Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  „Vesmírní parťáci“ Andrew Feustel a Krteček znova vyrazili na oběžnou dráhu - AKTUALIZOVÁNO
Vít Straka Vytisknout článek

„Vesmírní parťáci“ Andrew Feustel a Krteček znova vyrazili na oběžnou dráhu - AKTUALIZOVÁNO

Poslední okamžiky trojice kosmonautů na matičce Zemi po zážehu motorů Sojuzu
Autor: NASA flickr

Ve středu 21. března se vydala k Mezinárodní kosmické stanici ruská loď Sojuz MS-08, jejíž pasažéři doplní posádku dlouhodobé Expedice 55 na palubě ISS opět na šest osob. Jedním z kosmonautů, kteří tímto zahájili pětiměsíční vesmírnou misi, je i Američan Andrew Feustel, zkušený astronaut je v Čechách dost známý díky zdejším kořenům své manželky Indiry. V roce 2011 s sebou vzal jako symbol České republiky do raketoplánu plyšového Krtečka, známou animovanou postavičku z večerníčků od autora Zdeňka Milera. Krteček se tehdy ve vesmíru zřejmě osvědčil, protože nyní Drewa doprovází opět. Žerty stranou, posádku Sojuzu každopádně čeká náročná mise. 

Let nosné rakety Sojuz FG započal 21. března v 18:44 SEČ na kosmodromu Bajkonur, na rampě vypouštěcího komplexu číslo 1, ze které odstartovaly slavné mise jako třeba první Sputnik či loď Vostok s Jurijem Gagarinem. Osm sekund bičovaly startovací komplex plameny, než motory prvního stupně naběhly na požadovaný tah pro zahájení stoupání 50metrového nosiče. Na Bajkonuru se v té době už blížila studená půlnoc na počátku jara ve stepích. Okamžité startovací okno bylo načasováno na okamžik, kdy zemská rotace přivede kosmodrom do roviny oběžné dráhy stanice ISS a vesmírný nosič nabral východní kurs. 

Ostřílená posádka

Odhodlaná posádka po schválení ruskou státní komisí den před startem (zleva R. Arnold, O. Artěmjev a A. Feustel) Autor: NASA flickr
Odhodlaná posádka po schválení ruskou státní komisí den před startem (zleva R. Arnold, O. Artěmjev a A. Feustel)
Autor: NASA flickr
Uvnitř návratové sekce lodi Sojuz seděli tři lidé. Velení transportní lodě bylo tentokrát svěřeno ruskému kosmonautovi jménem Oleg Artěmjev, který už na palubě orbitálního komplexu pracoval v roce 2014 a strávil zde 169 dní. Nyní ovšem poprvé plní funkci velitele a (případně, pokud vypoví automatika) hlavního pilota lodi Sojuz. Pochází z armádního prostředí a než se stal aktivním kosmonautem, pomáhal vyvíjet procedury a pomůcky pro práci během kosmických výstupů. Sám má na kontě dvě takovéto zkušenosti. Zúčastnil se také sociálně-izolačních experimentů, jež předcházely programu MARS-500.

Do křesla po jeho levici usedl palubní inženýr (kopilot), v úvodu zmiňovaný Andrew Feustel. Rodák ze státu Pennsylvania se toužil vždy stát astronautem, vzal to ale trochu oklikou – má doktorát z geologie a v rámci svého oboru se zúčastnil několika expedic po světě. Věděl prý, že vědecká kariéra mu vydatně pomůže dostat se do řad astronautů NASA. Poprvé se do vesmíru podíval v květnu 2009 jako letový specialista mise STS-125, šlo o poslední servisní let raketoplánu k Hubbleovu teleskopu do výšky přes 550 kilometrů nad Zemí. Drew, jak mu přezdívají, zde podnikl tři výstupy do volného prostoru, při nichž na observatoři pracoval, a už tenkrát uctil kořeny své ženy Indiry, jejíž matka pochází ze Znojma – do osobního balíčku v raketoplánu Atlantis si přidal výtisk Písní kosmických od Jana Nerudy. Bohužel jen některé pasáže měl k dispozici přeložené do angličtiny, třeba kapitolku, ve které se žáby koukají v noci na hvězdy a kladou si otázku „jsou-li tam žáby taky?“ Feustelovi přišla pasáž velmi aktuální i dnes a proto ji jednoho večera během letu raketoplánu předčítal kolegům, ti však místo zadumaného poslechu spíše postupně usínali. 

Odlišný exemplář českého Krtečka zavítal na palubu stanice ISS s Andrewem Feustelem již v roce 2011 Autor: Gizmodo.com.au
Odlišný exemplář českého Krtečka zavítal na palubu stanice ISS s Andrewem Feustelem již v roce 2011
Autor: Gizmodo.com.au
O dva roky později usedl Drew do raketoplánu znova, tentokrát do letounu Endeavour, který při své rozloučkové misi v květnu 2011 dopravil na stanici ISS spektrometr AMS-02 pro detekci nabitých částic z vesmíru a pátrání po temné hmotě plus nosníky s většími náhradními díly pro systémy kosmické stanice. Drew sbíral další dny ve vesmíru a tři nové výstupy ve skafandru za montážemi na vnějších strukturách kosmické stanice. Feustel se tehdy stal v Česku ještě známější, právě díky plyšovému Krtečkovi na palubě, jehož kosmický let byl využit v naší vlasti ale i za jejími hranicemi k popularizaci kosmonautiky mezi dětmi a mládeží. Po obou letech raketoplánů navíc Drew podnikl velké přednáškové turné po českých městech a setkal se zde s tisícovkami lidí (z besedy v Plzni si například odnášel jako dar basu tradiční místní dvanáctky, nezůstal ale ochuzen ani třeba o moravské víno či domácí slivovici). 

Co se týče současné mise, při níž se dokonce stane velitelem celé stanice ISS, obdivoval Drew například loď Sojuz: „Je to úžasné plavidlo … obdivuhodné ve své jednoduchosti. Je ale dobře vyprojektované se zálohou funkcí svých systémů. Bylo pro mě vzrušující učit se a objevovat, jak Sojuz funguje a jak je postavený.“ 

Andrew Feustel v kabině Sojuzu MS-08 během předstartovních testů na Bajkonuru Autor: NASA
Andrew Feustel v kabině Sojuzu MS-08 během předstartovních testů na Bajkonuru
Autor: NASA
Jako kopilot se musel Drew o ovládání systémů Sojuzu naučit skutečně hodně a v kombinaci s intenzivní výukou ruštiny, v níž bude komunikovat s letovou kontrolou, to byl prý úkol značně obtížný, leč zvládnutelný s podporou týmů Hvězdného městečka. Drew má alespoň štěstí v tom, že start jeho lodi byl odložen ruskou stranou o šest dní, čímž padla z hlediska nebeské mechaniky možnost šestihodinového letového profilu ke stanici ISS a cesta tak zabere dříve klasické dva dny, posádka tak bude mít na veškeré úkony kolem řízení lodi mnohem více času. 

Astronaut, který paradoxně trpí závratěmi, dodává: „Když vezmete geologa a naučíte ho řídit vesmírnou loď, můžete hovořit o skutečném úspěchu.“ Prvním svého druhu byl v této sortě zřejmě Harrison Schmitt (Apollo 17), jediný vědec na Měsíci. 

Třetím do party byl při středečním startu v pravém křesle Sojuzu Američan Richard „Ricky“ Arnold, který se dostal do týmu astronautů v roce 2004 při náboru pedagogů, sloužil také u vojenského námořnictva. ISS krátce navštívil v březnu 2009 jako letový specialista posádky raketoplánu Discovery, uskutečnil tehdy dva výstupy do otevřeného prostoru a asistoval s připojením posledního velkého nosníku se solárními panely stanice. 

Let Sojuzu MS-08

Na živých záběrech z kabiny, které vysílala TV NASA při startu, byl patrný i český Krteček (zde zrovna hlavou dolů) Autor: TV NASA
Na živých záběrech z kabiny, které vysílala TV NASA při startu, byl patrný i český Krteček (zde zrovna hlavou dolů)
Autor: TV NASA
Středeční start na oběžnou dráhu proběhl podle dostupných informací v naprostém pořádku. Největší „záhul“ zakusí posádka uvnitř Sojuzu krátce před oddělením boosterů prvního stupně, kdy přetížení dosahuje asi 4 G. K odhození vypálených motorů dochází necelé dvě minuty po startu, každý takový úkon s posádkou v kabině „škubne“ jako slabý náraz. Nad hlavami kosmonautů se po celou dobu startu houpaly jejich talismany pro štěstí a zároveň ukazatele beztížného stavu. Drew Feustel zvolil opět českého Krtečka, bohužel ne stejného plyšáka, jako v roce 2011, což diktoval původní plán; plyšák byl totiž příliš rozměrný pro stísněnou kabinu Sojuzu. Dodejme ještě, že Krteček, který letěl s Feustelem raketoplánem v roce 2011, je nyní vystavený veřejnosti v Technickém muzeu města Brna jako součást expozice ke 40. výročí startu Vladimíra Remka, k vidění zde bude do června. Velitel Sojuzu Oleg Artěmjev si zase do kabiny pověsil plyšového vlka s  kopacím míčem, jako maskota MS ve fotbale, které proběhne letos v jeho rodném Rusku. 

Čtyřicet vteřin po prvním stupni se rozdělila na poloviny a odpadla pryč ochranná aerodynamická slupka lodi Sojuz, nyní již nepotřebná zátěž. Kosmonauti se obyčejně od tohoto okamžiku mohou začít kochat pohledem na Zemi shora, pokud to čas dovoluje, želbohu, středeční start byl noční, takže okénky kabiny stejně nebylo nic vidět. 

Raketa Sojuz pomalu mizí ve tmě noční oblohy nad Bajkonurem Autor: NASA flickr
Raketa Sojuz pomalu mizí ve tmě noční oblohy nad Bajkonurem
Autor: NASA flickr
Další škubnutí přišlo necelých pět minut po vzletu, kdy raketa Sojuz odhodila vyhořelý centrální stupeň, který spotřeboval zásoby kerosinu a kapalného kyslíku. Byl zničen dopadem několik set kilometrů od Bajkonuru do stepi. Poslední minuty stoupání na výchozí orbitu hořel motor třetího stupně. „Je to takový slabý tah, který vás už jen trochu tlačí do sedačky,“ popisoval své zkušenosti astronaut Reid Wiseman v přenosu TV NASA. 

 

 

Záznam startu Sojuzu MS-08 (© youtube.com/SciNews)

 

V čase 8,7 minuty po startu bylo prozatím hotovo – horní stupeň vypnul svůj motor a loď s kosmonauty se oddělila, načež okamžitě vyklopila solární panely a komunikační a navigační antény. Třetí stupeň Sojuzu zahájil úhybný manévr vypouštěním zbytků kyslíku z nádrží. Pro trio vesmírných pilotů skončil zážitek ze startu a započala asi půlhodina práce s kontrolami systémů Sojuzu a také vzduchotěsnosti jeho kabiny. Ruská letová kontrola potvrdila dosažení stanovené dráhy. 

K Mezinárodní kosmické stanici poletí Sojuz MS-08 zhruba 50 hodin, cesta bude víceméně klidná a odpočinková, jen občas je nutné dohlédnout na dráhu zvyšující impuls motorů lodi, který přispěje k „dohánění“ ISS na zemské orbitě. K dispozici je i orbitální modul s toaletou, občerstvením a místem pro spaní. Sojuz třídy MS využívá ke spojení se Zemí síť komunikačních družic, už tedy není odkázán na relativně krátké přelety ruských pozemních stanic. Připojení ke komplexu ISS je nyní v plánu v pátek večer, 23. března ve 20:41 SEČ. 

Tím ovšem také skončí klidový režim po startu. Na kosmické stanici je vše zase rozplánováno na minuty. Už 29. března mají Drew Feustel a Ricky Arnold vystoupit ve skafandrech z ISS, aby nainstalovali komunikační vybavení pro vnější experimenty i komerční dopravní lodě Starliner a Crew Dragon, které nyní vyvíjejí společnosti Boeing a SpaceX, s lidmi by poprvé měly vzlétnout do vesmíru zhruba do roka. Drew a Ricky rovněž vymění HD kameru, umístěnou na vnější struktuře stanice a odinstalují staré součásti chladících čpavkových okruhů. 

Během pěti měsíců pobytu se budou Drew a jeho přátelé věnovat údržbě stanice, provozu zásobovacích lodí a samozřejmě vědě: na ISS běží stovky výzkumů z oblasti medicíny, mikrobiologie, technologie, materiálového inženýrství či studia a pozorování Země, jejichž výsledky se uplatňují v kosmonautice i v našem životě. 

 


EDIT 24. března, 14:00: Samostatný dvoudenní let lodi Sojuz, při kterém se postupně přibližovala k ISS, proběhl v naprostém pořádku, systémy na palubě pracovaly spolehlivě a Oleg, Drew a Ricky hlásili, že se cítí dobře. Když v pátek, 23. března ve 20 hodin našeho času TV NASA zahájila přenos připojení ke stanici, byl Sojuz ještě asi 4 kilometry daleko a rychle se přibližoval, jeho rychlost vůči stanici se však pochopitelně snižovala. 

Čtyři sta metrů od orbitálního komplexu zahájil Sojuz obletový manévr o 122 stupňů, aby zarovnal svůj stykovací port s modulem Pojsk na horní části ruského segmentu ISS. Po dokončení manévru se loď nacházela od stanice asi 200 metrů daleko a po krátké prověrce vzájemných poloh bylo zahájeno pomalé, finální přibližování se zacílením na poklop modulu Pojsk. 

Vše proběhlo zcela bezchybně v režii počítače lodi Sojuz a radarového navigačního systému Kurs, Sojuz a ISS splynuly v jedno těleso ve 20:40 SEČ, o minutu dříve oproti plánu. Oleg, Drew a Ricky se poté převlékli ze skafandrů Sokol do pohodlnějších teplákovek a zahájili ve spolupráci s kolegy uvnitř stanice prověrky, zda někde ve spojovacím mechanismu neuniká atmosféra a napouštění vzduchu do přechodového tunelu. 

Poklopy mezi oběma plavidly se otevřely asi dvě hodiny po připojení Sojuzu a jeho posádku uvítala na palubě Mezinárodní kosmické stanice 55. dlouhodobá osádka ve složení Anton Škaplerov (velitel, Rusko), Scott Tingle (USA) a Norišige Kanai (Japonsko), kteří na oběžné dráze pracují od prosince. Šestice kosmonautů se poté přesunula do modulu Zvezda k oslavné videokonferenci se svými šéfy i rodinnými příslušníky, shromážděnými v ruském řídícím středisku ve městě Koroljov poblíž Moskvy. 

Dle plánu poté následovala bezpečnostní instruktáž v různých místech ISS ze strany velitele Škaplerova a vypínání důležitých systémů lodi Sojuz MS-08 plus její přepnutí na přísun energie ze stanice. V sobotu čeká celou posádku volný den ale už v neděli se pustí zase do práce, protože Drewa Feustela a Rickyho Arnolda čeká ve čtvrtek, tj. 29. března zmíněný montážní výstup na vnější struktury kosmické stanice o délce 6 až 7 hodin a je třeba připravit skafandry, nářadí a projít si pečlivě plány procedur.  

Na závěr videa z příletu Sojuzu ke stanici a přivítání nové posádky. 

 

youtube.com/SciNews

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com 20. 3. 2018
[2] Anatolij Zak/Russianspaceweb.com
[3] Komentované vysílání TV NASA
[4] Andrew Feustel na Twitteru
[5] Oleg Artěmjev na Twitteru
[6] Richard Arnold na Twitteru



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Richard Arnold, Oleg Artěmjev, Krtek, ISS, Andrew Feustel, Sojuz ms-08, Raketa Sojuz


42. vesmírný týden 2018

42. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se blíží úhlově Slunci, ale je viditelná ve dne, nedaleko možná i s Merkurem. Jupiter mizí v záři Slunce, Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na obloze je i několik zajímavých komet. Startuje ambiciózní evropsko-japonská mise BepiColombo k planetě Merkur. Nečekaná nehoda potkala kosmickou loď Sojuz MS-10. Start byl přerušen a posádka je v pořádku. Před 15 roky letěl na palubě Šenčou 5 první Číňan Yang Liwei.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera     Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M31

Notoricky známá galaxie v Andromédě přes menší dalekohled SW 80/600ED a modifikovanou starou zrcadlovkou Canon 1100D.

Další informace »