Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  11. vesmírný týden 2018

11. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 14. března 2018 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 12. 3. do 18. 3. 2018. Měsíc bude v novu. Po západu Slunce je nad západem jasná Venuše a Merkur. Uran už je večer také hodně nízko nad západem. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter a ráno Mars a Saturn. Na noční obloze nyní doporučíme pozorování rovnou 110 objektů. Pokračují přelety družice Humanity Star. V týdnu proběhne premiéra životopisného filmu Grygar. Před 25 lety začala pravidelná pozorování pomocí desetimetrových dalekohledů Keck na Havaji.

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 17. března ve 14:12 SEČ. Pokud by v úterý ráno bylo jasno, Měsíc velmi nízko nad jihovýchodem zakryje hvězdu sigma Capricorni (5,3 mag). Výstup zpoza neosvětlené strany se odehraje kolem 5:10 SEČ ve výšce pouze 5 stupňů.

Planety:
Merkur
(−0,7 až +0,2 mag) a Venuše (−3,9 mag) jsou nyní dobře vidět nízko nad západním obzorem. Merkur rychle mění fázi a zvětšuje kotouček, jak se blíží k Zemi. Venuše je stále velmi daleko. Obě planety jsou nyní snadno vidět i pouhým okem.
Uran (5,8 mag) už je po setmění jen asi 10° stupňů nad západním obzorem.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,3 mag), nad jihem je kolem 3:30. Později se objevují také Mars (0,5 mag) a Saturn (0,5 mag). Všechny planety jsou ale poměrně nízko nad obzorem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 14. března od 4:33 do 6:17 probíhá zatmění měsíce Ganymédu. 15. března ve 4:24 začíná zatmění Ió. 16. března v 1:43 začíná přechod stínu Ió, ve 2:47 začíná i přechod měsíčku, ve 3:53 končí přechod stínu a ve 4:56 končí přechod Ió. 17. března ve 2:03 končí zákryt Ió a v 5:02 začíná přecházet stín Európy.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 12. března ve 4:40, 15. března ve 2:10 a 17. března ve 3:50.

Aktivita Slunce je nízká, skvrny zcela zmizely. Aktuální pohled na Slunce nabizí družicová observatoř SDO.

Messiérovský maratón

Fotografie vybraných objektů z Messiérova katalogu během maratónu 2017 Autor: Martin Gembec
Fotografie vybraných objektů z Messiérova katalogu během maratónu 2017
Autor: Martin Gembec
Pozorovat objekty Messiérova katalogu je velmi snadné, na drtivou většinu stačí už i pouhý zrak bez dalekohledu, nebo maximálně triedr. Problém nastane, pokud je chceme vidět během jediné noci. Potom se stane, že některé, jinak jasné objekty, jsou schovány na soumrakové obloze, nebo nízko nad obzorem, nebo oboje. Přesto se této výzvě každoročně postaví mnoho amatérských astronomů a zas a znova si je zkouší vyhledat. Není to tak těžké. Zkušený pozorovatel se může dívat třeba dvě hodiny večer, jednu hodinu v noci a třeba hodinu nad ránem a ještě při tom stihne vidět i mnoho objektů z jiných katalogů, nebo objektů Sluneční soustavy. V roce 2017 jsme si v dobrých podmínkách ověřili, že vidět 108 až 109 objektů během jediné noci není vůbec nemožný úkol, ale musí být opravdu průzračno a je lepší mít jak malý, tak i velký dalekohled. Fotograficky však stačí i refraktor pod 10 cm. Jak to vypadá letos? Není to tak ideální, lepší je pozorovat až v druhé polovině března, kdy jsou výše objekty ve Střelci, ale nov připadá už na polovinu měsíce a tak nezbývá, než popřát štěstí a jasnou oblohu. A hlavně si to užít.

Grygar – premiéra se blíží

Film GRYGAR jde v březnu do vybraných kin. Životopisný film o astrofyzikovi a popularizátorovi astronomie a čestném předsedovi České astronomické společnosti můžete vidět již v tomto týdnu. 

Premiéra proběhne již toto úterý 13. března na Slezské univerzitě v Opavě,
17. 3. promítání v kině Atlas v Praze
18. 3. od 20 hodin na kanálu Prima Zoom

Kosmonautika

  • V úterý 6. března byla vypuštěna telekomunikační družice Hispasat 30W-6 pomocí rakety Falcon 9.
  • V pátek 9. 3. vynesla raketa Sojuz 2-1B rovnou čtyři telekomunikační družice. Start proběhl z Francouzské Guayány.
  • Připomínáme též, že v týdnu pokračují výhodné přelety družice Humanity Star.
  • Číňané chystají start rakety CZ-3B s dvěma družicemi navigační sítě Beidou.

Výročí

  • 15. března 1713 (305 let) se narodil francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille. Vytvořil katalog 10 000 hvězd jižní oblohy a 42 mlhovin, ale nejznámější je zavedením 14 souhvězdí, která používáme dodnes (samozřejmě typicky jižní souhvězdí od nás neviditelná).
  • 16. března 1993 (25 let) proběhlo první vědecké pozorování dalekohledem Keck I na Havaji. Keckovy dalekohledy jsou díky výhodné poloze ve vysoké nadmořské výšce, i díky mozaikovým 10 metrovým zrcadlům, jedny z nejvýkonnějších dalekohledů na světě.
  • 17. března 1958 (60 let) odstartoval z oblasti dnešního floridského Kennedyho kosmodromu malý výzkumný satelit Vanguard 1. Byla to tehdy čtvrtá umělá družice Země a první se solárními články. Od roku 1964 je nefunkční, ale jde o nejstarší objekt na oběžné dráze. Měl by zde vydržet ještě 250 – 300 roků. Problémy projektu Vanguard byly tak velké, že USA nakonec prohrály i souboj o první družici. Tu vyslal v říjnu 1957 Sovětský svaz. USA proto vzaly na milost bývalého Němce Wernhera von Brauna a díky němu se podařilo narychlo vypustit družici Explorer 1 již 1. února 1958. Vanguard v březnu 1958 nakonec také uspěl, ale pro svou velikost byl přezdíván „grepfruit“.
  • 17. března 1948 (70 let) zemřel Karel Anděl. Tento zanícený amatérský astronom byl silně angažovaný v tehdy vzniklé České astronomické společnosti. Později byl nejvíce znám jako měsíční kartograf, přičemž jeho vrcholné dílo Mappa selenographica obdivují i současné generace astronomů. Právem je po něm pojmenován jeden z kráterů na Měsíci.

Výhled na příští týden    

  • (večerní) zákryty hvězd Měsícem
  • dva stíny měsíčků na Jupiteru
  • start Sojuzu s A. Feustelem a Krtečkem k ISS
  • Výročí: A. C. Clarke, úmrtí
  • Výročí: Walter Baade
  • Výročí: Shoemaker-Levy 9
  • Výročí: Christopher Clavius

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Messiérovský maratón, Vanguard 1, Keck, Abbe Nicolas Louis de Lacaille, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »