V úterý 21.2. v 18:00 v pražském Planetáriu bude mít přednášku o Evropské jižní observatoři (ESO) její generální ředitel, prof. Xavier Barcons. Druhým řečníkem bude Dr. Suzanna Ramsay (ESO, ELT instrumentation manager). Po přednášce bude následovat diskuse. Vstup zdarma, přednáška bude anglicky, otázky budou v případě zájmu přetlumočeny. Více informací na stránkách planetária https://www.planetum.cz/porad/eso-at-60/.
Konference AstroEdu se snaží být platformou pro vědce i pro učitele a popularizátory. Druhý ročník tohoto setkání se uskuteční v květnu letošního roku (10.-12.5.) v Torontu (nebo online). Přihlašování na konferenci je otevřeno (https://astroeducon.org/2023/).
Již 3. ledna došlo k velmi silné erupci na Slunci. Bylo to ještě v době, kdy byla aktivní oblast schována na odvrácené polokouli. Mezitím se natáčí směrem k nám a přivítala nás další erupcí nejsilnější kategorie, X1. Pokud vydrží, za několik dnů jsou podobné erupce významné pro nás na Zemi, protože mohou silně ionizovat atmosféru a hmota při nich uvolněná by mohla zasáhnout magnetosféru a způsobit polární záře.
Přes ZOOM se můžete účastnit astronomického pozorování na dalekohledech na Havajských ostrovech. Aktivitu "Shadow the scientists" organizuje Univerzita v Kalifornii Santa Cruz, více informací najdete na stránkách skupiny Ohana Kilo Hoku (https://www.ohanakilohoku.org/community).
Kosmická loď Orion včera ve 14:30 SEČ překonala rekord v největší vzdálenosti kosmické lodi určené pro přepravu lidské posádky od Země. Tento rekord držela více než půl století, od roku 1970, loď Apollo z mise Apollo 13, která kolem Měsíce neobíhala, ale kvůli známým problémům kolem něj je prolétla, a tak se dostala dále než ostatní mise programu. Rekord byl konkrétně 400 171 km. Orion se však i nadále vzdaluje a největší vzdálenosti od Země dosáhne až zítra, přičemž se bude jednat přibližně o 438 570 km.
Na západní straně slunečního disku je aktivní oblast, kde nyní došlo i k erupci nejvyšší kategorie X. Na východní se zase natočila oblast s dosud nejvíce skvrnami za mnoho let od posledního maxima sluneční aktivity. Sledujte Slunce bezpečně a zkuste pořídit foto. Informace na Solarham.net a Spaceweather.com.
Agentura NASA včera oznámila, že první vědecké snímky a spektroskopická data z dalekohledu Jamese Webba budou zveřejněny 12. července letošního roku. Doposud jsme měli možnost vidět snímky z kalibrování a dalšího testování dalekohledu. Tyto fotografie a spektroskopická data již budou odpovídat ostré práci dalekohledu, kterou v červenci zahájí.
1. června si připomínáme 20 let od zákonného ukotvení světelného znečištění v ČR. Ministerstvo životního prostředí k tomu vydalo tiskovou zprávu. Detaily najdete na webu svetelneznecisteni.cz
Sníh není v dubnu ničím neobvyklým, nicméně tak pěkná zimní idylka, jak ji zachytila Hana Kučáková 9. 4. 2022 nenastává ani na hvězdárně Astronomického ústavu v Ondřejově každý rok.
28. března 2022 během dne se Slunce ještě více dozdobilo dalšími malými skvrnami v aktivní oblasti uprostřed kotouče. Výborná příležitost k pozorování, než se zatáhne. Animace na Spaceweather.com
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.