Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  První planetární soustava u dvou sluncí

První planetární soustava u dvou sluncí

Kepler-47 - první známá planetární soustava u dvojhvězdy
Kepler-47 - první známá planetární soustava u dvojhvězdy
Necelý rok po oznámení objevu první cirkumbinární exoplanety (tj. obíhající kolem dvou sluncí) Kepler-16b, přichází nyní NASA na základě dat z družice Kepler s ohlášením objevu první planetární soustavy (dvě tranzitující planety), jejíž planety obíhají kolem dvojice hvězd - zkrátka kolem dvou sluncí. Tato planetární soustava je od nás vzdálena 4 900 světelných roků a nachází se v souhvězdí Labutě.

Nový objev potvrzuje, že i více než jen jedna planeta může vzniknout a setrvat v drsném království dvojhvězdy a názorně ukazuje na rozmanitost planetárních soustav v naší Galaxii.

Astronomové objevili dvě planety obíhající kolem dvojhvězdy Kepler-47. Při pohledu ze Země se dvojice hvězd vzájemně zakrývá v periodě 7,5 dne, což je doba, za kterou navzájem oběhnou kolem sebe. Jedna z hvězd se velice podobá našemu Slunci. Její hmotnost je o 4 % větší, průměr o 4 % menší a vzhledem k tomu, že je nepatrně chladnější (asi o 140 stupňů), vyzařuje o 16 % méně energie než Slunce.

Kolem jasnější hvězdy obíhá ve vzdálenosti 12,5 miliónu km malý hvězdný průvodce - malá trpasličí hvězda. Její průměr je pouhých 0,35 průměru Slunce, hmotnost 0,36 hmotnosti Slunce a její svítivost (vzhledem k teplotě 3360 K) dosahuje pouze 1,5 % svítivosti Slunce.

Na rozdíl od soustav, kde planety obíhají kolem jedné hvězdy, planety v cirkumbinárních soustavách přecházejí při pohledu ze Země (tranzitují) před hvězdami - čímž periodicky blokují část jejich záření - které neustále mění svoji polohu v důsledku oběhu kolem společného těžiště.

Planeta Kepler-47b oběhne kolem dvojhvězdy za 49,5 dne, poloměr její oběžné dráhy je 44 miliónů km. Přestože ji nemůžeme pozorovat přímo, je zřejmé, že se jedná o horkou planetu, v jejíž atmosféře dochází k rozkladu metanu, což vede k vytvoření vrstvy husté mlhy zakrývající povrch planety. Její průměr 3krát převyšuje velikost Země.

Kepler-47 - první známá planetární soustava u dvojhvězdy
Kepler-47 - první známá planetární soustava u dvojhvězdy
Vzdálenější planeta s označením Kepler-47c obíhá kolem mateřské dvojhvězdy ve vzdálenosti 148 miliónů km (podobně jako Země kolem Slunce), přičemž jeden oběh vykoná za 303,2 dne. Její dráha leží uvnitř tzv. obyvatelné zóny (habitable zone). Tak astronomové nazývají oblast v okolí mateřské hvězdy (v tomto případě dvojhvězdy), v níž na povrchu přítomné planety mohou existovat vhodné podmínky pro výskyt vody v kapalném skupenství. Zatímco samotná planeta není v tomto případě s největší pravděpodobností vhodná pro život (jedná se o plynného obra, který je o něco větší než planeta Neptun - 4,6 průměru Země - s rozsáhlými oblaky vodní páry), mohou kolem ní obíhat měsíce, na nichž by mohly být příznivější podmínky, snad vhodné pro život.

"Na rozdíl od našeho Slunce se většina hvězd ve vesmíru nachází ve dvojhvězdách - gravitačně vázaných systémech dvou, případně více hvězd - v nichž jednotlivé složky obíhají navzájem kolem sebe. Astronomy dlouho trápila otázka: mohou mít takovéto systémy vlastní planetární soustavy? Družice Kepler potvrdila, že ano," říká William Borucki (NASA's Ames Research Center, Moffett Field, Kalifornie). "Při našem pátrání po obyvatelných planetách jsme objevili více exoplanet, které by mohly být obdařeny životem."

Při hledání tranzitujících planet vycházel vědecký tým z databáze kosmické observatoře Kepler, která provádí měření poklesů jasnosti způsobených přítomností planet, u více než 150 000 hvězd. Dodatečná spektroskopická pozorování pomocí pozemních dalekohledů na McDonald Observatory (University of Texas, Austin) pomohla astronomům specifikovat charakteristiky jednotlivých hvězd.

"Zjištění přítomnosti plnohodnotné planetární soustavy u hvězdy Kepler-47 je úžasným objevem," říká Greg Laughlin, profesor astrofyziky a planetologie na University of California, Santa Cruz. "Tyto planety jsou velmi odlišné od současných představ vzniku planetárních soustav a domnívám se, že teoretikové včetně mne se musí vrátit zpět k počítačům a pokusit se zdokonalit naše představy o procesech, které vedou ke vzniku planet z prachoplynných disků v okolí dvojhvězd."

Zdroj: www.nasa.gov a kepler.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NASA, Dalekohled Kepler


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »