Podívejme se na tak trochu chaotické posunování amerického kosmonauta Andrewa Feustela, který je ústřední postavou našeho vzdělávacího projektu „Do kosmu s Krtkem 2018“, posádkami připravujícími se ke startu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Poslední dobou se poměrně hojně hovoří o jeho třetím letu do kosmu, ovšem zda to bude až v březnu 2018 nebo už v prosinci letošního roku, je nejisté. Proč tomu tak je?
Původní nominace hovořila o jeho startu v březnu příštího roku v posádce Sojuzu MS-08, společně s ruskými kolegy Sergejem Prokopjevem a Olegem Artemjevem. Všichni tři se měli stát členy dlouhodobých expedic ISS číslo 55 a číslo 56, přičemž Expedici ISS 56 měl Andrew Feustel velet. Tento stav představuje i první logo Expedice 55, ještě se šesti kosmonauty podle původního letového plánu.
Dvě varianty loga dlouhodobé Expedice ISS 55, které se měl účastnit i Andrew Feustel. Autor: Archiv autora.Vše se zdálo úplně v pořádku, posádka začala vloni v létě se společným výcvikem, ale potom přišlo na podzim prohlášení Roskosmosu, že od března 2017 budou mít Rusové na Mezinárodní kosmické stanici dlouhodobě jen 2 své kosmonauty, místo dosavadních tří. A to znamenalo velké přeskupování připravovaných posádek, chystajících se k misi na ISS. Což postihlo i posádku, ve které se připravoval Andrew Feustel. Právě start v březnu 2018 bude totiž podle nového letového plánu ten, ve kterém poletí jen dvoučlenná posádka (jeden Rus a jeden Američan, třetí místo zůstane buď neobsazené, nebo ho Rusové prodají buď americké NASA, nebo některému dalšímu zájemci o kosmický let).
Výcvik v přežití po neplánovaném přistání na vodu (léto 2016). Autor: Instagram Roskosmos.Proto první zaznamenanou změnou bylo krátce po tomto rozhodnutí Roskosmosu Feustelovo přesunutí do posádky Sojuzu TM-10, který by měl startovat až v září 2018. Ale jen jeho osobně, ruští kolegové Prokopjev a Artemjev se v tu chvíli z nominací úplně ztratili. I tato posádka bude podle plánu jen dvoučlenná, resp. doplněná o dalšího „krátkodobého“ kosmonauta. Ale jméno ruského kosmonauta tam zatím uvedeno nebylo.
A další změna následovala o několik týdnů později – Andrew se vrátil zpátky do posádky Sojuzu MS-08 (pořád s plánovaným startem v březnu 2018), ale pořád sám, bez ruských kolegů. I tady zůstalo druhé místo v „jeho“ Sojuzu prozatím neobsazené – jak to ukazuje i nová varianta loga Expedice 55, kde jsou uvedena jen 4 jména, pátá pozice ruského kosmonauta je v logu označena jen „KOCMOHABT“ (rusky Kosmonaut).
Andrew Feustel při výcviku na centrifuze v Hvězdném městečku při přetížení 9G (leden 2017). Autor: Twitter A. Feustela.Složité manévry? To pořád ještě není všechno. V lednu 2018 oznamuje americká NASA, že uvažuje o prodloužení letu své kosmické veteránky Peggy Whitsonové, která je na ISS od 19. listopadu 2016. Její mise měla skončit po více než šestiměsíčním letu počátkem června letošního roku. Nyní se plánuje prodloužení jejího pobytu ve vesmíru na téměř roční misi; podobnou té, kterou ukončil před zhruba rokem její kolega Scott Kelly (Peggy byla jedním z astronautů, se kterými se původně na tuto první americkou roční misi počítalo). Nyní se tedy uvažuje o prodloužení její mise až do září 2017, čímž by její let mohl trvat 10 měsíců. Že to znamená další posuny v nominaci posádek (tedy toho třetího „volného“ křesla) není třeba dodávat.
Zkouška skafandru Sokol (leden 2017). Autor: Twitter A. Feustela.To pořád ale není všechno. Další změna v nominaci posádek přišla v minulých dnech. I když je zatím neoficiální, nebude určitě daleko od skutečnosti. Z našeho pohledu připravovaného programu „Do kosmu s Krtkem 2018“ je nejdůležitějším zjištěním další překvapivý posun Andrewa Feustela v nominacích ke kosmickému letu. Aktuálně to totiž vypadá, že by Feustelova půlroční mise měla začít už letos, v prosinci 2017 na palubě kosmické lodě Sojuz MS-07. Spolu s ním by v posádce byli Rus Alexander Skvortsov a americký kosmický nováček Scott Tingle. Na ISS by měl pracovat v posádkách Expedice 54/55. Zdali by byl i velitelem Expedice 55 není jasné, protože doposud byl plánovaným velitelem Expedice 55 Alexander Skvortsov, který spolu s Drewem bude sdílet kabinu Sojuzu MS-07. Ale uvedený seznam uvádí jako velitele Expedice 55 dokonce toho třetího z posádky – Scotta Tingleho.
Kromě výše zmíněného je Andrew Feustel se svými kolegy Tinglem a Skvortsovem i záložní posádkou předcházející posádky – Sojuzu MS-06. A výcviku ve Hvězdném městečku u Moskvy se Andrew Feustel stále ještě účastní v posádce se svými původními kolegy Prokopjevem a Artemjevem – naposledy tak tomu bylo v minulém týdnu, kdy se několik dní v lesích pod Moskvou snažili nezmrznout při výcviku přežití po přistání v nedostupné lokalitě.
Výcvik v přežití po zimním přistání v nepřístupném terénu (únor 2017). Autor: Twitter A. Feustela.A jak to je s jeho kolegy z původní posádky? Místo startu plánovaného původně na březen příštího roku, jsou nyní Sergej Prokopjev a Oleg Artemjev uváděni v posádce Sojuzu MS-11, který by měl odstartovat do vesmíru v listopadu 2018.
Ale v tempu, jakým se letové nominace nyní mění, nemusí nic z výše uvedeného již za pár dní opět platit. Rozhodně se Vás ale budeme snažit i nadále informovat o vývoji již nyní populárního projektu „Do kosmu s krtkem 2018“.
Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku
Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy.
Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú.
Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku.
Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život.
Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
11.4. až 22.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4