Pozor, oblohou se opět prohání vláčky Starlinků - družic určených pro přenos internetu firmy SpaceX Elona Muska. Nová verze Starlinků (V2-mini) se jeví jasnější než původní menší družice. Na snímku zachyceny 14. 9. 2023 večer po 21. hodině (startovaly 12. 9.).
Starlinky V2-mini (start 12. 9. 2023) zachycené 14. 9. 2023, 21:03 SELČ (Canon 6D, Sigma Art 35 mm, 0,25 s, ISO 6400) Autor: Martin Gembec
NASA oznámila, že druhý pokus o start SLS mise Artemis I proběhne v sobotu 3. září. Startovní okno se otevírá ve 20:17 SELČ. Přejme si, ať vyjde počasí a technika nezlobí, protože ideálnější termín už nám nebeská mechanika asi dlouho nenabídne.
Před 61 lety, 12. dubna 1961 proběhla mise Vostok 1, první pilotovaný let do kosmického prostoru v dějinách. Let, který trval 106 minut, vykonal Jurij Alexejevič Gagarin. Díky tomuto milníku je tento den, kdy se začaly psát dějiny kosmických pilotovaných letů, oslavován jako Mezinárodní den kosmonautiky. Mimo to také před 41 lety odstartoval na svoji první misi americký raketoplán. Jednalo se o stroj Columbia a na palubě byli John Young a Robert Crippen.
Start rakety Ariane 5 s dalekohledem Jamese Webba proběhl 25. 12. 2021, nosná raketa pracovala bezchybně a dopravila velice cenný náklad na určenou dráhu. Nyní dalekohled letí již samostatně k libračnímu bodu L2, který je 1,5 milionu km od Země. Dva týdny se bude dalekohled postupně rozkládat a za 29 dní by měl dorazit na místo určení, tedy k bodu L2, kolem kterého bude dalekohled obíhat. Pak bude následovat série zkoušek a kalibrací. Nic z toho se nesmí pokazit, oprava na místě není možná. Prvních snímků pořízených dalekohledem bychom se měli dočkat za pár měsíců.Zde odkaz na animaci startu a postupného rozkládání dalekohledu.
Dnes v noci má proběhnout přistání čínského vozítka mise Tianwen-1. Nejdůležitější fáze manévru (brždění s tepelným štítem a padákem, motorické dosednutí přistávací plošiny) nastává 15. 5. krátce po jedné ráno SELČ. Podrobnosti na Kosmonautix.cz.
29. 4. 2021 ve 3:50 SELČ úspěšně odstartovala z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Vega, která na tzv. dispenseru brněnské firmy SAB Aerospace vynesla na oběžnou dráhu Země celkem 6 družic. Dispenzer je zařízení, které pomáhá družice nést a umístit na oběžnou dráhu. Jde už o druhý start s účastí brněnské firmy.
Obě vozítka na Marsu nás zásobují zajímavými snímky. perseverance aktuálně k poslednímu dni měsíce března zaslal snímek vrtulníčku Ingenuity v poloze, v jaké bude později uvolněn a vyszaen na povrch. Všechny nožičky jsou správně vyklopeny a vypadá to dobře. Mezitím na jiné části Marsu Curiosity sleduje nádherná oblaka. Máme tu další animaci.
Start rakety Vega ráno 17. listopadu vypadal dobře, ale na čtvrtém stupni AVUM došlo k anomálii, která vedla ke ztrátě mise včetně obou družic - TARANIS (včetně české účasti) a SEOSAT-Ingenio.
"Krtek" na Marsu v současnosti nepracuje - při vrtání narazil nehluboko pod povrchem na překážku (zřejmě kámen). Během snahy se přes ni probít se aparatura, která jej vypouští/drží začala po povrchu pohybovat a to o několik cm. Navíc se pozice Krtka uklonila přibližně o 15°. Krtek je zčásti stále v zemi a zčásti stále v držáku. Nyní se řeší, zdali nedošlo ke vzpříčení Krtka v držáku a tím i jeho zaseknutí a zdali uklonění nevadí a stále bude schopen se přes překážku probít. Více v angličtině.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek
„Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner
Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,