/s) roje alfa Kaprikornidy. Z Vodnáře vylétají středně rychlé (40 km/s) jižní delta Aquaridy.

Kosmonautika

Indická sonda Chandrayaan-3 (Čandraján-3) se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Nyní bude brzdit a sníží svou dráhu na kruhovou ve výšce 100 km. Pak se má pokusit o přistání.

Poslední start rakety Antares-230+ se uskutečnil 1. srpna. Vynesla nákladní loď Cygnus NG-19 k ISS. Tyto nákladní lodi vynáší průměrně 3 tuny nákladu. Cygnus byla zachycena staniční robotickou paží 4. srpna.

Raketa Falcon 9 vynesla 3. srpna další družici společnosti Intelsat. Startem s družicí Galaxy 37 byla zakončena etapa výměny družic sloužících pro trh ve Spojených státech a jejich okolí. Důvodem výměny je uvolnění frekvencí pro nově budované 5G sítě mobilních operátorů.

Raketa Electron s družicí Acadia 1 neodstartovala podle plánu 5. srpna, na vině byla 15 minut před startem informace ze senzorů o hodnotách mimo plán. Firma Capella Space tvrdí, že družice Acadia nesoucí radar typu SAR (Synthetic Aperture Radar) je novou generací tohoto typu družic schopných poskytovat data rychleji a detailněji než kdy předtím u jakékoliv jiné komerční SAR družice.

Rover Curiosity brázdí povrch Marsu již 11 let. K úspěšnému přistání došlo 6. srpna 2012. Od té doby probíhá průzkum různých vrstev usazených hornin vrcholku Aeolis Mons uprostřed kráteru Gale. Rover aktuálně zdolává svahy této hory a jeho mise tak ani zdaleka nekončí.

Helikoptéra Ingenuity stále funguje. V uplynulých dvou týdnech byl proveden 53. a 54. let v marsovské atmosféře. Podařilo se také zachytit rover Perseverance. Druhý let byl pouze ověřovací, do výšky 5 metrů, protože první skončil předčasně mimo plán. Vrtulníček je tedy v pořádku. Společně s Perseverance nyní zkoumají vrchní část zkamenělé říční delty (nánosů hornin vytvořených velkou řekou v dávné minulosti).

Výročí

8. srpna 1978 (45 let) odstartovala k Venuši americká sonda Pioneer-Venus 2. Cílem byl průzkum atmosféry planety. Ten byl uskutečněn jednak vlétnutím sondy samotné do atmosféry 9. prosince 1978 a především pomocí čtyř přistávacích pouzder. Jedno velké pouzdro přistávalo na padáku a pak volným pádem, tři menší volným pádem. Jedno přežilo dopad a vysílalo ještě hodinu z povrchu.

9. srpna 1973 (50 let) odstartovala sovětská sonda Mars 7. Také zde se plánovalo přistání, ovšem pouzdro se oddělilo, a to bylo vše. Nezapálil se přistávací motor, a tak obě tělesa pouze proletěla kolem Marsu.

12. srpna 1978 (45 let) odstartovala vesmírná sonda ISEE-3 (International Sun/Earth Explorer 3). Mnohými je možná známa pod zkratkou ICE (International Cometary Explorer). Jejím původním úkolem bylo studovat interakci magnetického pole Země se slunečním větrem, ovšem poté byla přejmenována a zkoumala kometu Giacobini-Zinner, což se stalo vůbec poprvé v historii výzkumu komet kosmickými sondami (proletěla ohonem komety ve vzdálenosti 7800 km od jádra komety). Ze vzdálenosti 28 miliónů kilometrů o rok později proletěla ohonem Halleyovy komety a poté začala zkoumat heliosféru. V roce 1997 byly sice vypnuty vědecké přístroje sondy, ale v roce 2008 provedená kontrola zjistila funkčnost 12ti z 13ti experimentů na palubě, a tak je otázkou, jestli by sonda nemohla prozkoumat ještě nějaké další komety. To už je jen v roli teorie.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc velmi nízko na večerní obloze

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer-Venus, ISEE-3, Mars 7, Vesmírný týden


29. vesmírný týden 2024

29. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 7. do 21. 7. 2024. Měsíc bude na konci týdne v úplňku. Na obloze prochází nízko položenými souhvězdími a 17. 7. se potká s hvězdou Antares ve Štíru. Planety jsou nejlépe vidět ráno, především Saturn a zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je střední. Evropská raketa Ariane 6 při prvním startu uspěla a horní stupeň uvolňující palivo byl vidět i z ČR. Před 130 lety se narodil Georges Lemaître, který odvodil vztah rozpínání vesmíru známý dnes jako Hubbleův zákon. Před 55 lety proběhlo první přistání lidí na Měsíci, mise Apollo 11. Před 30 lety dopadla na Jupiter kometa Shoemaker-Levy 9.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »