Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2023

11. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 15. března 2023 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 3. do 19. 3. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Níže je ještě vidět Jupiter a výše je Uran a Mars. Aktivita Slunce je nyní poměrně nízká. Kometa C/2022 E3 (ZTF) je v Eridanu, další trochu slabší komety najdeme ještě výše na obloze. Posádka z ISS mise Crew-5 přistála zpět na Zemi. Raketa Terran 1 společnosti Relativity Space zatím neodstartovala a japonská H3 opakovaný pokus o start taky nezvládla podle plánu. Před 75 lety zemřel kartograf Měsíce Karel Anděl. Před 65 lety odstartovala nejstarší družice stále obíhající Zemi, Vanguard 1. Před 30 lety začala vědecká pozorování dokončené observatoře Keck I.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 15. března ve 3:08 SEČ. 14. 3. po 2. hodině ranní se Měsíc vynoří nad obzorem v těsné blízkosti hvězdy Antares ve Štíru.

Východ Měsíce Autor: Radek Kroupa
Východ Měsíce
Autor: Radek Kroupa

Planety
Nejvýraznějším objektem je večernad západním obzorem Venuše (−3,9 mag). Pod ní ještě můžeme vidět Jupiter (−2,1 mag). Mars (0,6 mag) je večer vysoko nad jihozápadem a prochází mezi hvězdami v rozích Býka. Uran (5,8 mag) je mezi Marsem a Venuší v souhvězdí Berana. Merkur je nyní viditelný jako velmi jasný objekt na snímcích koronografu SOHO (LASCO C3).

Výron plazmatu (CME) 12. března 2023 kamerou družice GOES-16
Výron plazmatu (CME) 12. března 2023 kamerou družice GOES-16
Aktivita Slunce je pouze mírně zvýšená a má snižující se tendenci, dokud se neobjeví nové větší skvrny. Přesto docházelo k pěkným výronům plazmatu v podobě krásných protuberančních smyček. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) zeslábla pod hranici 9. hvězdné velikosti, ale stále jde o jednu z těch nejlépe viditelných. Večer ji najdeme v Eridanu kousek vpravo od Rigelu v Orionu. Vyhledávací mapka je např. na czsky.cz. Kometa C/2020 V2 (ZTF) tento týden prochází řídkou otevřenou hvězdokupou NGC 752 a má jasnost asi 10 mag. Kometa C/2022 A2 (PanSTARRS) by měla být také kolem 10 mag a nachází se v odlehlé části Andromedy směrem k Lištičce.

Kosmonautika

Od ISS se v sobotu 11. 3. oddělila loď Crew Dragon „Endurance“ a přistála v noci na neděli se čtveřicí mise Crew 5, kterou tvořili Američané Cassada s Mannovou, Ruska Kikinová a Japonec Wakata.

SpaceX vyslala na další misi raketu Falcon 9 nikoli s družicemi sítě Starlink, nýbrž s družicemi One Web. Tato družicová síť sestává z menšího počtu satelitů na vyšší oběžné dráze. Zajímavostí je, že družice dříve vynášely Sojuzy, ale to se samozřejmě změnilo. Rusko dokonce zadržuje jednu várku One Webů a žádá za ně výměnou rakety z francouzského kosmodromu Kourou. První stupeň rakety Falcon 9 č. 1062 předvedl pěkné divadlo při návratu na místo startu na Floridě. Dobře to zdokumentoval John Kraus. Šlo již o třinácté úspěšné přistání tohoto stupně. Tento stupeň v minulosti obsloužil pilotované mise Axiom 1 nebo Inspiration4.

Návrat prvního stupně rakety Falcon 9 č. 1062 na Floridu Autor: John Kraus
Návrat prvního stupně rakety Falcon 9 č. 1062 na Floridu
Autor: John Kraus

Zdroj: John Kraus/Twitter

Raketa H3, nový japonský nosič, měla vynést na druhý pokus družici ALOS-3 (Advanced Land Observing Satellite „DAICHI-3“). V první fázi pracovala raketa dobře. Pak ale nedošlo k zážehu motoru na druhém stupni a nebylo tak dosaženo oběžné dráhy. Pozemní středisko muselo vydat signál ke zničení druhého stupně s družicí ALOS 3.

Raketa Terran 1 společnosti Relativity Space má za sebou hned tři odklady startu, což je ale u nových raket celkem běžné. První odklad byl kvůli problémům na druhém stupni a při druhém pokusu o start došlo dokonce k zážehu všech motorů. Při třetím pokusu jsme se dočkali téměř konce odpočtu, ale motory zažehnuty nebyly. Mise GLHF (#GoodLuckHaveFun) si tedy ještě musí počkat. Zajímavostí je, že raketa je vyráběna metodou 3D tisku včetně raketových motorů Aeon-1, které spalují kapalný kyslík a metan.

Čínská raketa CZ-4C odstartovala 9. března s pozorovacími družicemi Tianhui 6A a 6B. Detaily o družicích a čínském programu přinesl Kosmický přehled týdne na Kosmonautix.cz.

Výročí

13. března 2013 (10 let) byla uvedena do provozu submilimetrová rádiová observatoř ALMA. Soustava radioteleskopů stojí ve výšce asi 5000 metrů nad mořem v Chile. Umožňuje doposud nejpodrobnější pohledy na chladná molekulární oblaka nebo vznikající planety v protoplanetárních discích. Díky českým astronomům se umí podívat i na Slunce.

14. března 1928 (95 let) se narodil americký astronaut Frank Borman. Dvakrát letěl do vesmíru. Poprvé na misi Gemini 7, kdy s Lovellem provedli těsné přiblížení ke Gemini 6A. Podruhé byl velitelem mise Apollo 8, která jako první oblétala Měsíc.

15. března 1713 (310 let) se narodil francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille. Vytvořil katalog 10 000 hvězd jižní oblohy a 42 mlhovin, ale nejznámější je zavedením 14 souhvězdí, která používáme dodnes (samozřejmě typicky jižní souhvězdí od nás neviditelná).

16. března 1993 (30 let) proběhlo první vědecké pozorování dalekohledem Keck I na Havaji. Keckovy dalekohledy jsou díky výhodné poloze ve vysoké nadmořské výšce a mozaikovým 10 metrovým zrcadlům jedny z nejvýkonnějších dalekohledů na světě.

W. M. Keck Observatory (Mauna Kea, Havajské ostrovy)
W. M. Keck Observatory (Mauna Kea, Havajské ostrovy)

17. března 1958 (65 let) odstartoval z oblasti dnešního floridského Kennedyho kosmodromu malý výzkumný satelit Vanguard 1. Byla to tehdy čtvrtá umělá družice Země a první se solárními články. Od roku 1964 je nefunkční, ale jde o nejstarší objekt na oběžné dráze. Měl by zde vydržet ještě 250 – 300 roků. Problémy projektu Vanguard byly tak velké, že USA nakonec prohrály i souboj o první družici. Tu vyslal v říjnu 1957 Sovětský svaz. USA proto vzaly na milost bývalého Němce Wernhera von Brauna a díky němu se podařilo narychlo vypustit družici Explorer 1 již 1. února 1958. Vanguard v březnu 1958 nakonec také uspěl, ale pro svou velikost byl přezdíván „grepfruit“.

17. března 1948 (75 let) zemřel Karel Anděl. Tento zanícený amatérský astronom byl silně angažovaný v tehdy vzniklé ČAS. Později byl nejvíce znám jako měsíční kartograf, přičemž jeho vrcholné dílo Mappa selenographica obdivují i současné generace astronomů. Právem je po něm pojmenován jeden z kráterů na Měsíci.

Družice NASA s názvem TESS k objevování exoplanet Autor: MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research
Družice NASA s názvem TESS k objevování exoplanet
Autor: MIT Kavli Institute for Astrophysics and Space Research
18. března 2018 (5 let) byla vynesena sonda TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite). Jak je z názvu patrné, je určena k hledání exoplanet tranzitní metodou, tedy tím, že pozoruje nepatrné změny jasnosti hvězd a pokud jsou pohasnutí periodická, je to díky přechodům exoplanet před jejich kotoučem.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Walter Baade
  • výročí: Shoemaker-Levy 9 (objev)
  • výročí: Jim Lovell
  • výročí: Christopher Clavius
  • výročí: Explorer 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Radioteleskop ALMA, TESS, Karel Anděl, Vanguard 1, Keck I, Abbe Nicolas Louis de Lacaille, Frank Borman, Vesmírný týden


15. vesmírný týden 2024

15. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 4. do 14. 4. 2024. Měsíc bude v novu a v Americe uvidí úplné zatmění Slunce. Na večerní obloze se loučíme s kometou 12P/Pons-Brooks, která na začátku dubna ještě o magnitudu zjasnila a na večerní obloze ji doplní Jupiter a srpek Měsíce. Aktivita Slunce je nižší. Přistál Sojuz MS-24. SpaceX intenzivně chystá další testovací let SuperHeavy Starship. Delta IV Heavy pro technický problém rampy ještě neletěla. Před 65 lety byla vybrána v USA první sedmička astronautů a před 60 lety začal program Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie M81 a M82

Bodeho hmlovina (iné názvy: Bodeho galaxia, Messier 81, M 81, NGC 3031) je špirálová galaxia vzdialená od Slnka 12 miliónov svetelných rokov v súhvezdí Veľká medvedica. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1774. Cigara (iné názvy: Messier 82, M 82, NGC 3034) je nepravidelná galaxia typu (Ir II) v súhvezdí Veľká medvedica s výraznými stopami výbuchu jadra. Jej zdanlivá jasnosť je 9,2m, absolútna jasnosť -20,2m, celková hmotnosť 10 miliárd hmotností Slnka, priemer 32 000 ly. Vo vodíkovej čiare Hα má vláknitú štruktúru, expandujúcu smerom od centra rýchlosťou asi 1 000 km.s-1 pri vzdialenosti 5 000 ly od jadra. Kinetická energia expandujúcich plynov sa odhaduje na 1048-1059 J. Expanzia sa vysvetľuje výbuchom, ktorý nastal v jadre galaxie pred 1 000 000 rokmi. Niektorí autori vysvetľujú pozorovanú šírku spektrálnych čiar ich zložitým, multipletovým charakterom bez predpokladaného výbuchu. Fotograficky sa dosiaľ nepodarilo rozlíšiť v galaxii jednotlivé hviezdy. Televíznou technikou sa potvrdila prítomnosť hviezd v jej centrálnych oblastiach (horúce B hviezdy) i v okrajových oblastiach (hviezdy spektrálnych typov A, F). Fotografie v infračervenom svetle dokázali, že v centrálnej časti galaxie je niekoľko zhustení B hviezd; celý tento komplex sa nazýva superkopa B hviezd. M82 je zdrojom rádiového a röntgenového žiarenia. Najjasnejší kompaktný zdroj rádiového žiarenia v jadre galaxie má priemer iba 25 svetelných dní. Rádiové pozorovania dokázali, že galaxia je vo veľkom komplexe mrakov neutrálneho vodíka, ktorý je spoločný aj pre galaxiu M81. Vzdialenosť od Zeme 10 miliónov ly. Skúsil som zlúćiť čerstvé dáta z minuloročnými snímkami a k tomu pridat Halpha vrstvu. Dokopy to bolo cez 33 hodin dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Dáta z roku 2023: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 138x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 134x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats Dáta z roku 2023: 269x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C 14.2. až 10.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »