Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 11. do 16. 11. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila, nastaly slabší polární záře. Několik poměrně jasných komet doplní...
NASA oznámila, že Voyager 1 od 20. 4. 2024 opět normálně funguje. Poslední bezproblémová komunikace se sondou byla 14. 11. 2023. Komunikace se sondou je velmi zdlouhavá, protože signál mezi sondou a Zemí putuje rychlostí světla po dobu 22,5 hodiny. Problém se podařilo najít v jednom čipu paměti FDS...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 3. do 10. 3. 2024. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce se mírně snížila. Pozorujeme zvířetníkové světlo a stále jasnější kometu 12P/Pons-Brooks. Očekáváme start rakety Falcon 9 s kosmickou...
Tady ta tečka vpravo je největší známý balvan v naší Sluneční soustavě. Je větší než všechny známé planetky, měsíce a kometární jádra. Je větší než kterákoliv jiná místní kamenná planeta. Toto skalisko je tak velké, že jeho gravitace z něj činí velkou kouli, která u svého povrchu drží těžké...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 9. do 11. 9. 2022. Měsíc bude v úplňku a vstoupí postupně do konjunkce s planetami Saturn a Jupiter. Mars a Venuši pozorujeme nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. NASA odložila start rakety SLS s lodí Orion pro závady na motoru a plnění kapalným...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2020. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše a níže taky Merkur. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu je velká skupina...
Když už byl po 13 letech na oběžné dráze Saturnu osud Cassini zpečetěn a bylo jasné, že skončí v oblačných vrstvách jeho atmosféry, otočila se naposledy k planetě svojí širokoúhlou kamerou, aby pořídila nádhernou rozlučkovou mozaiku. Celkem bylo k jejímu pořízení potřeba 42 snímků přes červený,...
Co jsou ty skvrny na Jupiteru? Ta největší vpravo od středu je velká rudá skvrna, obrovský bouřkový systém, který na Jupiteru zuří možná už od doby, kdy ho Giovanni Cassini před 352 lety zaznamenal. Doposud není známo, proč je tato velká skvrna rudá. Skvrna vlevo dole je jedním...
Přehled událostí na obloze od 4. 9. do 10. 9. 2017. Měsíc bude v úplňku. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je večer nad jihozápadem. Neptun je v opozici se Sluncem. Ráno je vidět Venuše. Aktivita Slunce je střední, na povrchu jsou pěkné skvrny. Přistála část posádky ISS s americkou rekordmankou....
Dvě kosmické sondy NASA s názvem Vyoager 1 a Voyager 2 se řítí napříč neprobádaným prostorem na své cestě za hranicemi naší Sluneční soustavy. Neustále provádějí měření mezihvězdného prostředí podél trajektorie letu, doposud záhadného prostředí mezi hvězdami. Hubbleův kosmický teleskop HST...
Sonda Voyager míjí Neptun.Autor: NASA.Na pátek 26. října 2012 přijměte pozvání na přednášku Milana Halouska z České kosmické kanceláře, který nám připomene neuvěřitelných 35 let od startů sond Voyager a jejich putování za hranice Sluneční soustavy. Přednáška s názvem „35 roků letu sond Voyager do...
sonda VoyagerHranici Sluneční soustavy obvykle umisťujeme do míst, kde vliv Slunce přestává dominovat nad vlivem okolních hvězd a mezihvězdného prostředí. Nejčastěji se setkáme s tvrzením, že poslední výspou Sluneční soustavy je Oortův oblak komet, který sahá až do vzdálenosti 50 000 astronomických...
Ten hurikán je dvakrát větší než Země. Řádí přinejmenším tak dlouho, co mohl být spatřen dalekohledy a nevykazuje žádné známky zeslabování. Jedná se o Jupiterovu velkou rudou skvrnu, největší bouřkový systém ve Sluneční soustavě. Podobně jako většina astronomických jevů, velká rudá...
Ze skvělého místa vzdáleného přes 1,4 miliardy kilometrů od Slunce se kosmická sonda Voyager 1 ohlédla zpátky dovnitř sluneční soustavy a pořídila tento jedinečný pohled na noční stranu Saturna. Obrázek byl pořízen 16.listopadu 1980, čtyři dny po nejvěším přiblížení sondy k...
Sonda Voyager1 se ze skvělého pozorovacího místa přes 1.4 miliardu kilometrů od Slunce podívala zpět směrem dovnitř sluneční soustavy aby pořídila tento překvapivý pohled na saturnovu noční stranu. Snímek vznikl 16.listopadu 1980 asi čtyři dny po nejtěsnějším přiblížení robotické sondy k...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 11. do 16. 11. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila, nastaly slabší polární záře. Několik poměrně jasných komet doplní...
NASA oznámila, že Voyager 1 od 20. 4. 2024 opět normálně funguje. Poslední bezproblémová komunikace se sondou byla 14. 11. 2023. Komunikace se sondou je velmi zdlouhavá, protože signál mezi sondou a Zemí putuje rychlostí světla po dobu 22,5 hodiny. Problém se podařilo najít v jednom čipu paměti FDS...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 3. do 10. 3. 2024. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce se mírně snížila. Pozorujeme zvířetníkové světlo a stále jasnější kometu 12P/Pons-Brooks. Očekáváme start rakety Falcon 9 s kosmickou...
Tady ta tečka vpravo je největší známý balvan v naší Sluneční soustavě. Je větší než všechny známé planetky, měsíce a kometární jádra. Je větší než kterákoliv jiná místní kamenná planeta. Toto skalisko je tak velké, že jeho gravitace z něj činí velkou kouli, která u svého povrchu drží těžké...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 9. do 11. 9. 2022. Měsíc bude v úplňku a vstoupí postupně do konjunkce s planetami Saturn a Jupiter. Mars a Venuši pozorujeme nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. NASA odložila start rakety SLS s lodí Orion pro závady na motoru a plnění kapalným...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2020. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše a níže taky Merkur. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu je velká skupina...
Když už byl po 13 letech na oběžné dráze Saturnu osud Cassini zpečetěn a bylo jasné, že skončí v oblačných vrstvách jeho atmosféry, otočila se naposledy k planetě svojí širokoúhlou kamerou, aby pořídila nádhernou rozlučkovou mozaiku. Celkem bylo k jejímu pořízení potřeba 42 snímků přes červený,...
Co jsou ty skvrny na Jupiteru? Ta největší vpravo od středu je velká rudá skvrna, obrovský bouřkový systém, který na Jupiteru zuří možná už od doby, kdy ho Giovanni Cassini před 352 lety zaznamenal. Doposud není známo, proč je tato velká skvrna rudá. Skvrna vlevo dole je jedním...
Přehled událostí na obloze od 4. 9. do 10. 9. 2017. Měsíc bude v úplňku. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je večer nad jihozápadem. Neptun je v opozici se Sluncem. Ráno je vidět Venuše. Aktivita Slunce je střední, na povrchu jsou pěkné skvrny. Přistála část posádky ISS s americkou rekordmankou....
Dvě kosmické sondy NASA s názvem Vyoager 1 a Voyager 2 se řítí napříč neprobádaným prostorem na své cestě za hranicemi naší Sluneční soustavy. Neustále provádějí měření mezihvězdného prostředí podél trajektorie letu, doposud záhadného prostředí mezi hvězdami. Hubbleův kosmický teleskop HST...
Sonda Voyager míjí Neptun.Autor: NASA.Na pátek 26. října 2012 přijměte pozvání na přednášku Milana Halouska z České kosmické kanceláře, který nám připomene neuvěřitelných 35 let od startů sond Voyager a jejich putování za hranice Sluneční soustavy. Přednáška s názvem „35 roků letu sond Voyager do...
sonda VoyagerHranici Sluneční soustavy obvykle umisťujeme do míst, kde vliv Slunce přestává dominovat nad vlivem okolních hvězd a mezihvězdného prostředí. Nejčastěji se setkáme s tvrzením, že poslední výspou Sluneční soustavy je Oortův oblak komet, který sahá až do vzdálenosti 50 000 astronomických...
Ten hurikán je dvakrát větší než Země. Řádí přinejmenším tak dlouho, co mohl být spatřen dalekohledy a nevykazuje žádné známky zeslabování. Jedná se o Jupiterovu velkou rudou skvrnu, největší bouřkový systém ve Sluneční soustavě. Podobně jako většina astronomických jevů, velká rudá...
Ze skvělého místa vzdáleného přes 1,4 miliardy kilometrů od Slunce se kosmická sonda Voyager 1 ohlédla zpátky dovnitř sluneční soustavy a pořídila tento jedinečný pohled na noční stranu Saturna. Obrázek byl pořízen 16.listopadu 1980, čtyři dny po nejvěším přiblížení sondy k...
Sonda Voyager1 se ze skvělého pozorovacího místa přes 1.4 miliardu kilometrů od Slunce podívala zpět směrem dovnitř sluneční soustavy aby pořídila tento překvapivý pohled na saturnovu noční stranu. Snímek vznikl 16.listopadu 1980 asi čtyři dny po nejtěsnějším přiblížení robotické sondy k...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
