Andrew Feustel v ČR
Astronaut Andrew Feustel přistál se svou ženou Indírou v Praze ve čtvrtek odpoledne. Navštíví Prahu, Brno, Ostravu, Olomouc či Terezín. Zdroj.
Astronaut Andrew Feustel přistál se svou ženou Indírou v Praze ve čtvrtek odpoledne. Navštíví Prahu, Brno, Ostravu, Olomouc či Terezín. Zdroj.
"Krtek" na Marsu v současnosti nepracuje - při vrtání narazil nehluboko pod povrchem na překážku (zřejmě kámen). Během snahy se přes ni probít se aparatura, která jej vypouští/drží začala po povrchu pohybovat a to o několik cm. Navíc se pozice Krtka uklonila přibližně o 15°. Krtek je zčásti stále v zemi a zčásti stále v držáku. Nyní se řeší, zdali nedošlo ke vzpříčení Krtka v držáku a tím i jeho zaseknutí a zdali uklonění nevadí a stále bude schopen se přes překážku probít. Více v angličtině.
Americká sonda InSIGHT začne na Marsu s novým druhem měření.
Právě vyšla nová kniha, která v naší literatuře velmi chyběla. Je to monografie Doc. Ing. Vladimíra Daňka, Csc . z Leteckého ústavu FSI VUT v Brně, která se zabývá velmi komplexně problematikou kosmických letů. Knihu lze doporučit všem vážným zájemcům o kosmonautiku. Více.
Kosmická sonda Kepler přestala fungovat. Došlo ji palivo, které umožňovalo udržovat orientaci sondy v prostoru. Byla to úžasná mise, která pomohla odhalit tisíce nových světů a data z Keplera budou astronomům sloužit ještě dlouho.
Sluneční sonda Parker Solar Probe měla startovat dnes brzy ráno. Z technických, ale blíže neurčených důvodů, byl start přeložen na neděli okolo 09:30 našeho času.
V pořadu Věda 24 České televize proběhla reportáž o nedávno zesnulém astronautovi Eugene Cernanovi, který je v Česku a na Slovensku znám svými česko-slovenskými předky. Ve vzpomínkové reportáži vystoupili také členové České astronomické společnosti a prohlédnout si nakrátko můžete i vlajku, kterou Cernan vezl na Měsíc v roce 1972 a posléze ji daroval tehdejšímu Astronomickému ústavu ČSAV. Shlédněte video.
V těchto dnech se otevírá podzimní okno pro pozorování odlesků od solárních panelů geostacionárních družic. Pozorujte v noci (nejlépe fotograficky) opačnou stranu oblohy, než svítí Slunce, a to pár stupňů pod nebeským rovníkem. Na podzim jsou ideální podmínky několik dnů kolem 9. října, jarní okno pak spadá na dny kolem 3. března. Více v článku.
Náš článek o výpravě k Jupiteru se dočkal další aktualizace o čerstvé informace.
Věděli jste, že za 19 dní uplyne už 47 roků od přistání prvního člověka na Měsíci? NASA vypustila minulý rok na 8400 doposud nezveřejněných fotografií z tohoto legendárního lidského počinu, který dovolil 12 lidem mezi lety 1969-1972 stanout obutou nohou na našem kosmickém sousedovi. Už skoro půlstoletí se ale pořád mezi náruživými konspirátory diskutuje o tom, že přistání na Měsíci byl podvod. Tak snad nové snímky uhasí tyto plameny alespoň u některých a jiní nechť si dále věří svému. Více v článku na Vědmágu.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4