Úvodní strana  >  Novinky  >  Kosmonautika

Kosmonautika

Vít Straka Kosmonautika

Loď ATV naposled u ISS

K Mezinárodní vesmírné stanici se včera v 15:30 SELČ připojil pátý a poslední člen evropské kosmické "flotily" ATV. Loď přivezla celkem 7,3 tuny paliva, vody, zásob a výbavy. Na stanici má zůstat asi půl roku.
Na video z příletu ke stanici se můžete podívat na tomto odkazu.
Vít Straka Kosmonautika

Rosetta je v cíli!

Evropská sonda zahájila přesně v 11:00 SELČ finální zážeh motorů o délce 6 minut a 26 sekund. Potvrzení úspěchu mělo kvůli vzdálenosti stroje od Země (405 mil. km) zpoždění asi 22 minut ale přišlo! Letoví kontroloři manévr hodnotí jako nebývale hladký.
Rosetta je asi 100 km od komety, vzájemná rychlost už činí jen 1 m/s, sonda je na zvláštní, trojúhelníkové dráze kolem jádra. Po upřesnění některých parametrů komety začne sonda postupně v dalších dnech snižovat vzdálenost.
Vít Straka Kosmonautika

Je na kometě teplo?

ESA včera zveřejnila výsledek prvního měření teploty na cílové kometě 67P/Č-G, které provedla Rosetta asi v půli července. Díky analýze vydávaného infračerveného záření byla zjištěna průměrná povrchová teplota asi -70°C. Tento údaj ukazuje na fakt, že většina povrchu komety je tvořena prachem a horninami, na kometu pokrytou ledem je teplota moc vysoká.
Vít Straka Kosmonautika

Poslední evropská loď

Dnes v noci (v 01:47 SELČ) odstartovala na raketě Ariane 5 z evropského kosmodromu v Jižní Americe pátá a historicky poslední zásobovací loď ATV s více než 7 tunami jídla, vědeckého nákladu, náhradních dílů, paliva, vzduchu a vody. K ruské části stanice ISS se má připojit 12. srpna a pobýt zde asi půl roku.
Video ze startu je na stránkách NASA.
Vít Straka Kosmonautika

Rosetta čím dál blíže ...

Sonda Rosetta včera úspěšně provedla další větší zážeh (brzdící), který upraví její kurs směrem ke kometě Čurjumov-Gerasimenko. Větší manévry na cestě zůstávají už jen dva, 3. srpna a pak ještě v den příletu k cíli, šestého srpna.
Nové snímky komety a 3D model její rotace (kometa má periodu 12,4 hodiny) najdete na webu ESA.
Vít Straka Kosmonautika

45 let po Apollu 11

V dnešním horkém dni (který má pořadové číslo 16 435 od přistání prvních lidí na Měsíci) se můžete osvěžit dávkou zajímavých videí, která k této příležitosti shromáždil server SpaceRef.com. Najdeme zde třeba plný videozáznam první procházky po Měsíci, celovečerní dokument Moonwalk One či záznam tehdejšího přenosu CBS.
Můžete si také připomenout naše články o Apollu 11 vydané ke 40. výročí mise v roce 2009; první a druhý díl.
A nezoufejte: Neil a Buzz měli při své vycházce teplotu asi o 100 stupňů vyšší než my dnes v ČR.
Vít Straka Kosmonautika

Start mise ke stanici ISS

V neděli 13. července má odstartovat k Mezinárodní kosmické stanici soukromá loď Cygnus s téměř půldruhou tunou nákladu. Start můžete sledovat s námi živě od 18:15 večer.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »