Úvodní strana  >  Novinky  >  Kosmonautika

Kosmonautika

Martin Gembec Kosmonautika

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

Martin Gembec Kosmonautika

Horní stupeň rakety Falcon 9 opět spatřen nad Českem

Druhý stupeň rakety Falcon 9 obklopený oblakem po vypouštění paliva byl opět spatřen řadou pozorovatelů z Česka, jak se pomalu přesouval po obloze. Po startu z Kalifornie v USA, z kosmodromu Vandenberg, který proběhl 11. 1. 2026 ve 14:44 SEČ s misí Twilight, byl spatřen horní stupeň, když uvolňoval přebytečné palivo před deorbitací zpět do atmosféry, aby nevznikla případná kosmická tříšť. 

Martin Gembec Kosmonautika

Satelitní konstelace způsobují další probém

Je jistě příjemné mít rychlé připojení k internetu i v odlehlých místech, ovšem jak se zdá, krom zarušení rádiových pásem, rušení astronomických pozorování v infračerveném a vizuálním oboru, tu máme další nepříjemný problém se satelitními konstelacemi. Zanikající družice Starlink, kterých nyní vstupuje každý den asi 3 kusy, znečišťují atmosféru oxidy hliníku a to má potenciálně vliv mj. i na ozonovou vrstvu. Zdroje: spaceweather.com, česky forum.kosmonautix.cz.

Martin Gembec Kosmonautika

Chang'e 6 předala vzorky na oběžné dráze Měsíce

Mise čínské sondy Chang'e 6 probíhá podle plánu. 6. června bylo oznámeno, že vzletový stupeň se úspěšně automaticky spojil na oběžné dráze Měsíce s orbitálním stupněm a předal mu vzorky odebrané z povrchu odvrácené strany Měsíce v kráteru Apollo. Návrat vzorků na Zemi je v plánu 25. 6. 

Martin Gembec Kosmonautika

Chang'e 6 úspěšně přistála na Měsíci

Čínská sonda Chang'e 6 (vyslovuje se Čchang-e) úspěšně dosedla na povrch Měsíce 2. 6. 2024 v 00:23 SELČ. Jde o čtvrté úspěšné čínské přistání na Měsíci v řadě a druhé na odvrácené straně, kde stále ještě funguje dvojice Chang'e 4 a vozítko Yutu 2.

Martin Gembec Kosmonautika

Voyager 1 opět normálně funguje

NASA oznámila, že Voyager 1 od 20. 4. 2024 opět normálně funguje. Poslední bezproblémová komunikace se sondou byla 14. 11. 2023. Komunikace se sondou je velmi zdlouhavá, protože signál mezi sondou a Zemí putuje rychlostí světla po dobu 22,5 hodiny. Problém se podařilo najít v jednom čipu paměti FDS (Flight Data System). Oprava spočívá v tom, že data nejsou nyní ukládána jako větší balík, ale jsou rozdělována a ukládána do částí paměti FDS, které jsou v pořádku. Jde o velký úspěch inženýrů z NASA. Zdroj




42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »