Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2023

39. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 27. září 2023 ve 20:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 9. do 1. 10. 2023. Měsíc bude v úplňku. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn, který později doplňuje také jasný Jupiter. Ráno je kromě nepřehlédnutelné Venuše vidět také poměrně jasný Merkur. Aktivita Slunce je středně vysoká. Sonda OSIRIS-Rex doručila pouzdro se vzorky z planetky Bennu. Falcon 9 společnosti SpaceX zaznamenal 200. opakované použití a tři starty z jedné rampy v rozmezí 8 dnů. Československý kosmonaut Vladimír Remek se dožívá 75 let.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 29. září ve 11:57 SELČ. Pokud bude v úterý 26. září jasno, podívejte se kolem 20:30 SELČ k východní, neosvětlené části měsíčního kotouče. Bude zde slabá hvězdička 6,3 mag ze souhvězdí Vodnáře, kterou Měsíc tou dobou zakryje. Zároveň bude 6° od Měsíce vidět planeta Saturn.

Planety
Saturn (0,5 mag) najdeme večer v souhvězdí Vodnáře nad jihovýchodním obzorem, nad jihem vrcholí před 23. hodinou ve výšce 27°. Jupiter (−2,8 mag) vychází po setmění a nejvýše je až po třetí hodině ráno ve výšce 54°. Venuše (−4,7 mag) vychází až ve tři ráno, ale jakmile se objeví, překvapí ještě za tmy svou velkou jasností. Merkur (kolem −1 mag) je vidět až za svítání, ale při průzračné obloze je i okem nepřehlédnutelný.

Aktivita Slunce je na stření úrovni. Celý týden jsme mohli zaznamenat několik pěkných oblastí se skvrnami a také střední erupce kategorie M. Velkou aktivitu a množství malých skvrnek vykazuje aktivní oblast 3445 na jižní polokouli,která bude nyní procházet středem slunečního kotouče. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.  

Slabší polární záře byla vidět 18. září, jak svými snímky doložil náš čtenář Václav Faigl z Kostomlat pod Milešovkou.

147036.jpg Autor: Václav Faigl

Autor: Václav Faigl

O tom, že Europa by mohlo být jedno z těles Sluneční soustavy, vhodné pro život, se ví od té doby, co byl pod jeho ledovým povrchem prokázán oceán kapalné vody. V současnosti však přišel ještě objev Webbova teleskopu, že z oceánu se uvolňuje oxid uhličitý. Uhlík je na povrchu měsíce nestabilní a molekuly s ním tvořené se rychle rozpadají, takže jediným možným zdrojem by měl být právě podpovrchový oceán. Dalekohled JWST aktuálně nespatřil žádné aktivní gejzíry, které dříve zaznamenal dalekohled HST. Buď jde o občasný jev, nebo byly jeho zrakům zrovna skryty.

Kosmonautika

Sonda OSIRIS-Rex v neděli 24. 9. 2023 úspěšně prolétla kolem Země a uvolnila přistávací pouzdro se vzorky z planetky Bennu. Vše bylo úspěšně zakončeno, když pouzdro dosedlo do pouště v Utahu v USA. Informace o obsahu pouzdra bychom měli dostat 11. října. Mise sondy pokračuje pod názvem OSIRIS-APEX. Směřuje totiž ke známé nebezpečné planetce Apophis, kterou bude studovat po jejím těsném průletu kolem Země v roce 2029. Apophis je potenciálně nebezpečné těleso, které proletí Zemi blíže než 40 000 km, což je zhruba výška geostacionárních družic. V dalších desetiletích tak u této planetky nelze úplně vyloučit srážku se Zemí. Sonda by měla planetku obíhat, a právě gravitační působení na sondu nám pomůže upřesnit dráhu planetky v budoucnu.

Z paluby kosmické stanice ISS se má vrátit trojice kosmonautů na palubě kosmické lodi Sojuz MS-23. Zmíněná trojice Sergej Prokopjev, Dmitrij Petělin a Francisco Rubio na drží nyní rekord v délce jednoho nepřetržitého pobytu na ISS v délce více než jednoho roku (v plánovaném dnu přistání by to mělo být asi 370 dní).

Zajímavý statistický úspěch si opět připsala společnost SpaceX. Její raketa Falcon 9 zvládla tři starty z jedné rampy během osmi dnů. Ze startovní rampy SLC-40 na Floridě nejprve startovala 16. 9. mise Starlink 6-16, pak 20. 9. mise Starlink 6-17 a 24. 9. mise Starlink 6-18. Zajímavostí posledního startu je, že šlo již o 200. start a přistání znovupoužitého stupně rakety Falcon 9.
V pondělí 25. 9. následuje start mise Starlink 7-3 z Kalifornie a 29. 9. mise Starlink 6-19 opět z SLC-40.

Výročí

25. září 2008 (15 let) odstartovala čínská kosmická loď Shenzhou 7 [Šen-čou 7] se třemi čínskými kosmonauty (též tchajkonauty) na palubě. O dva dny později, 27. září 2008, pak Zhai Zhigang [Čaj Č’-kang] provedl první výstup Číňana do kosmu.

Československý kosmonaut Vladimír Remek
Československý kosmonaut Vladimír Remek
26. září 1948 (75 let) se v Českých Budějovicích narodil náš kosmonaut Vladimír Remek. Bývalý vojenský letec a jediný československý kosmonaut je znám jako propagátor kosmonautiky, bývalý poslanec Evropského parlamentu a velvyslanec ČR v Rusku. Za svůj přínos popularizaci kosmonautiky byl v roce 2018 oceněn Cenou Antonína Vítka od Astronautické sekce ČAS. Do vesmíru letěl Remek s Gubarevem v Sojuzu 28. Odstartovali z kosmodromu Bajkonur 2. března 1978. Byla to první mezinárodní posádka v rámci programu Interkosmos i v historii kosmických letů vůbec. Po spojení se stanicí Saljut 6 se kosmonauti setkali se členy dlouhodobé posádky stanice Jurijem Romaněnkem a Georgijem Grečkem. Po splnění úkolů přistáli 10. března.

27. září 2003 (20 let) odstartovala evropská sonda SMART-1. Z názvu Small Missions for Advanced Research in Technology vyplývá, že jejím úkolem bylo testovat nové technologie, a to jednak iontový pohon, který ji po vynesení raketou Ariane 5 postrkoval k Měsíci, a dále sadu miniaturních přístrojů určených pro výzkum Měsíce. Díky sondě jsme měli možnost poznat rozsáhlé množství chemických sloučenin a prvků tvořících jeho povrch. Sonda také pomohla výzkumu dokládajícím teorii vzniku Měsíce dávnou kolizí Prazemě s tělesem o velikosti asi tak dnešního Marsu.

28. září 1858 (165 let) byl pořízen první snímek komety – C/1858 L1 (Donati). S fotografováním započali na Harvardské observatoři metodou daguerrotypie již koncem 40. let 19. století, ovšem jako vhodnější se ukázal následně kolodiový proces. Ten sice vyžadoval, aby skleněná deska zůstala do posledního okamžiku vlhká, ale dával dobré výsledky umožňující následnou reprodukci pozitivu. Citlivost byla nevalná, a tak ani po expozici dlouhé 6 minut přes 15" refraktor Harvardské hvězdárny nebylo na snímku mnoho. Kometa samotná měla asi −1 mag (šlo o jednu z nejkrásnějších komet s ohonem až 60°). Jak si poznamenal George Bond do pozorovacího deníku, zkoušel postupně delší expozice a na třetí desce s expozicí 6 minut bylo zaznamenáno pouze jádro a mlhavé okolí v podobě oválu o rozměru 15 úhlových vteřin. Později si ještě známý astrofotograf Barnard myslel, že první fotografie komet byly pořízeny v letech 1881 a 1882 (na fotografiích jsou totiž klasicky komety s ohonem), avšak ani tento brzký počin s kometou bez ohonu nelze opomenout. Pro zajímavost ještě dodejme, že v Anglii tou dobou komerční fotograf William Usherwood údajně pořídil fotografii Donatiho komety s ohonem pomocí portrétovacího objektivu, ovšem jeho fotografie je neznámo kde, ačkoli kopii dostal na Harvard i Bond a s Usherwoodem si dopisoval. Faktem je, že citlivost roztoku Usherwooda by i přes objektiv o světelnosti f2,4 musela být mnohem vyšší, aby dosáhl snímku komety tak, jak je uváděno v korespndenci (délka expozice 7–9 sekund!). Sám Usherwood zpětně vzpomínal, že snímek pořídil 27. 9. 1858, tedy on by byl tím, kdo poprvé vyfotil kometu, ale z výše uvedeného je zřejmé, že jeho prvenství je neprůkazné.

28. září 2008 (15 let) vystartovala poprvé na oběžnou dráhu raketa Falcon 1 soukromé firmy SpaceX. Po pouhých pěti startech odešla do důchodu, ovšem její nástupce Falcon 9 je známá a úspěšná raketa, která nejprve vynesla několik nákladních lodí Dragon k ISS. Dnes vynáší běžně i další družice a jak známo, její první stupně nejenže úspěšně přistávají, ale také došlo ke znovupoužití již letěného stupně. Na podobném principu funguje také Falcon Heavy.

29. září 1988 (35 let) odstartoval raketoplán Discovery na svou misi STS-26. V té době nešlo o jednu z mnoha misí. Šlo po dvou a půl letech o první start raketoplánu od havárie Challengeru na konci ledna 1986. Mise proběhla bez úspěšně. Hlavním úkolem bylo vypuštění komunikační družice TDRS-C.

1. října 1958 (65 let) začala v USA fungovat agentura NASA. Agentura vznikla podpisem zákona 29. července 1958 a od října formálně začala organizovat americký vesmírný program. Ten nabral na obrátkách poté, co prezident Kennedy vyhlásil v roce 1961, že USA by se měly do konce desetiletí pokusit o dobytí Měsíce. Od té doby se NASA zařadila na špičku vesmírného výzkumu a na té se drží víceméně dodnes.

Výhled na příští týden 

  • Konec viditelnosti Merkuru
  • výročí: Meghand Saha (astrofyzik)
  • výročí: MESSENGER, 2. průlet kol. Merkuru
  • výročí: Ejnar Herzsprung

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Šen-čou 7, ShenZhou 7, SMART-1, První fotografie komety, Falcon 1, STS-26, NASA, OSIRIS-REx, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2024

25. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 6. do 23. 6. 2024. Měsíc bude v úplňku. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nižší, ale nová oblast se skvrnami to může rychle změnit. Pozorovatelé úkazů na obloze si všimli nočních svítících oblak i halových jevů. Starliner pokračuje v misi u ISS a očekáváme jeho přistání. Před dvaceti lety se začala psát historie soukromé kosmonautiky, když miniraketoplán SpaceShipOne dokázal dvakrát překonat výškovou hranici 100 km a tím otevřel dveře do kosmu i pro soukromé společnosti a turisty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac

Mesiac zo včerajška, alebo aj test starého ruského objektívu. Vybavenie: Canon 60D, Tair 33 PhotoSniper 300mm, Vivitar teleconverter 3x, Video tripod. Software: PIPP, Autostakkert (20%), Registax, Adobe Photoshop 438x 1/800 ISO 640 F8

Další informace »