Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start Dragonu zrušen - AKTUALIZOVÁNO!
Vít Straka Vytisknout článek

Start Dragonu zrušen - AKTUALIZOVÁNO!

Dragon na startovací rampě před třetí operační misí na ISS Autor: NASA
Dragon na startovací rampě před třetí operační misí na ISS
Autor: NASA
SpaceX před chvilkou oznámila, že kvůli úniku helia z prvního stupně rakety RUŠÍ start 14. dubna a zahajuje vyčerpávání paliva z nádrží Falconu 9. Záložní startovací okno připadá na pátek 18. dubna večer ve 21:25 SELČ, nicméně počasí na pátek nevypadá moc dobře (pouze na 40% "GO"). Budeme vás informovat a seženeme lepší titulní fotku.

Už je to přeci jen nějakou dobu zpátky, co jste si na astro.cz mohli přečíst o kontaminaci nákladového prostoru a odkladu startu. Od té doby Dragon stále nedosáhl hvězd, stále mu něco házelo klacky pod raketové motory.

Čtyřiadvacátého března například hasiči v Kennedyho kosmickém středisku, kousek od místa, kde má Dragon startovací rampu, museli reagovat na požár sledovacího radaru, který se velice přehřál kvůli zkratu v elektroinstalaci. Stane se. Jenže on to byl klíčový radar amerického vojenského letectva, které stojí nad kosmickými starty coby zástupce národní bezpečnosti (vojáci sledují raketu na radarech a kdyby se vychýlila z kurzu, odpálí ji na dálku; krom toho garantují třeba čistý vzdušný prostor při startu či sledují počasí). Kosmický start se bez jejich povolení uskutečnit prostě nemůže a oni přišli o kritický radar, jehož oprava či výměna by zabrala týdny a týdny. No, nakonec zkrátka vojáci zapnuli radar záložní.

Po těchto těžkostech mohla SpaceX stanovit svůj start ke stanici na pondělí 14. dubna.

Další klacek pod raketové motory Dragonu (byť nakonec ne fatální) přišel tři dny před tímto datem, kdy na palubě ISS při rutinní prověrce technického stavu přestala reagovat na příkazy (=selhala) záložní řídící jednotka pro vícero důležitých procesů vně stanice (rotace a pozicování solárních panelů a panelů tepelné regulace, chod chladícího systému elektroniky, pohyby vnějšího přepravníku atd.). Jednotka EXT-2 je namontována v srdci „páteře“ stanice z příhradových nosníků, konkrétně v nosníku S0, a pokusy o její znovu-nahození přišly vniveč. Jednotka je sice pouze zálohou, nicméně kdyby teď vypadla i hlavní jednotka, situace by byla ne právě radostná (hlavní jednotka pracuje zatím normálně a výpadek její kolegyně nijak zvlášť neovlivnil chod stanice).

I je zapotřebí kosmické vycházky a výměny jednotky (zřejmě ve středu 23. dubna; délka asi dvě a půl hodiny).

Vrásky na čele manažerů NASA, když si vzpomněli na Dragon, způsobovalo hlavně to, že při příletu lodi ke stanici je nutné otočit solární panely (rozpětí 72 metrů) hranou směrem k lodi, aby nebyly znečistěné plyny z motorů manévrující lodi, což by vedlo k poklesu jejich výkonu. Jenže kdyby vypadla ze služby i hlavní jednotka, toto by nebylo možné. V neděli 13. dubna nakonec padlo rozhodnutí Dragon pustit na start a panely stanice díky příznivému úhlu osvícení Sluncem v této době (aby generovaly dostatek proudu) zabezpečit v pozici pro přílet lodi hned po jejím startu, aby radši měla hlavní jednotka co nejméně času selhat, kdyby chtěla (zatím ne!).

Zdroj potíží se o den později vrátil na zemský povrch. Asi hodinu a půl před startem byly všechny přípravy přerušeny kvůli vnitřnímu úniku helia ze systému, který zabezpečuje separaci stupňů rakety necelé tři minuty po startu. SpaceX hovoří takto:

„Při pondělním pokusu o start ukázaly předletové prověrky, že heliový ventil v pneumatickém systému pro oddělení stupňů nepracoval pod správným tlakem. Čili písty by se při oddělení stupňů musely spoléhat na záložní ventil.

Záložní ventil žádné potíže neměl, takže start by asi byl nakonec úspěšný, nicméně politikou SpaceX je nestartovat, když jsou známy jakékoliv anomálie. Raketu Falcon 9 jsme sklopili zpět do horizontální polohy a provádíme výměnu dotyčného ventilu spolu s inspekcí celého systému a hledáme cokoliv, co mohlo přispět ke špatné funkci ventilu.“

Start je nyní stanoven na pátek 18. dubna ve 21:25 SELČ, nicméně je zde 60procentní šance, že start překazí špatné počasí.

Kdyby start vyšel v pátek, Dragon by dorazil ke stanici na Velikonoční neděli kolem oběda, zachycen by u stanice byl cca ve 13:15. Kdyby pátek opět nevyšel, záložní šance je v sobotu večer, s příletem ke stanici v úterý 22. dubna (zde by asi vycházka astronautů Mastracchia a Swansona za účelem výměny selhavšího procesoru byla uspíšena na Velikonoční neděli). Kdyby neklapla ani sobota, start SpaceX by sklouznul do období kolem 10. června a přednost by dostala firma Orbital s druhým operačním Cygnusem (start v takovém případě 6. května). Ale to je již katastrofický scénář.

Zdroje: (EN)




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »