V úterý 21.2. v 18:00 v pražském Planetáriu bude mít přednášku o Evropské jižní observatoři (ESO) její generální ředitel, prof. Xavier Barcons. Druhým řečníkem bude Dr. Suzanna Ramsay (ESO, ELT instrumentation manager). Po přednášce bude následovat diskuse. Vstup zdarma, přednáška bude anglicky, otázky budou v případě zájmu přetlumočeny. Více informací na stránkách planetária https://www.planetum.cz/porad/eso-at-60/.
Konference AstroEdu se snaží být platformou pro vědce i pro učitele a popularizátory. Druhý ročník tohoto setkání se uskuteční v květnu letošního roku (10.-12.5.) v Torontu (nebo online). Přihlašování na konferenci je otevřeno (https://astroeducon.org/2023/).
Již 3. ledna došlo k velmi silné erupci na Slunci. Bylo to ještě v době, kdy byla aktivní oblast schována na odvrácené polokouli. Mezitím se natáčí směrem k nám a přivítala nás další erupcí nejsilnější kategorie, X1. Pokud vydrží, za několik dnů jsou podobné erupce významné pro nás na Zemi, protože mohou silně ionizovat atmosféru a hmota při nich uvolněná by mohla zasáhnout magnetosféru a způsobit polární záře.
Přes ZOOM se můžete účastnit astronomického pozorování na dalekohledech na Havajských ostrovech. Aktivitu "Shadow the scientists" organizuje Univerzita v Kalifornii Santa Cruz, více informací najdete na stránkách skupiny Ohana Kilo Hoku (https://www.ohanakilohoku.org/community).
Kosmická loď Orion včera ve 14:30 SEČ překonala rekord v největší vzdálenosti kosmické lodi určené pro přepravu lidské posádky od Země. Tento rekord držela více než půl století, od roku 1970, loď Apollo z mise Apollo 13, která kolem Měsíce neobíhala, ale kvůli známým problémům kolem něj je prolétla, a tak se dostala dále než ostatní mise programu. Rekord byl konkrétně 400 171 km. Orion se však i nadále vzdaluje a největší vzdálenosti od Země dosáhne až zítra, přičemž se bude jednat přibližně o 438 570 km.
Na západní straně slunečního disku je aktivní oblast, kde nyní došlo i k erupci nejvyšší kategorie X. Na východní se zase natočila oblast s dosud nejvíce skvrnami za mnoho let od posledního maxima sluneční aktivity. Sledujte Slunce bezpečně a zkuste pořídit foto. Informace na Solarham.net a Spaceweather.com.
Agentura NASA včera oznámila, že první vědecké snímky a spektroskopická data z dalekohledu Jamese Webba budou zveřejněny 12. července letošního roku. Doposud jsme měli možnost vidět snímky z kalibrování a dalšího testování dalekohledu. Tyto fotografie a spektroskopická data již budou odpovídat ostré práci dalekohledu, kterou v červenci zahájí.
1. června si připomínáme 20 let od zákonného ukotvení světelného znečištění v ČR. Ministerstvo životního prostředí k tomu vydalo tiskovou zprávu. Detaily najdete na webu svetelneznecisteni.cz
Sníh není v dubnu ničím neobvyklým, nicméně tak pěkná zimní idylka, jak ji zachytila Hana Kučáková 9. 4. 2022 nenastává ani na hvězdárně Astronomického ústavu v Ondřejově každý rok.
28. března 2022 během dne se Slunce ještě více dozdobilo dalšími malými skvrnami v aktivní oblasti uprostřed kotouče. Výborná příležitost k pozorování, než se zatáhne. Animace na Spaceweather.com
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4