Přistávací modul Nova-C nazvaný Odysseus úspěšně přistál na povrchu Měsíce po půlnoci našeho času na 23. února 2024. Potvrdila to soukromá společnost Intuitive Machines i radioamatéři, kteří naslouchali slabému signálu sondy. Jde o první přistání soukromé firmy na Měsíci a také o první americký úspěch od posledního přistání Apolla 17 (tedy po více než 50 letech). Detaily v psaném přenosu Kosmonautix.cz.
První stupeň rakety Falcon 9 s výrobním číslem B1058 se stal prvním, který dokázal odstartovat a přistát devatenáctkrát. Stalo se to při mise se Starlinky 23. 12. 2023. Když však dorazily záběry z mořského prámu Just Read the Instruction, ukázalo se, že samotné dosednutí bylo velmi dramatické. Stupeň dosedal velmi našikmo, ale přistál úspěšně na kraj plošiny. Pozdější fotografie ukázaly, že se převrátil. První misí tohoto stupně bylo vynesení lodi Crew DRagon na misi DM-2 (první s dvojicí astronautů na palubě k ISS 30. 5. 2020). Na jubilejní dvacáté opakované použití nějakého z prvních stupňů Falconu 9 si tedy ještě počkáme.
Pozor, oblohou se opět prohání vláčky Starlinků - družic určených pro přenos internetu firmy SpaceX Elona Muska. Nová verze Starlinků (V2-mini) se jeví jasnější než původní menší družice. Na snímku zachyceny 14. 9. 2023 večer po 21. hodině (startovaly 12. 9.).
NASA oznámila, že druhý pokus o start SLS mise Artemis I proběhne v sobotu 3. září. Startovní okno se otevírá ve 20:17 SELČ. Přejme si, ať vyjde počasí a technika nezlobí, protože ideálnější termín už nám nebeská mechanika asi dlouho nenabídne.
Před 61 lety, 12. dubna 1961 proběhla mise Vostok 1, první pilotovaný let do kosmického prostoru v dějinách. Let, který trval 106 minut, vykonal Jurij Alexejevič Gagarin. Díky tomuto milníku je tento den, kdy se začaly psát dějiny kosmických pilotovaných letů, oslavován jako Mezinárodní den kosmonautiky. Mimo to také před 41 lety odstartoval na svoji první misi americký raketoplán. Jednalo se o stroj Columbia a na palubě byli John Young a Robert Crippen.
Start rakety Ariane 5 s dalekohledem Jamese Webba proběhl 25. 12. 2021, nosná raketa pracovala bezchybně a dopravila velice cenný náklad na určenou dráhu. Nyní dalekohled letí již samostatně k libračnímu bodu L2, který je 1,5 milionu km od Země. Dva týdny se bude dalekohled postupně rozkládat a za 29 dní by měl dorazit na místo určení, tedy k bodu L2, kolem kterého bude dalekohled obíhat. Pak bude následovat série zkoušek a kalibrací. Nic z toho se nesmí pokazit, oprava na místě není možná. Prvních snímků pořízených dalekohledem bychom se měli dočkat za pár měsíců.Zde odkaz na animaci startu a postupného rozkládání dalekohledu.
Dnes v noci má proběhnout přistání čínského vozítka mise Tianwen-1. Nejdůležitější fáze manévru (brždění s tepelným štítem a padákem, motorické dosednutí přistávací plošiny) nastává 15. 5. krátce po jedné ráno SELČ. Podrobnosti na Kosmonautix.cz.
29. 4. 2021 ve 3:50 SELČ úspěšně odstartovala z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Vega, která na tzv. dispenseru brněnské firmy SAB Aerospace vynesla na oběžnou dráhu Země celkem 6 družic. Dispenzer je zařízení, které pomáhá družice nést a umístit na oběžnou dráhu. Jde už o druhý start s účastí brněnské firmy.
Obě vozítka na Marsu nás zásobují zajímavými snímky. perseverance aktuálně k poslednímu dni měsíce března zaslal snímek vrtulníčku Ingenuity v poloze, v jaké bude později uvolněn a vyszaen na povrch. Všechny nožičky jsou správně vyklopeny a vypadá to dobře. Mezitím na jiné části Marsu Curiosity sleduje nádherná oblaka. Máme tu další animaci.
Start rakety Vega ráno 17. listopadu vypadal dobře, ale na čtvrtém stupni AVUM došlo k anomálii, která vedla ke ztrátě mise včetně obou družic - TARANIS (včetně české účasti) a SEOSAT-Ingenio.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek
„Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“,
jehož autorem je Jan Beránek.
Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.