10. vesmírný týden 2024
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 3. do 10. 3. 2024. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce se mírně snížila. Pozorujeme zvířetníkové světlo a stále jasnější kometu 12P/Pons-Brooks. Očekáváme start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon k ISS s posádkou mise Crew-8. Před 45 lety proletěl Voyager 1 nejblíže Jupiteru. Před 460 lety se narodil David Fabricius, objevitel první proměnné hvězdy.
Obloha
Měsíc bude v novu v neděli 10. března v 10:00 SEČ.
Planety
Jupiter (−2,2 mag) je večer nad jihozápadem a o něco výše směrem k Plejádám je ještě slabý Uran (5,8 mag). Ostatní planety jsou zatím blízko Slunce nepozorovatelné. Merkur i Saturn můžeme zatím stále pozorovat na snímcích sluneční observatoře SOHO v koronografu LASCO C3. Merkur je tam vlevo od zakrytého kotouče Slunce jako jasný objekt s většími vodorovnými čárkami, Saturn slabší vpravo. Čím delší čárky, tím více signál přetéká do sousedních pixelů, a tedy tím jasnější objekt je.
Autor: Martin Gembec
Na večerní oblohu se nyní bude promítat nevýrazný kužel zvířetníkového světla. O povaze jevu se ještě v 19. století pouze diskutovalo, ale postupně převládl správný názor, že jde o rozptyl slunečního světla na jemných prachových částicích rozprostřených především podél roviny drah planet. Díky tomu je svit nejjasnější po západu Slunce, kdy vypadá jako šikmý bělavý kužel světla. K jeho pozorování je dnes potřeba výhled z míst bez světelného znečištění, především směrem k západu.
Kometa 12P/Pons-Brooks nyní opět trochu zjasnila, skokově sice jen o 0,7 mag dne 29. února, ale už i tak je velice hezká na fotografiích a vizuálně je vidět alespoň její výrazná hlava. K jejímu spatření stačí triedr a co nejtmavší obloha hned na konci večerního soumraku nízko nad severozápadem. Kometa je zdánlivě pod galaxií M31 v Andromedě jen několik stupňů nad hvězdou Alpheratz, která je v rohu Pegasova čtverce tam, kde začíná Andromeda. Mapka na CzSkY.cz.
Autor: Czsky.cz/V. Dvořák
Kosmonautika a sondy
Sonda Nova-C Odysseus soukromé společnosti Intuitive Machines vysílala z Měsíce, i když dosedla na boku. Při přistání se totiž ve výšce 100 metrů systém domníval, že už je při povrchu a sonda dosedla rychleji. Při tom se jí ulomila jedna noha, která pohltila největší část sil při dosednutí. Modul před odmlčením se odeslal snímek Slunce a srpku Země a nyní se bude čekat 14 dní, až uplyne měsíční noc, zda se opět probudí.
Raketa Falcon 9 měla o víkendu startovat s kosmickou lodí Crew Dragon k ISS. Start mise Crew-8 se prozatím odkládá na noc na pondělí, ale další odklad ještě může způsobit nepřízeň počasí v oblasti startu pro případ selhání mise a záchrany posádky.
Výročí
4. března 1904 (120 let) se narodil americký (původem ukrajinský) fyzik George Gamow. Známý je jako popularizátor moderní fyziky a jeden z autorů výroku „velký třesk“. Jeho knihu nazvanou „Pan Tompkins v říši divů“ vydalo v češtině v roce 1986 nakladatelství Mladá fronta a doplněné a přepracované vydání „Stále v říši divů“ vyšlo v roce 1999.
5. března 1979 (45 let) proletěla sonda Voyager 1 kolem Jupiteru. Planetu sledovala od prosince 1978 do dubna 1979. Pořídila stovky fotografií s rozlišením až 6 km, a to včetně Velké červené skvrny a (objevu) prstenců kolem největší planety naší Sluneční soustavy. Další fotografie pořizovala u měsíců Io, Ganymed, Callisto a Europa. U Io pořídila ze vzdálenosti 20 000 km fotografie sopek, na Callisto objevila množství kráterů.
5. března 1979 (45 let) objevil Stephen Synott na snímcích Voyageru 1 měsíček Jupiteru Thebe. Jedná se o druhý největší z tzv. vnitřních měsíčků, kam patří ještě největší Amalthea a dále Metis a Adrastea.
7. března 2009 (15 let) odstartoval lovec exoplanet, vesmírný dalekohled Kepler. Zpočátku své mise se zaměřil na výsek oblohy mezi Labutí a Lyrou, později mise probíhala až do vyčerpání paliva v roce 2018. Díky pozorováním přechodů exoplanet před svými hvězdami objevil za celou dobu činnosti tisíce nových planet u jiných hvězd, včetně mnoha podobných Zemi.
8. března 1804 (220 let) se narodil americký konstruktér dalekohledů Alvan Clark. Z dílny Alvan Clark & Synové pochází mnohé z největších refraktorů světa (například 91cm dalekohled Lickovy observatoře a 102 cm refraktor Yerkesovy observatoře. Také 8palcový refraktor v Ondřejově, nyní využívaný pro pozorování Slunce, je z jejich dílny.
9. března 1564 (460 let) se narodil německý průkopník astronomie David Fabricius. Podařilo se mu pozorovat změny jasnosti dlouhoperiodické proměnné hvězdy Mira Ceti a objevil tak první proměnnou hvězdu. Na sklonku života v roce 1611 publikoval jeho nejstarší syn Johannes jeho pozorování slunečních skvrn metodou dírkové komory, ovšem tato pozorování zůstala v zapomnění, a tak objev rotace Slunce bývá přičítán až Galileovi a Scheinerovi.
9. března 1934 (90 let) se narodil první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Jeho osudům se podrobně věnoval seriál na webu Kosmonautix.cz.
Výhled na příští týden
- Večerní zvířetníkové světlo a Merkur
- Výročí: Sluneční erupce 1989, výpadek v Québecu
- Výročí: Albert Einstein
- Výročí: Gene Cernan
- Výročí: Phoebe, objev Pickeringem
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
