< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Novinky  >  Kosmonautika

Kosmonautika

Vít Straka Kosmonautika

Start Dragonu online

I přes nepříznivou předpověď počasí plánuje na pátek 18. dubna SpaceX další pokus o vypuštění rakety Falcon 9 s lodí Dragon ke stanici ISS. Budeme samozřejmě poctěni, když se (v případě povolení startu meteorology) rozhodnete sledovat start s námi. Raketa má vzlétnout ve 21:25 večer našeho času, přenos zahájíme v půl deváté!
Vít Straka Kosmonautika

Dragon zítra online

I přes výpadek multifunkční řídící jednotky na ISS dnes NASA kývnula na start soukromé lodi Dragon ke stanici v pondělí 14. dubna ve 22:58 SELČ. Podrobnosti + zprávy z průběhu startu na astro.cz zítra od 22:15!
Vít Straka Kosmonautika

Je Dragon prokletý?

Špatné počasí bránící včasnému převozu prvního stupně rakety na kosmodrom, kontaminace nákladového prostoru olejem ze šicího stroje, zničení sledovacího radaru vojenského letectva zkratem. To všechno dosud oddálilo směrem do budoucna start třetí operační lodi Dragon ke stanici ISS. Start je nyní v plánu v pondělí večer našeho času (počasí: na 70 % OK). Nebo ne? NASA nyní zhodnocuje páteční selhání jedné řídící jednotky na palubě stanice a její dopad na operace při misi Dragonu. Bude zase odklad? Dozvíme se v neděli.
Vít Straka Kosmonautika

Na ISS dorazily zásoby

Včera ve 23:14 našeho času, 418 kilometrů nad pobřežím Peru, se ke stanici ISS připojila ruská loď Progress s 2,9 tunami paliva, kyslíku, vzduchu, vody, zásob a výbavy. Její start z Bajkonuru raketou Sojuz proběhl taktéž včera v 17:26 SELČ. Během příprav ke startu a samotné mise nebyly hlášeny vážnější potíže a loď má na stanici zůstat do druhé poloviny července.
Progress při finálním přiblížení ke stanici Autor: TV NASA
Progress při finálním přiblížení ke stanici
Autor: TV NASA
Vít Straka Kosmonautika

Sojuz má potíže ...

Včera úspěšně vypuštěná loď Sojuz, jež se měla ještě dnes nad ránem spojit se stanicí ISS, létá po orbitě a spojení se stanicí bylo odloženo pro technické potíže na palubě lodi. Průběžné info v našem článku.
Vít Straka Kosmonautika

Start posádky k ISS online

V úterý, tj. 25. března, odstartuje k Mezinárodní kosmické stanici ruská loď Sojuz TMA-12M s novou dlouhodobou posádkou z Ruska a Ameriky. Start proběhne dle plánu ve 22:17 SEČ, my vám začneme přinášet online info z kosmodromu ve formě přenosu ve 21:30.
Vít Straka Kosmonautika

Končí komerční mise k ISS

Mezinárodní kosmickou stanici dnes po poledni našeho času opustila první operační loď Cygnus Orb-1, o níž jsme psali zde nebo například zde. Zítra loď čekají dva brzdící zážehy, díky kterým v podvečer vstoupí do atmosféry a shoří nad Pacifikem s nákladem odpadu ze stanice.

Loď Cygnus Orb-1 krátce po uvolnění robotickou paží stanice Autor: Spaceflightnow.com
Loď Cygnus Orb-1 krátce po uvolnění robotickou paží stanice
Autor: Spaceflightnow.com

Martin Gembec Kosmonautika

Čínský lunochod žije

Ačkoli původní zprávy nebyly optimistické, vozítko Yutu (Nefritový králík, nebo zajíc) se včera nečekaně ozvalo a dnes Čína potvrdila, že přežilo 14 dní dlouhou měsíční noc. Více (anglicky).


1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »