Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  „Špinavá“ loď nemůže k Mezinárodní kosmické stanici
Vít Straka Vytisknout článek

„Špinavá“ loď nemůže k Mezinárodní kosmické stanici

Na animaci jde dobře vidět zadní nákladní oddíl Dragonu Autor: Redorbit.com
Na animaci jde dobře vidět zadní nákladní oddíl Dragonu
Autor: Redorbit.com
Asi bychom nespočítali, kolikrát jsme v dětství slyšeli od rodičů věty typu „Umyj si před jídlem ruce!“ nebo „Ukliď si po sobě ten svinčík!“ Uklízet se samozřejmě musí i v kosmonautickém řemeslu, o čemž se na vlastní šroubky přesvědčila soukromá loď Dragon, které byl minulý týden zapovězen start k ISS kvůli kontaminaci, jež by mohla ohrozit vědecké přístroje.

Nejde navíc o jedinou očekávanou misi, kterou nyní stihl odklad.

Ještě před týdnem vládly nervy a napětí jak v kalifornském ředitelství firmy SpaceX, tak na mysu Canaveral na Floridě, odkud měla firma v neděli 16. března nad ránem místního času vypustit pomocí vlastní rakety Falcon 9 zásobovací loď ke stanici ISS. Řeč je o třetím operačním letu plavidla Dragon v rámci kontraktu s NASA za 1,6 miliardy dolarů, podpisem kteréhož se koncern zavázal k dopravení asi 20 tun nákladu na palubu orbitální základny během minimálně tuctu misí Dragonů.

Záběr z testovacího zážehu Falconu 9 osmého března 2014 Autor: SpaceX
Záběr z testovacího zážehu Falconu 9 osmého března 2014
Autor: SpaceX
V sobotu 8. března technici SpaceX na chvíli převezli Falcon i s lodí na startovací rampu komplexu číslo 40 základny Cape Canaveral Air Force Station na břehu Atlantiku a po simulaci předstartovních operací a ověření chodu všech systémů se dokonce uskutečnil tradiční test rakety v podobě pársekundového zážehu motorů prvního stupně. Testy a simulace dopadly dobře.

Dragon má při své misi SpaceX-3 přivézt na palubu stanice 2254 kilogramů vybavení a zásob pro posádku a asi za měsíc se vrátit na Zemi s 1623 kilogramy vědeckých vzorků, poškozeného či nepotřebného vybavení atd. Dragon je navíc schopen převážet i vnější náklad v otevřené dutině na své zadní ploše (anglicky nazýváno „trunk“, neboli nákladový prostor). V tomto trunku poletí na stanici dva vědecké přístroje na bázi optiky: jednak systém OPALS, který bude testovat možnosti využití laserových paprsků při přenosu informací z vesmíru na Zemi, druhak čtveřice HD kamer pro instalaci na vnější plášť stanice a zahájení studia Země. Oba přístroje jsou v trunku po dobu dvoudenního letu ke stanici elektricky napájené a na stanici budou vyloženy robotickou paží.

A zde je kámen úrazu! Koncem minulého týdne totiž technici v montážní hale našli uvnitř trunku Dragonu zjevnou kontaminaci, která si vynucuje sejmutí lodě ze špice nosné rakety a vyčištění dutiny, jinak by vlivem teploty až 150 °C při přeletu denní polokoule na oběžné dráze mohlo dojít k sublimaci (odpařování) oné nežádoucí látky a citlivá optika převážených přístrojů by byla vážně ohrožena nečekanými plyny kolem.

Dle neoficiálních informací jde o zbytky oleje ze šicího stroje, kterým byly sešívány pláty tepelné izolace pro náklad v trunku.

Na nepříliš kvalitním záběru z března 2013 je vidět vykládání věcí z
Na nepříliš kvalitním záběru z března 2013 je vidět vykládání věcí z "trunku" pomocí robotického manipulátoru
Autor: NASASpaceFlight.com
Start je nyní očekáván „ne dříve než“ 30. března, resp. 31. března velmi brzy ráno našeho času, záložní možnost budiž o tři dny později. Technici dvoutýdenním odkladem získají možnost problém řádně zlikvidovat, také je ale nutné počkat, až proběhne 25. března start lodi Sojuz s novou posádkou pro stanici a stykovka lodi o 6 hodin později. Manažeři programu ISS mají typicky rádi mezi misemi ke stanici několik dní mezeru, aby se zbytečně nepřepracoval pozemní personál letové kontroly ani posádka stanice.

SpaceX k odkladu vydala pouze strohé prohlášení:

„Abychom zajistili nejvyšší možnou spolehlivost mise a získali čas na vyřešení zbývajících záležitostí, tak nyní plánujeme start mise CRS-3 až 30. března se záložním datem 2. dubna. Tohle jsou nejbližší možné startovní příležitosti vzhledem k současným plánům a čekáme na jejich schválení vojenským letectvem.
Raketa i loď se těší dobrému technickému stavu; vzhledem k důležitému nákladu a podstatným úpravám lodi Dragon zajistí přidaný čas, že SpaceX udělá vše pro to, aby připravila úspěšný start.“

Dvě komponenty rakety Delta IV Heavy pro premiérový let Orionu dorazily již koncem února na mys Canaveral Autor: NASA
Dvě komponenty rakety Delta IV Heavy pro premiérový let Orionu dorazily již koncem února na mys Canaveral
Autor: NASA
A nyní slibovaný přídavek: v pátek 14. března oznámila NASA, že odkládá z poloviny září až na počátek prosince premiérový start nové americké lodi Orion. Ta má během své několikahodinové, zatím ještě bezpilotní úvodní mise po vynesení raketou Delta IV Heavy společnosti United Launch Alliance obíhat po velmi vysoké dráze kolem Země (až 6 000 km vysoko) a následně demonstrovat přistání na padácích do Pacifiku. V budoucnu má vozit americké astronauty k asteroidům či na Mars.

Orion nedoplatil na jakoukoliv kontaminaci jako spíše na to, že v letovém plánu raket Delta IV dostalo přednost vynesení dvou družic pro americkou armádu. Půjde o nové přírůstky teprve nedávno zveřejněného programu GSSAP, jehož satelity zaměřují a zkoumají objekty, pohybující se po geosynchronní dráze ve výšce 36 000 kilometrů nad rovníkem. Jejich start je stanoven na třetí čtvrtletí letošního roku.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »