Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start Dragonu zrušen - AKTUALIZOVÁNO!
Vít Straka Vytisknout článek

Start Dragonu zrušen - AKTUALIZOVÁNO!

Dragon na startovací rampě před třetí operační misí na ISS Autor: NASA
Dragon na startovací rampě před třetí operační misí na ISS
Autor: NASA
SpaceX před chvilkou oznámila, že kvůli úniku helia z prvního stupně rakety RUŠÍ start 14. dubna a zahajuje vyčerpávání paliva z nádrží Falconu 9. Záložní startovací okno připadá na pátek 18. dubna večer ve 21:25 SELČ, nicméně počasí na pátek nevypadá moc dobře (pouze na 40% "GO"). Budeme vás informovat a seženeme lepší titulní fotku.

Už je to přeci jen nějakou dobu zpátky, co jste si na astro.cz mohli přečíst o kontaminaci nákladového prostoru a odkladu startu. Od té doby Dragon stále nedosáhl hvězd, stále mu něco házelo klacky pod raketové motory.

Čtyřiadvacátého března například hasiči v Kennedyho kosmickém středisku, kousek od místa, kde má Dragon startovací rampu, museli reagovat na požár sledovacího radaru, který se velice přehřál kvůli zkratu v elektroinstalaci. Stane se. Jenže on to byl klíčový radar amerického vojenského letectva, které stojí nad kosmickými starty coby zástupce národní bezpečnosti (vojáci sledují raketu na radarech a kdyby se vychýlila z kurzu, odpálí ji na dálku; krom toho garantují třeba čistý vzdušný prostor při startu či sledují počasí). Kosmický start se bez jejich povolení uskutečnit prostě nemůže a oni přišli o kritický radar, jehož oprava či výměna by zabrala týdny a týdny. No, nakonec zkrátka vojáci zapnuli radar záložní.

Po těchto těžkostech mohla SpaceX stanovit svůj start ke stanici na pondělí 14. dubna.

Další klacek pod raketové motory Dragonu (byť nakonec ne fatální) přišel tři dny před tímto datem, kdy na palubě ISS při rutinní prověrce technického stavu přestala reagovat na příkazy (=selhala) záložní řídící jednotka pro vícero důležitých procesů vně stanice (rotace a pozicování solárních panelů a panelů tepelné regulace, chod chladícího systému elektroniky, pohyby vnějšího přepravníku atd.). Jednotka EXT-2 je namontována v srdci „páteře“ stanice z příhradových nosníků, konkrétně v nosníku S0, a pokusy o její znovu-nahození přišly vniveč. Jednotka je sice pouze zálohou, nicméně kdyby teď vypadla i hlavní jednotka, situace by byla ne právě radostná (hlavní jednotka pracuje zatím normálně a výpadek její kolegyně nijak zvlášť neovlivnil chod stanice).

I je zapotřebí kosmické vycházky a výměny jednotky (zřejmě ve středu 23. dubna; délka asi dvě a půl hodiny).

Vrásky na čele manažerů NASA, když si vzpomněli na Dragon, způsobovalo hlavně to, že při příletu lodi ke stanici je nutné otočit solární panely (rozpětí 72 metrů) hranou směrem k lodi, aby nebyly znečistěné plyny z motorů manévrující lodi, což by vedlo k poklesu jejich výkonu. Jenže kdyby vypadla ze služby i hlavní jednotka, toto by nebylo možné. V neděli 13. dubna nakonec padlo rozhodnutí Dragon pustit na start a panely stanice díky příznivému úhlu osvícení Sluncem v této době (aby generovaly dostatek proudu) zabezpečit v pozici pro přílet lodi hned po jejím startu, aby radši měla hlavní jednotka co nejméně času selhat, kdyby chtěla (zatím ne!).

Zdroj potíží se o den později vrátil na zemský povrch. Asi hodinu a půl před startem byly všechny přípravy přerušeny kvůli vnitřnímu úniku helia ze systému, který zabezpečuje separaci stupňů rakety necelé tři minuty po startu. SpaceX hovoří takto:

„Při pondělním pokusu o start ukázaly předletové prověrky, že heliový ventil v pneumatickém systému pro oddělení stupňů nepracoval pod správným tlakem. Čili písty by se při oddělení stupňů musely spoléhat na záložní ventil.

Záložní ventil žádné potíže neměl, takže start by asi byl nakonec úspěšný, nicméně politikou SpaceX je nestartovat, když jsou známy jakékoliv anomálie. Raketu Falcon 9 jsme sklopili zpět do horizontální polohy a provádíme výměnu dotyčného ventilu spolu s inspekcí celého systému a hledáme cokoliv, co mohlo přispět ke špatné funkci ventilu.“

Start je nyní stanoven na pátek 18. dubna ve 21:25 SELČ, nicméně je zde 60procentní šance, že start překazí špatné počasí.

Kdyby start vyšel v pátek, Dragon by dorazil ke stanici na Velikonoční neděli kolem oběda, zachycen by u stanice byl cca ve 13:15. Kdyby pátek opět nevyšel, záložní šance je v sobotu večer, s příletem ke stanici v úterý 22. dubna (zde by asi vycházka astronautů Mastracchia a Swansona za účelem výměny selhavšího procesoru byla uspíšena na Velikonoční neděli). Kdyby neklapla ani sobota, start SpaceX by sklouznul do období kolem 10. června a přednost by dostala firma Orbital s druhým operačním Cygnusem (start v takovém případě 6. května). Ale to je již katastrofický scénář.

Zdroje: (EN)




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »