Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 11. do 16. 11. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila, nastaly slabší polární záře. Několik poměrně jasných komet doplní...
NASA oznámila, že Voyager 1 od 20. 4. 2024 opět normálně funguje. Poslední bezproblémová komunikace se sondou byla 14. 11. 2023. Komunikace se sondou je velmi zdlouhavá, protože signál mezi sondou a Zemí putuje rychlostí světla po dobu 22,5 hodiny. Problém se podařilo najít v jednom čipu paměti FDS...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 3. do 10. 3. 2024. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce se mírně snížila. Pozorujeme zvířetníkové světlo a stále jasnější kometu 12P/Pons-Brooks. Očekáváme start rakety Falcon 9 s kosmickou...
Tady ta tečka vpravo je největší známý balvan v naší Sluneční soustavě. Je větší než všechny známé planetky, měsíce a kometární jádra. Je větší než kterákoliv jiná místní kamenná planeta. Toto skalisko je tak velké, že jeho gravitace z něj činí velkou kouli, která u svého povrchu drží těžké...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 9. do 11. 9. 2022. Měsíc bude v úplňku a vstoupí postupně do konjunkce s planetami Saturn a Jupiter. Mars a Venuši pozorujeme nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. NASA odložila start rakety SLS s lodí Orion pro závady na motoru a plnění kapalným...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2020. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše a níže taky Merkur. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu je velká skupina...
Když už byl po 13 letech na oběžné dráze Saturnu osud Cassini zpečetěn a bylo jasné, že skončí v oblačných vrstvách jeho atmosféry, otočila se naposledy k planetě svojí širokoúhlou kamerou, aby pořídila nádhernou rozlučkovou mozaiku. Celkem bylo k jejímu pořízení potřeba 42 snímků přes červený,...
Co jsou ty skvrny na Jupiteru? Ta největší vpravo od středu je velká rudá skvrna, obrovský bouřkový systém, který na Jupiteru zuří možná už od doby, kdy ho Giovanni Cassini před 352 lety zaznamenal. Doposud není známo, proč je tato velká skvrna rudá. Skvrna vlevo dole je jedním...
Přehled událostí na obloze od 4. 9. do 10. 9. 2017. Měsíc bude v úplňku. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je večer nad jihozápadem. Neptun je v opozici se Sluncem. Ráno je vidět Venuše. Aktivita Slunce je střední, na povrchu jsou pěkné skvrny. Přistála část posádky ISS s americkou rekordmankou....
Dvě kosmické sondy NASA s názvem Vyoager 1 a Voyager 2 se řítí napříč neprobádaným prostorem na své cestě za hranicemi naší Sluneční soustavy. Neustále provádějí měření mezihvězdného prostředí podél trajektorie letu, doposud záhadného prostředí mezi hvězdami. Hubbleův kosmický teleskop HST...
Sonda Voyager míjí Neptun.Autor: NASA.Na pátek 26. října 2012 přijměte pozvání na přednášku Milana Halouska z České kosmické kanceláře, který nám připomene neuvěřitelných 35 let od startů sond Voyager a jejich putování za hranice Sluneční soustavy. Přednáška s názvem „35 roků letu sond Voyager do...
sonda VoyagerHranici Sluneční soustavy obvykle umisťujeme do míst, kde vliv Slunce přestává dominovat nad vlivem okolních hvězd a mezihvězdného prostředí. Nejčastěji se setkáme s tvrzením, že poslední výspou Sluneční soustavy je Oortův oblak komet, který sahá až do vzdálenosti 50 000 astronomických...
Ten hurikán je dvakrát větší než Země. Řádí přinejmenším tak dlouho, co mohl být spatřen dalekohledy a nevykazuje žádné známky zeslabování. Jedná se o Jupiterovu velkou rudou skvrnu, největší bouřkový systém ve Sluneční soustavě. Podobně jako většina astronomických jevů, velká rudá...
Ze skvělého místa vzdáleného přes 1,4 miliardy kilometrů od Slunce se kosmická sonda Voyager 1 ohlédla zpátky dovnitř sluneční soustavy a pořídila tento jedinečný pohled na noční stranu Saturna. Obrázek byl pořízen 16.listopadu 1980, čtyři dny po nejvěším přiblížení sondy k...
Sonda Voyager1 se ze skvělého pozorovacího místa přes 1.4 miliardu kilometrů od Slunce podívala zpět směrem dovnitř sluneční soustavy aby pořídila tento překvapivý pohled na saturnovu noční stranu. Snímek vznikl 16.listopadu 1980 asi čtyři dny po nejtěsnějším přiblížení robotické sondy k...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 11. do 16. 11. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila, nastaly slabší polární záře. Několik poměrně jasných komet doplní...
NASA oznámila, že Voyager 1 od 20. 4. 2024 opět normálně funguje. Poslední bezproblémová komunikace se sondou byla 14. 11. 2023. Komunikace se sondou je velmi zdlouhavá, protože signál mezi sondou a Zemí putuje rychlostí světla po dobu 22,5 hodiny. Problém se podařilo najít v jednom čipu paměti FDS...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 3. do 10. 3. 2024. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce se mírně snížila. Pozorujeme zvířetníkové světlo a stále jasnější kometu 12P/Pons-Brooks. Očekáváme start rakety Falcon 9 s kosmickou...
Tady ta tečka vpravo je největší známý balvan v naší Sluneční soustavě. Je větší než všechny známé planetky, měsíce a kometární jádra. Je větší než kterákoliv jiná místní kamenná planeta. Toto skalisko je tak velké, že jeho gravitace z něj činí velkou kouli, která u svého povrchu drží těžké...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 9. do 11. 9. 2022. Měsíc bude v úplňku a vstoupí postupně do konjunkce s planetami Saturn a Jupiter. Mars a Venuši pozorujeme nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. NASA odložila start rakety SLS s lodí Orion pro závady na motoru a plnění kapalným...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2020. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše a níže taky Merkur. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu je velká skupina...
Když už byl po 13 letech na oběžné dráze Saturnu osud Cassini zpečetěn a bylo jasné, že skončí v oblačných vrstvách jeho atmosféry, otočila se naposledy k planetě svojí širokoúhlou kamerou, aby pořídila nádhernou rozlučkovou mozaiku. Celkem bylo k jejímu pořízení potřeba 42 snímků přes červený,...
Co jsou ty skvrny na Jupiteru? Ta největší vpravo od středu je velká rudá skvrna, obrovský bouřkový systém, který na Jupiteru zuří možná už od doby, kdy ho Giovanni Cassini před 352 lety zaznamenal. Doposud není známo, proč je tato velká skvrna rudá. Skvrna vlevo dole je jedním...
Přehled událostí na obloze od 4. 9. do 10. 9. 2017. Měsíc bude v úplňku. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je večer nad jihozápadem. Neptun je v opozici se Sluncem. Ráno je vidět Venuše. Aktivita Slunce je střední, na povrchu jsou pěkné skvrny. Přistála část posádky ISS s americkou rekordmankou....
Dvě kosmické sondy NASA s názvem Vyoager 1 a Voyager 2 se řítí napříč neprobádaným prostorem na své cestě za hranicemi naší Sluneční soustavy. Neustále provádějí měření mezihvězdného prostředí podél trajektorie letu, doposud záhadného prostředí mezi hvězdami. Hubbleův kosmický teleskop HST...
Sonda Voyager míjí Neptun.Autor: NASA.Na pátek 26. října 2012 přijměte pozvání na přednášku Milana Halouska z České kosmické kanceláře, který nám připomene neuvěřitelných 35 let od startů sond Voyager a jejich putování za hranice Sluneční soustavy. Přednáška s názvem „35 roků letu sond Voyager do...
sonda VoyagerHranici Sluneční soustavy obvykle umisťujeme do míst, kde vliv Slunce přestává dominovat nad vlivem okolních hvězd a mezihvězdného prostředí. Nejčastěji se setkáme s tvrzením, že poslední výspou Sluneční soustavy je Oortův oblak komet, který sahá až do vzdálenosti 50 000 astronomických...
Ten hurikán je dvakrát větší než Země. Řádí přinejmenším tak dlouho, co mohl být spatřen dalekohledy a nevykazuje žádné známky zeslabování. Jedná se o Jupiterovu velkou rudou skvrnu, největší bouřkový systém ve Sluneční soustavě. Podobně jako většina astronomických jevů, velká rudá...
Ze skvělého místa vzdáleného přes 1,4 miliardy kilometrů od Slunce se kosmická sonda Voyager 1 ohlédla zpátky dovnitř sluneční soustavy a pořídila tento jedinečný pohled na noční stranu Saturna. Obrázek byl pořízen 16.listopadu 1980, čtyři dny po nejvěším přiblížení sondy k...
Sonda Voyager1 se ze skvělého pozorovacího místa přes 1.4 miliardu kilometrů od Slunce podívala zpět směrem dovnitř sluneční soustavy aby pořídila tento překvapivý pohled na saturnovu noční stranu. Snímek vznikl 16.listopadu 1980 asi čtyři dny po nejtěsnějším přiblížení robotické sondy k...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
