Na jižní obloze v souhvězdí Vlka nedaleko Kentaura zjasnila hvězda tak, že je nyní viditelná slabě i pouhým okem. Jedná se o novu a její nárůst jasu je enormní, protože před výbuchem měla kolem 22 mag a nyní již dosahuje téměř 5,5 mag. Byla označena jako V462 Lupi. Vzhledem k deklinaci –40° není od nás pozorovatelná, protože hodnota –40 by znamenala, že když objekt vrcholí, dotýká se zrovna jižního obzoru.
Více na Sky&Telescope.org
14. března 2025 se Měsíc na chvíli skryl v zemském stínu a nastalo úplné zatmění Měsíce viditelné z části západní Evropy, ale především z Ameriky. Na Měsíci se ale sonda Blue Ghost také ocitla v zemském stínu a už máme první snímek, jak to vypadalo, když začalo Slunce znovu vycházet zpoza naší planety Země! Zdroj: flickr.com
Mise ESA Hera určená k průzkumu planetky Dimorphos, která obíhá kolem většího asteroidu Didymos, právě minula planetu Mars. Sonda využila průlet ke gravitačnímu manévru a otestování přístrojů. Už máme první obrázky z průletu a pohled na měsíček Deimos proti povrchu Marsu v pozadí je skutečně vydařený. Příjem dat sledoval v řídícím středisku mise i známý hudebník a vědec Brian May.
V pátek 7.3. se uskuteční chat s astronomkami Astronomického ústavu Akademie věd ČR https://www.asu.cas.cz/chat-s-astronomkou. Mezi 14:00 a 19:00 se můžete zeptat na astronomické záhady a diskutovat o svých oblíbených astronomických objektech, ale zajímat se můžete i o další otázky vědeckého života.
Pozorování k 20. únoru již natolik upřesnila dráhu planetky 2024 YR4 v budoucnu, že riziko její srážky se Zemí 22. 12. 2032 nyní kleslo prakticky k nule. Stále je tu jistá nenulová pravděpodobnost zásahu Měsíce, ale to se ještě bude upřesňovat. Více na webu Evropské jižní observatoře.
19. 2. ve 4:45 byl na obloze nízko nad severozápadem pozorovatelný úkaz, který souvisel s rozpadem umělého tělesa v atmosféře. Došlo k němu tedy nad územím Německa a odolné části nádrží dopadly na území Polska.
Původně se zdálo, že šlo o zánik družice Starlink, ale těch trosek bylo víxce. Později to potvrdil i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, že šlo o druhý stupeň nosné rakety Falcon 9. „Ten byl využit pro úspěšné vypuštění družic Starlink 2. února 2025, ale následně selhalo jeho řízené navedení do zemské atmosféry. K jeho zániku tak nedošlo nad Tichým oceánem již 2. února, ale až nyní nad Evropu,“ vysvětlil na sociálních sítích České televize Michal Václavík. Pravděpodobně šlo o družici sítě Starlink společnosti Elona Muska.
Děkujeme čtenářům za hlášení úkazu i poslaná videa, jmenovitě panu Marešovi, Tesařovi a Křížkovi. Úkaz hezky zachytila i kamera zaměřená na snímání jasných meteorů ve Frýdlantu (bolidová síť Astronomického ústavu AV ČR).
Mezinárodní astronomický tábor pro mladé (16-24 let) se letos koná v de Klonie (Nizozemí), zájemci se mohou hlásit do 9. března, tábor se koná v srpnu (1.-21.8. 2025).
Mezi 11.2. a 7.3. proběhne další ročník „Chatu s astronomkou pro školy", který pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR. Jedná se o interaktivní písemné chaty mezi třídami a astronomy. Učitelé a studenti si mohou vybrat téma, které je zajímá, nebo si zvolit konkrétní astronomky, se kterými chtějí chatovat. Studenti se do chatu zapojí v menších skupinách. Chatujeme v různých jazycích (čeština, angličtina, slovenština, španělština) podle preferencí učitelů.
Přednášky z konference "6th Shaw-IAU Workshop on Astronomy for Education" jsou online (youtube a PDF). Tuto online konferenci pořádá jedno z přidružených pracovišť Mezinárodní astronomické unie (IAU) věnované využití astronomie ve vzdělávání (Office of Astronomy for Education).
Vypadá to, že český astronom Martin Mašek objevil novou kometu na jižní obloze. Naznačují to zprávy od samotného objevitele i potvrzující pozorování od dalších astronomů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4